Kdekdo by řekl, že DayZ (fotoseriál) je hra, která se má tak nějak motat hlavně okolo zombíků. To je ale absurdní nesmysl: zombie jsou to úplně poslední, co vás bude v DayZ trápit.

Půl hodiny jsem se svou druhou postavou zmateně pobíhal po okraji města a prohledával baráky. V opuštěné roubence jsem sice našel mapu, ale kromě ní už jen pár rozpadajících se montérek a nějaké shnilé ovoce. A propisku. Jenže podle hlášek v dolním levém rohu obrazovky jsem měl především žízeň jako trám.

Podle mapy (teda spíš části mapy, kterou jsem měl - jihovýchodu ostrova) jsem odtušil, že bych mohl zrovna být na jižním pobřeží Černarusi v Elektrozavodsku, ale něco mi nesedělo. I tak jsem se vydal do lesů směrem na sever, jen s vidinou toho, že snad dojdu do Starého, kde bych možná mohl najít studnu a ideálně i nějakou lahev na vodu či plnou konzervu, kterou bych uklidnil bouřící se žaludek.

Po další čtvrthodince běhání po lesích mi bylo jasné, že do Starého nedojdu. Naštěstí, když už jsem byl na pokraji sil, se z ničeho nic pod kopcem zaleskla vodní hladina. Seběhl jsem do údolíčka, sklonil se ke břehu malé zásobovací nádrže a pil, jako by to bylo poprvé v životě. Koupil jsem si tím další půlhodinu života. A to v krutém světě DayZ znamená opravdu hodně.

Alfa survival

Předčasný přístup k alfaverzi samostatného DayZ může i přes varování tvůrců - kteří od její koupě odrazují, jak jen to jde, ale vzhledem k tomu čtvrtmilionu prodaných kopií jim to spíš nejde - působit prázdně. Krásné na tom je, že z velké části vůbec nejde o to, že by to byl problém alfaverze: jak jsem po zhruba patnácti herních hodinách zjistil, je to účel.

Původní DayZ mod do ArmA II (recenze, videodojmy) jsem nehrál, ale docela dobře jsem věděl, o co v něm jde a Černarus jsem z Army znal jako své boty. Počáteční šok, kdy vás hra hodí do černočerné tmy jen s 9voltovou baterkou a svítilnou v kapse, byl přesto nečekaně drsný. Když jsem své první postavě konečně našel sekeru a fialový turistický batoh, myslel jsem si, že mám vyhráno. Velmi brzy mě z omylu vyvedl desetkrát vybavenější hráč s M4kou. Bez otázek či varování mě rozstřílel jako hadr. Možná jen proto, že se mu líbily moje rukavice. Bohužel pro mě, v DayZ je smrt definitivní. Umřete-li, ztrácíte všechno a jedete znova od nuly.

To, jak se zachováte v první hodině hraní samostatného DayZ, proto určuje vaše šance na přežití. Utéct z pobřeží, kde se všichni hráči rodí, někam dál do vnitrozemí, je jediná možnost, jak můžete jako nováček uspět. Jenže jak jsem popsal na začátku, vůbec to není snadné...

Sám za sebe

DayZ je vymyšleno tak, aby bylo všechno jen na vás. Neříká vám, proč jste se narodili zrovna tam, kde jste se narodili a proč jsou všude zombíci. Nedozvíte se, co máte dělat, ani v podstatě nemáte k dispozici žádný HUD nebo jakoukoli nápovědu k tomu, jak hra funguje. Pocit vlastní bezmoci je tady základní kámen celé hratelnosti - spolu s touhou přežít a najít si taky M4ku, abyste získali alespoň elementární pocit bezpečí a kontroly nad hrou.

Za všechno zodpovídáte sami. Sami si tvoříte v obrovském herním světě svůj vlastní příběh o přežití zombie apokalypsy, sami na základě vašich zkušeností s reálným životem zjišťujete, co musíte udělat nebo najít, abyste přežili. Hra vám říká pouze to, jak se vaše herní postava cítí, a různě po budovách v celé Černarusi generuje předměty, které vám při boji o přežití pomohou.

