Deník testerů Zaklínače 2 - druhá část
Jeden kolaps, pohledné slečny a oslava CZ na tabuli.
Pokud jste si četli první díl deníčků testerů hry Zaklínač 2: Vrahové králů, u asi netrpělivě čekáte na dalí náup. Samozřejmě vás nemůeme zklamat, a tak přináíme pokračování, které zachycuje následující dva týdny pobytu ve Varavě. A e to byly výivné dva týdny. Zahrnovaly jedno stěhování, jeden kolaps (natěstí jen počítače), sluný počet pohledných slečen ve hře i mimo ni a rozíření oslavného nápisu o českém testovacím týmu na tabuli v testovací místnosti.
A abychom nezapomněli - gratulujeme naemu čtenáři s nickem Viliem, který jako první správně zodpověděl nai záludnou otázku z minulého týdne. Za správné odhalení místa, kde se v kniní sáze objevuje zmínka o Iorwethovi, získává stylový zaklínačský medailon, který nyní společnost Comgad přikládá zdarma ke hře Zaklínač: Rozířená edice. Cenu poleme přítí týden, jakmile budou medailony vyrobeny.
Týden třetí - Zdeněk (Jetro), aneb Dva týdny ostrých (pokračování)
Pondělí 28. března 2011
Stěhování proběhlo úspěně, byt je velmi vkusně zařízen a pro nae účely, kdy ho vyuijeme takřka akorát na přespávání, bohatě dostačuje. V neděli se vyměnili testeři, já zůstávám. I kdy jsme v sobotu s Vojtou kromě návtěvy varavského muzea podnikli i cvičnou výpravu na nádraí a zpět, stejně jsem se tam druhý den, kdy jsem vyzvedával Tomáe, zamotal. Místní centrální vlakové nádraí je taková malá noční můra.
Dostáváme testovací build 120, prý u bez bugů. Ani na počtvrté jsem nebyl schopen načíst svou uloenou pozici, a tak se vracím o číslo zpět. V duchu konstatuji, e pod pojmem bez bugů" myslíme asi kadý něco jiného. Nic se ale neděje. Dokončuji jeden z aktivních úkolů, opět zkouím nový build a ve u funguje, jak má. Podle počtu nových verzí a hlavně času, kdy byly vytvořeny, je patrné, e vývojáři makali nejspí i o víkendu. To nepotěí.
K večeru to nastává. Velké T", velké I", velké T", velké U", velké L", velké K" a velké Y". Směsice radosti a zklamání se ve mně mísí, jak si pročítám závěrečné titulky. Zabil jsem vechny, kteří se provinili, a tak následoval konec. Moc neutrální jsem nebyl, jak se na zaklínače sluí, ale... to je osud. Zítra, a hru rozjedu podruhé, budu hodnějí. Slibuju.
Útery 29. března 2011
Rozjídím hru podruhé. Po esti dnech neúnavného hraní se vracím na místa, která jsem ji jednou procházel. Spousta textů je tak nějak jiných. Aha, opravených a uhlazených, to bude tím. No, hned to vypadá líp. V průběhu prologu zjiťuju, e já se z té balisty střílet prostě nenaučím! Jetě e na to není vázaný nějaký achievement. Ti, co mě znají, ji vědí :-)
U druhý den s námi okupuje testovací místnost vedle kluků z Maďarska a Ruska (včetně jedné slečny) i jednočlenná čínská výprava. Pán má tak padesát. Zajímavé. Chvilku se dívám na čínské Windows a pak na samotnou hru a obdivuju, jak ten rozsypanej čaj hezky vypadá.
Prolog procházím jinak, ne tomu bylo v prvním případě, a tak se nemůe stát, e bych se nějakým způsobem nudil. O tom ostatně nemůe být ani řeč. U jsem psal, jak je ta hra úasná, jak se skvěle hraje a jak fantasticky vypadá? e bych mohl být neobjektivní, protoe pracuju v Comgadu? Ale kdee! Ta hra prostě JE úasná, skvěle se hraje a fantasticky vypadá. Tečka.
Středa 30. března 2011
Zabil jsem trolla. Věříte, e mi to bylo líto? Vím, e jsem neměl podle zaklínačského kodexu právo něco takového udělat, ale kdy já potřeboval jeho jazyk. Jestli ten amulet nebude stát za to, tak tu bylinkářku přetrhnu vejpůl.
Zjiťuju, e zvolená obtínost má vliv i na ceny u obchodníků. Potřebuju si koupit stříbrnou rudu, abych si mohl nechat ukout stříbrný meč, o který jsem přiel během prologu, a nemám na to. Tomá se mi směje, e on jí měl čtyřikrát levnějí. Kruci. Na nejvyí obtínost si nebudu nejspí moct koupit ani chleba. Kde mám vzít peníze a nekrást?! Bohatnu ač nijak závratně z prodeje knih. Asi změním profesi.
