Colin McRae DiRT 2

Nejpodstatnějším zlepšením nového Dirtu je jízdní model, který je konečně zcela přirozený. Auta se ovládají velmi dobře, pryč jsou extrémně účinné brzdy i nekomunikativní řízení. Je sice pravdou, že auta se pouští do smyku s větší chutí, než by asi bylo zdrávo, ale možná to byl jen můj dojem. Rozhodující je, že ovládání vozidel je skutečně bezproblémové a vklouznete do něj velmi rychle. Po pár odjetých kolech vykroužíte parádním smykem i hodně táhlou zatáčku ani nevíte jak. A pokud byste se náhodou do zatáčky nevešli, pak se vůbec nic neděje. Hra si vypůjčila z Gridu flashback akce, s jejichž pomocí vrátíte čas o pár okamžiků zpět a vyhnete se tak karambolu. Je to určitě dobrý nápad, který zabrání zničení spousty ovladačů kvůli nehodě pár metrů před cílem.

Variabilita tratí je velmi dobrá a malajskou džungli střídá horká poušť v Maroku nebo industriální Tokio. Snad je trochu škoda, že všechny cesty jsou strašně široké a dovolují doslova rozevlátý styl, kdy můžete drsně řezat zatáčky, aniž byste se museli bát nehody. To je trochu v rozporu se skutečnými soutěžemi, ale jak už bylo řečeno - Dirt 2 se od klasických rally her posunul více k běžným offroad závodům. Mrzelo mě rovněž, že maximální délka jednotlivých úseků příliš nepřesáhne 8 kilometrů a tak jen s nostalgií vzpomínám na 20kilometrové rychlostní vložky z legendární Rallisport Challenge 2.

Významným zlepšením prošla i umělá inteligence, která konečně opustila svůj šablonovitý styl, kdy se opakovaly stejné karamboly po každém restartu. Tentokrát jedou soupeři více agresivně, působí jako živí hráči a dělají ukázkové nehody. Vidět auto převrácené na střeše není nic zvláštního a díky tomu jsou všechny závody napínavé a zábavné. Problémem počítačových protivníků je, že mají problém projíždět zatáčky pod plynem a to i na vyšší obtížnost. Na rovinkách jedou všichni jako Fittipaldi, ale jakmile mají projet zatáčkou, šíleně ztrácí. Velmi rychle tak pochopíte, že čím „zatáčkovitější“ závod vás čeká, tím snadněji zvítězíte.

Jedním z kategorických přehmatů prvního dílu Colin McRae Dirt byl multiplayer. Pouze Time Trial závody nemohly uspokojit stále náročnější hráče, kteří již v té době najížděli první kilometry ve vynikající Forze Motorsport 2. I zde tvůrčí tým zabral a naservíroval nám vskutku povedené online klání pro 8 hráčů, přičemž si můžete vybrat kteroukoliv soutěž chcete. Dvakrát jsem zaznamenal menší lagování, na které upozorňuje více lidí, ale z mého pohledu to byl zcela zanedbatelný problém.

Líbilo se mi, že v online módu jsou přístupná všechna auta bez ohledu na to, zda jste je získali v singleplayeru. To dává prostor poměřit se se všemi hráči a s vyrovnanými vozy. V tomto směru nabízí asi největší uspokojení Domination závod, kde nerozhoduje vaše pořadí v cíli, ale úspěšnost v projíždění jednotlivých sektorů. Vyvolávalo to zajímavé diskuze přes headset, kdy se vítěz poslední části závodu jen těžce smiřoval s tím, že nakonec skončil až třetí.

K dobrému dojmu ze hry přispívá i povedená grafika, která je ale na můj vkus příliš pastelová. Celkové provedení působí dobře a jsem rád, že venkovní scenérie nesvítí tak šíleně, jako posledně. Avšak dílčí detaily, jako třeba přední světlomety u aut nebo bláto na karoserii jsou na dnešní dobu trochu amatérské. Vytknul bych také nepřítomnost počasí nebo zimních tratí, případně odfláknuté nastavování aut, se kterým je zbytečné ztrácet čas. Tady hra ztrácí dech a marní jej na hlouposti typu ozdoby do interiéru, bez kterých by se drtivá většina fanoušků obešla.