Jinak musíte objevit všechno úplně sami. Nikdo vám předem neřekne, že když vás zombie nebo hráči zraní, můžete roztrhat své tričko a udělat si z něj obvaz na zastavení krvácení. Nikdo vám neřekne, že když budete čvachtat po kolena v bahně či běhat po dešti jen v tričku, můžete se ošklivě nachladit. Jedině metodou pokus-omyl nebo diskutováním s ostatními hráči zjistíte to, že když se napijete vody z bažiny, chytíte pravděpodobně infekci. Že když spojíte hadr a dva klacky, můžete si vyrobit improvizovanou dlahu. Nebo že se ve hře myslí i na takové detaily, jsou krevní skupiny. Pokud ztratíte hodně krve a máte sadu na provedení transfuze, můžete někoho „vysosnout" a krev si poslat do vlastních žil. Problém je, že pokud si píchnete špatnou krevní skupinu, za malou chvilku je po vás.

Po několika podobných zkušenostech vám naštěstí začne docházet, že svět DayZ je až nepříjemně autentický, takže to, co byste pro vlastní přežití udělali ve skutečnosti, to bude fungovat i tady. Ostatně, autor Dean Hall koncept DayZ vymyslel, když se sám snažil na armádním cvičení přežít zraněný v džungli.

Protože jde o alfu, spousta věcí ještě chybí, takže když máte v batohu dřevěná polena, sirky, nerezový hrnec a pytlík s rýží, oběd na ohništi si neuvaříte, protože jej ve hře zatím nejde vytvořit. Ale i tak je první ukázka DayZ překvapivě komplexní záležitostí. S ohledem na poměry studia Bohemia Interactive, které na uživatelskou přívětivost ovládání svých her donedávna ještě příliš nemyslelo, je nutné ocenit především bezvadně fungující inventář.

Položky v rozklikávacích kontextových menu u jednotlivých předmětů jsou sice zatím docela dost rozházené (je to alfa!), ale všechno funguje krásně intuitivně (a to je to alfa!). Chcete si obléct bundu? Přetáhnete ji na svou postavičku a máte hotovo. Potřebujete z krabice s municí vytáhnout náboje? Přesunete si krabici z batohu do rukou a tažením myší na příslušné místečko v batohu, bundě, vestě či přímo zbrani ládujete munici, kam potřebujete. Prostě pohoda.

Lootujte jako diví

Ono ostatně není divu: pohoda to být musí, jinak by to nikdo nedělal. Lootování různých krámů po celé Černarusi mi z těch 15 herních hodin zabralo přes dvě třetiny celého času. A byť je hledání všech věcí strašná drbačka, protože nachodíte desítky kilometrů krajinou, ve které se téměř nic neděje, je to ohromná zábava. DayZ je totiž hra ve stylu „buď, a nebo". Buď se s ní zcela sžijete a budete mít radost, že jste si šli deset kilometrů na letiště pro poloprázdný zásobník, nebo celý koncept DayZ frustrovaně zavrhnete, což způsobí, že z něj nebudete mít zhola nic.

To by ale byla škoda, protože propadnout DayZ je už teď docela snadné. Jen musíte překousnout začátky. S prvním batohem střední velikosti a kalhotami s hromadou kapes začínáte být hrdí na to, co jste z počáteční bezmoci dokázali vytěžit. Velmi brzy přijdete také na to, že obstarávat si jídlo a vodu můžete zcela systematicky a za chvíli s tím téměř nemáte problém. Stačí jen vědět, které budovy jsou na předměty bohatší a hledat za každým rohem.

Přestože v alfě ještě vůbec nemůžete tvořit nějaký vlastní tábor, sžil jsem se za 15 hodin s hrou tak moc, že jsem si našel svůj vlastní dům na odlehlém místě a do něj se čas od času vracím odpočinout si nebo přeorganizovat batoh. Skvělým detailem inventáře DayZ je, že předměty nezabírají jen určitý počet slotů, ale bere se ohled také na to, jestli jsou orientované na výšku nebo na šířku, což organizování batohu příjemně komplikuje.

Servery se kvůli zatím nefungujícímu respawnu předmětů musejí pravidelně restartovat, takže křečkovat si nějakou základnu postrádá smysl, ale pocit toho, že v celém tom zmatku máte nějaký domov, kam se chcete vracet a kde si můžete v klidu u pumpy napustit pitnou vodu, je opravdu báječný.