Je poznat, e si vývojaři hrají s vyváeností jednotlivých nepřátel. Kde jsem měl při prvním průchodu neskutečné problémy, teď nemám. Stačil jeden elixírek, vhodně pouívat znamení Quen, a bylo po problému. Tedy po endriačí královně. I přesto dnes poprvé umírám. Zase ty prokleté přeludy. Ani zvýená regenerace zdraví mi nepomohla. Na podruhé si vypomáhám jednou pastí a zapojuji i ostatní znamení. Ha! Spoléhat se velkou měrou jen na stříbrňák bylo krátkozraké, teď u to vím.

Čtvrtek 31. března 2011
Verze hry s pořadovým číslem 125 je jako balzám na dui. A na pár (doslova) výjimek je hra a obdivuhodně stabilní, vechno vypadá, e funguje, jak má. Hned se to hraje tak nějak líp. Nechci to zakřiknout, a tak klepu do stolu, a mě z toho bolí kloub na prstu.
Jak u jsem psal, procházím hru podruhé zcela odlině a pozoruji, jak je spousta věcí úplně jiná. Být svědkem ***bezcitný cenzorův zásah číslo jedna*** nebo ***bezcitný cenzorův zásah číslo dva***, co závisí na vaem předelém rozhodnutí, je ji sluný rozdíl, e? A i kdy se zdá, e v prvním případě slaví kadý, nebyl by to svět Zaklínače, aby bylo ve tak pozitivní. Spáchaná sebevrada jedné z ne bezejmenných postav mluví sama za sebe.
U je jasné, e hru podruhé nedohraju. Večer dokončuju první kapitolu a ance, e bych zítra projel druhou i třetí nehrozí ani omylem. I kdybychom tu jako kadý den strávili kolem deseti hodin. Vadí ale vůbec někomu, e i dvojka je dlouhá a nedohrajete ji za víkend? Mně tedy rozhodně ne.
Pátek 1. dubna 2011
Po celém táboře hledám Marigolda kvůli jednomu z úkolů a můete dvakrát hádat, kde ho nacházím. Jasně, e v bordelu. Musím přiznat, e některá jména vudypřítomných kurtyzán mají poetický nádech. Marně přemýlím, jak třeba taková Vendy Píťalka mohla přijít ke svému přízvisku.
Dneek utíká jetě rychleji ne ty předchozí dny. Zamačkávám slzu. Po čtrnácti dnech je poslední hrací" den v kancelářích CD Projekt RED za mnou. V pondělí jetě ukáu novým klukům co a jak a v úterý ráno směr Česká republika. Kolik e to mám po dneku přiblině odehráno? Takřka 100 hodin? Sto hodin nového Zaklínače 2. Velmi příjemně strávený čas.
Jetě měsíc budeme pokračovat v testování naí lokalizace, abychom vám dodali překlad té nejvyí kvality. U teď ale mohu s klidným svědomím říct, e se nám velmi povedl. Máte se na co těit. Pokud bych měl nějakým způsobem porovnat první díl s druhým a říct, který byl lepí, pak asi zvolím ten nadcházející. Vlastní engine vývojářů z CDP RED vypadá úchvatně a samotný příběh vás hned od začátku vtáhne do hry. Jestli bude Zaklínač 2 hrou roku 2011, ukáe a čas.
Týden třetí - Tomá (Crash), aneb Polsko je krásné a Polky obzvláť
Neděle 27. března 2011
Nadela chvíle odjezdu do Varavy a já se s cestovkou v ruce a batohem na zádech ocitl na třetím nástupiti nádraí Ostrava-Svinov. Pět hodin je proklatě dlouhá doba, kdy vám baterie v notebooku vydrí pouhé dvě hodiny. Nastupuji do vlaku. Kupéčko celé pro sebe, paráda. S energií notebooku se snaím hospodařit co nejlépe, abych se co nejméně musel dívat na ponurou polskou krajinu. Stejně jako kluci i já byl překvapen popularitou spoje Katowice Varava a o nějakém pohodlí jsem si najednou mohl nechat zdát. Musím holt toho objemného pána přetrpět.
Konečně příjezd. Ovem s Jetrem se na smluveném místě nemohu najít. havím mobil a v hlavě se mi promítají hororové scénáře, co by se asi tak stalo, kdybych si nezařídil roaming, jak jsem původně měl v úmyslu. Konečně shledání, mám chuť toho kluka obejmout, nebudu spát na ulici. Jetro mě po cestě poučuje o průběhu testu. Před příchodem do bytu se jetě stavujeme do sámoky a já se snaím odhadnout, které polské pivo bude nejméně nechutné. Náhodný výběr. Po zadání číselného kódu (!) a odemknutí tří zámků (!) jsme konečně dorazili do bytu. Byt je malý, ale moderně a účelně zařízený. Dokáu si představit, e bych zde sám bydlel. O pár piv a jeden film později konečně usínám. Tak zítra, Geralte.
