If you click on a link and make a purchase we may receive a small commission. Read our editorial policy.

Divinity 2: Ego Draconis

V žilách mu koluje nespoutaná dračí krev.

Při rychlém používání schopností mi docela vadilo, že hrdina nejdříve dokončil jednu animaci a teprve poté mohl zahájit další – mnohdy jsem tak jedno tlačítko musel mačkat i několikrát, aby se daná akce provedla. V pozdějších fázích hry se navíc projevil i dost omezený quickbar, kam se mi všechny naučené dovednosti ani zdaleka nevešly a jejich změna pomocí taktické pauzy během boje mi také zrovna moc uživatelsky přívětivá nepřišla.

V druhé polovině hry získáte dračí kámen a zároveň s ním i možnost se kdykoliv proměnit v draka, pokud to daná lokace umožňuje. V dračí podobě nejen že získáte nové dovednosti, ale dostanete se i na místa jinak nepřístupná. Ze vzduchu ale nemůžete útočit na pozemní cíle (zřejmě aby hra zůstala vyvážená) a místo toho vás obtěžují nejrůznější létající potvory, děla a střílny, jejichž likvidací se nejednou také dost zapotíte. Volnost pohybu a pohled seshora vám ale všechno vynahradí.

Při prozkoumávání světa budete doslova na každém kroku potkávat spoustu beden a truhel, které jsou však často prázdné a někdy jich je až přehnaně moc. Rozbíjet a otvírat je se ale vyplatí - už jen proto, že se jejich obsah generuje náhodně a nikdy tak nevíte, co z nich vypadne. A nepotřebné zboží můžete vždycky za pár šupů prodat místním obchodníkům. Ti své ceny určují podle vzájemných sympatií, takže pokud jim pomůžete, nakoupíte pak u nich levněji a naopak. Tak či onak budete ale po chvíli věcmi přímo zavaleni (hlavně výrobních komponent a knih jsou všude doslova tuny) a než dorazíte na Sentinel Island, budete mít svůj inventář neustále plný.

Zhruba v půli hry ale naštěstí získáte svou vlastní bojovou věž s úložným prostorem, trenérem, alchymistou a kovářem. U nich konečně zužitkujete všechny ty nasbírané bylinky a nerosty. Na některé z nich se dá sice narazit už dříve, ale tady jsou aspoň všechni pěkně pohromadě. Navíc jsou tu i sběrači, kteří v přídě potřeby požadované ingredience sami obstarají. Zvláštní zmínku si zaslouží i nekromant, u něhož jsem z částí nalezených těl mohl vytvořit svou vlastní příruční potvoru, která pak úspěšně odlákávala pozornost nepřátel v boji.

Hra disponuje celkem kvalitním dabingem a byť je na hlasech herců patrný menší rozpočet, podařilo se některým postavám vtisknout docela zajímavou osobnost. Hudba nijak nevyčnívá (nepočítám-li tu úžasnou skladbu v menu), zdařile ale doplňuje dění na obrazovce. I po grafické stránce je o co stát – jednotlivá prostředí vypadají realisticky a hlavně různorodě. Nestřídá se tu sice den a noc, ale změna nasvícení scény, ke které dochází při vstupu do některých lokací, dokáže vždycky navodit tu správnou atmosféru. Některé textury by si ovšem při pohledu zblízka zasloužily mnohem vyšší rozlišení.

Divinity 2 mi běželo svižně na nejvyšší detaily, vyjma stínů. Při jejich maximálním nastavení se totiž veškerá plynulost změnila na slideshow a vše se stalo naprosto nehratelné. Přitom by možná stačila trocha optimalizace a až tak velký dopad na hardware by to mít nemuselo. Příjemné nebylo ani časté zasekávání za terén, obzvláště v bojích, kde šlo o přežití. Byl to problém hlavně ve vnitřních prostorách, kde se navíc kamera občas chovala dost chaoticky, jakoby si sama nemohla vybrat, jak daleko od hlavního hrdiny bude.

Do finální verze se bohužel propašovalo i několik dalších nepříjemností. Hra mi třeba při přesunu mezi lokacemi několikrát spadla a stejný výsledek mě čekal při pokusu měnit grafické nastavení. Poněkud zvláštně také působí to, že vás nezabije pád z jakékoliv výšky, čehož se dá snadno zneužít ke zkracování cest (z útesu dolů). Docela fatálně pak působí nemožnost řídit délku skoku, což je nutné zejména, potřebujete-li dopadnout na nějaké konkrétní místo. Najdou se však ale i pozitiva - za celou dobu hraní jsem si například nevšiml jediného bugu v questu, který by kvůli tomu nešel dokončit - po této stránce je vše nadmíru vyladěné.

Divinity 2 bohužel vychází v době, kdy proti sobě staví tvrdou konkurenci v podobě dvou dobrých RPG titulů, kterými Dragon Age a Risen bezesporu jsou. Přesto by bylo škoda, kdyby zapadlo, jelikož i ono přináší strhující zážitek a dostatečnou dobu hraní. Nabízí toho opravdu plno a onen mix dračí a lidské hratelnosti tu již dlouho nebyl. Tak proč ho nezkusit?

Dalších 30 screenshotů, co se nevešly k recenzi.

VERDIKT: Dobrý příběh se zajímavými dialogy doplňuje solidní dovednostní systém a rozsáhlý svět se spoustou vedlejších úkolů. Provedení a technická stránka by si ale zasloužily větší pozornost, protože vše zbytečně sráží o pár bodíků dolů. Takhle je Ego Draconis hlavně pro ty, kteří mu dokáží odpustit možné nedostatky a dostat se pod jeho slupku – za což budou bohatě odměněni.

7 / 10

Sign in and unlock a world of features

Get access to commenting, homepage personalisation, newsletters, and more!

Find out how we conduct our reviews by reading our review policy.

In this article

Divinity 2: Ego Draconis

Xbox 360, PC

Related topics
About the Author

Martin Frey

Contributor

Comments