Nemusíte být vlk samotář

Já jsem se během hraní držel stranou ostatních hráčů - jednak proto, že se koncentrují převážně u větších měst, kde zatím významně klesá framerate (mám starší stroj, ale i vývojáři uznávají, že to je zatím v alfě problém). A pak také proto, že většina hráčů vás prostě chce jen zabít a až pak okrást: s nějakými léčkami či s pouty (ano, i ta v DayZ jsou, včetně klíčků) se nezdržují a obchod je také příliš nezajímá.

To ovšem neznamená, že na to musíte být sami. Kámoše si nejjednodušeji najdete mezi nováčky, kteří nemají kromě svítilny s baterkou zhola nic. Dejte jim otevřenou konzervu s tuňákem a budou vám dobrovolně pomáhat minimálně do doby, než budou schopni se osamostatnit. Pak už je to jen na jejich morálce.

K interakci s ostatními máte spoustu nástrojů - tím nejvtipnějším je asi animace vztyčeného prostředníčku, kterou můžete poslat docela jasný nonverbální vzkaz komukoliv, kdo si to zaslouží. Užitečné je ale velmi jednoduše fungující sklápění zbraně nebo vzájemné uzdravování, oživování či předávání krve. Ovládání naštěstí funguje velmi intuitivně a žádné složitosti, jako v Armě, nečekejte.

1

Co zatím příliš nefunguje?

Jestliže jsem doteď popisoval, jak je všechno v DayZ super, nenechte se zmást. Celá alfa se už dá hrát více než skvěle, ale brzy narazíte na její limity a chyby. Zatím nejméně funkčním prvkem jsou asi zombie, které pro mě osobně téměř postrádají význam, protože jediné nebezpečí, které představují, je jejich zabugovanost. Ta jim totiž umožňuje procházet zdmi, a to fakt není fajn, protože barák je jediné místo, kde před nimi nemůžete odsprintovat do dáli.

Jsem velice zvědavý, jak vývojáři tuhle konkrétní věc ošetří, protože všechny Army, z jejichž enginu DayZ stále vychází, mají stejný problém: NPCčka nějaký plot nebo zeď často nezastaví. Na druhou stranu, žádná ArmA zatím neměla tak obrovské množství otevřených budov (dá se vejít téměř všude), takže s řešením tohohle problému se určitě do budoucna počítá. Byť mi hra ani jednou nespadla (což u alfaverze považuju za obrovský zázrak!), občas se stane, že předměty vytažené z inventáře na zem zmizí do nějakého jiného časoprostoru a už se k nim nedostanete. Povedlo se mi tak ztratit naprosto boží (!!) dvojitý STANAG zásobník do M4ky s 60 náboji, což je nesmírně cenná komodita.

Samostatné DayZ pro PC v češtině vyšlo toto pondělí 16. prosince v testovací alfě v rámci programu Early Access na Steamu za 24 eur, za něž později získáte i plnou verzi.

už ho hraje přes čtvrt milionu lidí

No a pak je tu samozřejmě onen fakt, že alfaverze DayZ nabízí jen nutný základ a hrozně moc toho v ní chybí. Je to zatím hra pro absolutní nadšence nebo samotáře, které baví hrát si s tím málem, co mají k dispozici. Asi nejhorší pro mě bylo zjištění, že ve hře zatím nejsou žádné dopravní prostředky, takže jsem musel všude chodit pěšky.

Základní představu o hře už nicméně získáte i teď, v alfě: bude to kruté, velmi syrové, ale podobně silný zážitek vám málokterá multiplayerová hra bude schopna nabídnout. DayZ si zatím nekupujte, pokud nejste vyloženě hardcore fanouškem modifikace, ale rozhodně je to hra, kterou se vyplatí do budoucna sledovat. Nakročeno je více než slibně - peníze na vývoj díky placené alfě budou a chyby si před vydáním najdou sami hráči. Co by za takhle ideální podmínky jiné herní projekty daly?

Reklama

O autorovi

Martin Čulák

Martin Čulák

Redaktor