Pondělí 28. března 2011
Ráno se neslo v duchu nedočkavosti a zvědavosti. Do práce vyráíme v 8:30 a za příjemných 10 minut tramvají jsme na místě. Přebíháme značně frekventovanou silnici a vcházíme do budovy. Kulečníkový stůl a fotbálek za recepcí dávají znát, e práce zde můe být naprosto pohodová. Sice na vás zpoza rohu občas vybafne warcraftí ork v ivotní velikosti, ale atmosféra je zde úasná. Přicházíme na pracovitě a kromě jedné ruské dívčiny jsme zde úplně sami. Jetro mi ukazuje co a jak, tak hned stahuju nový build. Nedočkavě jej spoutím a bez jakéhokoli nastavování a průchodu menu se poutím přímo do hry.
První věc, která vyráí dech, je detailnost a mimika obličejů postav. Některé moná zamrzí, e si známé postavy nejsou vzhledem k prvním dílu příli podobné. Grafický kabátek je přesto perfektní a při prvním pohledu na otevřenou krajinu zůstavají opravdu ústa otevřená. Vzápětí přichází sympatická blondýnka a vysvětluje nám rozdíly oproti předchozímu buildu. Ani se do hry nestihnu znovu ponořit a přichází druhá hezká slečna s mým NDA (ne, opravdu do nemá co dělat s DNA). Nezdá se tedy, e by v CD Projektu měli nouzi o hezké slečny.
Hrou se prokousávám velice pomalu a snaím se projít co nejvíce variant dialogů. Časem se ovem dostavuje frustrace z celkem častého padání a nebo věčného odklikávání různých druhů errorů, ale perfektní hratelnost tento problém vynahrazovala. Překlad je povedený ve vech směrech a já zjiťuju, e předchozí testeři odvedli svědomitě svoji práci a mnoho chyb u je opraveno. Tím lépe pro mě. Deset hodin v tak příjemném prostředí uteklo jako nic a prolog je pokořen.

Úterý 29. března 2011
Vstává se mi zde čím dál lépe. Po včerejím seznámení s děvčaty z firmy si oblékám to nejlepí, co mám, a vyráíme do práce. Po příchodu zjiťujeme, e nepřibyl ádný nový build, nevadí. Velice pomalu se prokousávám prvním aktem. Pomalu, protoe intenzita padání nebo výskytu nesmyslných errorů se stupňuje. Quest, který by za normálních okolností trvalo splnit dvacet minut, dělám dvě hodiny. Frustrace, nadávky, zoufalství. Pokouím se podplatit Jetra tatrankou, aby mě neposlouchal. Povedlo se.
Po obědě začínám prozkoumávat okolí města Flotsam a setkání s místní faunou ve mně vzbuzuje pozitivní dojem. Geralt do monster seká, navádí je do pastí, sesílá znamení... Prostě ve jako za starých časů. Ba i víc. Příroda je perfektní a mnoho her si můe nechat o tak hustém lese jen zdát. Téměř je cítít ten svěí vzduch.
Vedlejích úkolů začíná přibývat a člověk neví do čeho se dřív pustit. Jdu do krčmy a měřím síly s místními siláky v pěstním souboji, co je jen jedna z řady povedených miniher. Některé ovem nepotěí poněkud skromnějí přidělování zkuenostních bodů a tím pádem i zpřístupněných schopností. K dispozici jsou tři vývojové větve postavy a není ance, e by se někdo specializoval na vechny a byl z něj přitom dobrý zabiják. Já jdu například cestou alchymisty. Teď u jen upravit screeny, zaznačit v průvodci hrou, co za úkoly jsem dnes splnil, a hurá domů. Nechávám si zdát o plně funkčním buildu, který by mi neházel klacky pod nohy a nekazil mi tak záitek z dokonalé hry.
Středa 30. března 2011
Při cestě do práce začínám pochybovat o prvenství českých en jako nejkrásnějích na světě. Ono se do práce chodí hned lépe, kdy se člověk dívá na ty milé... tváře. Po příchodu do práce se s Jetrem musíme smát zápiskům čínského testera v jeho mateřském jazyce, které nechal leet na stole. Dost srandy a do práce. Jak se zdá, tak stabilní build jsem si nakonec nevysnil a hra padá snad jetě častěji ne kdy předtím. Nic mě vak nezastaví a začínám se znovu ponořovat do spletitého příběhu plného zvratů. Jetro se při druhém průchodu dostává ke stejnému questu, který mi včera tak perfektně pocuchal nervy. Frustrace, nadávky, zoufalství. Dávám mu tatranku na uklidněnou. Povedlo se.
Začínám nabývat dojem, e čím víc se v tom vývojáři vrtají, tím méně jsou buildy stabilnějí. Spravuji si chuť dobitím kajrana. Jeho jedovatý sliz ze mě jetě ani neokapal a u se vrhám na dalí úkol, který vypadá zpočátku velice nenápadně, ale vyvine se z něj jedna z nejkrásnějích částí celé hry.
Dnes jdu na byt s velice dobrým pocitem. Udělalo se kus práce a Jetro říkal, e první akt bych mohl zítra dotáhnout. No uvidíme. Teď jetě vystát dlouhou řadu v samoce a hurá na byt psát tento deník.
Reklama
- komentáře (14)
Po 30 dnech od publikování článku se diskuse automaticky zavírají, ale v rozpravě můžete pokračovat v našem fóru!