Disney Epic Mickey

Epic Mickey je nadstandardně dlouhou hrou. První dohrání mi vzalo přes 15 hodin. A to jsem nesplnil všechny vedlejší questy. A zároveň nabízí slušnou znovuhratelnost kvůli drobným změnám v outru, vyzkoušení druhého způsobu řešení úkolů a soubojů, a pohledání skrytých místností a NPC.

Délka zde ovšem není dosažena množstvím obsahu, ale hra často recykluje lokace. Do mnoha z nich se podíváte několikrát. A 2D minihry, které prokládají přechod mezi většinou lokací, vám ke konci polezou hezky krkem, když například dostanete úkol pouze vyzvednout předmět ve vedlejší lokaci. A při cestě tam i zpět budete muset zase hrát stejný 2D level. Zvlášť, když ho již máte za sebou šestkrát. V takovou chvíli nepomáhá ani fakt, že 2D levely jsou krásně stylizované do podoby původních stařičkých Walt Disney animáků.

Epic Mickey je sice zábavnou hrou, ale zdaleka ne dokonalou a záporům se nevyhnul. Nejvíce budete nadávat na kameru. Tu považuji zcela za odfláknutou a někdo ji vytvořil stylem: "Tady je to nejsnáze, jak to šlo udělat, nějak se s tím poperte." Kamera automaticky vůbec nezabírá důležité události a čumí směrem, kterým běžíte. Pokud chcete kouknout jinam, musíte nejdřív otočit Mickeyho a poté stiskem tlačítka resetovat směr kamery. A ani to není možné všude. Někde je kamera pevně daná a nehnete s ní.

Tím třeba vůbec nebere v potaz souboje, kdy potřebujete couvat a zároveň stříkat barvou na nepřátele za sebou. Pokud běžíte směrem od nich, kamera kouká také směrem pryč. Pokud se otočíte, snadno vás doženou. V některých hopsacích pasážích se mi kvůli nepovedenému úhlu kamery podařilo minout plošinku. Třeba ve chvílích, kdy se plošinka nachází o kus níže, kamera kouká rovně a já plošinku téměř neviděl.

Nemluvě o situacích kdy jsem dostal za úkol zapnout několik přístrojů v přísném časovém limitu, který dával k dobru přibližně tři vteřiny. Ale ve chvíli, kdy úkol začíná, tak kamera koukala přesně opačným směrem a jednalo se o moment, kdy s ní nešlo hnout. Haló? Vývojáři? Pokud mám časově omezený quest, rád bych vůbec viděl, kam mám utíkat!

Ve výsledku jsem první rundu projel zoufalým pokusem o nalezení místa, kde vůbec kamerou půjde otočit. Poté zkusil několik zoufalých pokusů úkol provést jen tak od boku. Nikdy jsem nenašel všechny přístroje. Takže jsem další tři pokusy věnoval pouhému krkolomnému prohlédnutí místnosti a naplánování cesty. A až poté, kdy jsem už kameru nepotřeboval, protože jsem vše obhlédl a naučil se zpaměti, jsem úkol dokončil. Fakt bolest. Tomuhle dobrý design neříkám!

Začátek hry je naštěstí poměrně snadný a dá se zvládnout bez potíží i s protivnou kamerou. Opravdové hardcore peklo začíná až v posledních hodinách. Tam se ke všemu ještě přidává hromada pastí, z nichž některé nelze předvídat a checkpointy jsou umístěné daleko od sebe. Snad nepamatuji hru, kde bych v posledních hodinách zažil tolik nezaviněných úmrtí. Jen protože ze zdi vyjela chapadla, smetla mě do propasti a já musel posledních 10 minut procházet znovu. Epic Mickey ve mně opět vyvolal otázku: "Pokud je Wii konzolí pro příležitostné hráče, proč některé její hry patří k tomu nejtěžšímu co jsem kdy hrál?"

Ale ať jen nenadávám, tak musím ještě zmínit vzhled hry. Ten se vydařil na výbornou. Jak po stránce technické a výtvarné, tak zaujme i kvalitou animací. Nebýt nízkého rozlišení, člověku by se nechtělo věřit, že tento obraz teče z Wii. Jen škoda, že schází dabing dialogů. A několik titulků proběhlo tak rychle, že jsem je ani nestihl dočíst. Jinak jde technicky o jednu z nejlepších Wii her.