DOJMY z rozehrání XCOM 2

Proč rychlejší a naléhavější znamená lepší?

Nečekal jsem, že testované novinářské demo XCOM 2 dopadne nějak extra dobře. Do předchůdce této hry jsem se zamiloval, protože umožnilo citově přilnout k vojákům, které jsem ovládal, a rozhodně mi nepřišlo, že by něco takového mohla dokázat krátká ochutnávka. Moje obavy se zdály být oprávněné, protože první mise byla ve formě omezujícího tutoriálu (naštěstí je možné ho přeskočit), který už dopředu rozhodl o tom, kdo bude žít a kdo zemře. Ani si nepamatuju, jak se jmenovali...

Takhle by se ale hra ze série XCOM hrát neměla. Potřebujeme vidět statistiky a dělat vlastní chyby. Potřebujeme si své vojáky sami pojmenovat, dát jim různé čepice a opatrně zvažovat každičké rozhodnutí, která jejich jménem provádíme. Přesně o tom však naštěstí byly ty dvě následující hodiny. A já si je náramně užil.

Hra je sice zasazená do doby 20 let poté, co lidstvo prohrálo válku v XCOM: Enemy Unknown, ale co se herních mechanismů týče, všechno působilo velmi povědomým dojmem. Pořád budete hrát hru skládající se ze dvou částí: buď budete ovládat malou četu vojáků na zemi, nebo se budete starat o základnu (ačkoliv ta se nyní nachází v přestavěné mimozemské zásobovací lodi). Pokud se vám nelíbilo, jak se Firaxis vypořádal s rebootem z roku 2012, nečekejte, že tahle hra změní váš názor. Ale pokud jste tehdy byli spokojeni, XCOM 2 nabízí přesně taková vylepšení, díky kterým vám hra přijde svěží, aniž by obětovala to, co se vám na předchozím titulu líbilo.

Tak například mise nyní začínají něčím, co se nazývá „fáze utajení“, díky které má váš tým možnost prozkoumat okolní terén a nastražit léčku, pokud odhalí nic netušící hlídku. Tím vyřešila obě stížnosti, které jsem měl jak v případě Enemy Unknown, tak Enemy Within. Zaprvé to znamená, že nepřátelské hlídky musí chodit po skutečné hlídkovací trase, než aby se náhodně teleportovaly po mapě. Tenhle problém bil do očí zvláště v předchozích hrách, kdy se vám skupina emzáků mohla náhle zjevit za zády, přestože jste celou danou oblast velmi pečlivě vyčistili.

Důležitější však je, že utajení vám umožňuje zajímavější přístup ke hře. Místo toho, abyste vpřed kráčeli opatrně a po špičkách a čekali, až spustíte skript první skupiny nepřátel, se můžete pohybovat po mapě s určitou dávkou sebejistoty. Místa, která se nacházejí v dohledu nepřátel, jsou jasně zvýrazněna, díky čemuž XCOM 2 skýtá příležitost umístit vaše vojáky přesně na tu správnou lokaci, ze které zahájí přestřelku s největší možnou výhodou. Když vám to vyjde, je to nesmírně uspokojivé, ale i přesto zde existuje rozumné riziko spočívající v tom, že nevíte, jak přesně se vaše cíle hodlají v každém tahu pohybovat. Váš pečlivě promyšlený plán může vzít za své kvůli hlídce, která nečekaně změní směr a objeví vaši četu, jak se jen o pár metrů opodál krčí za nedostatečným krytem.

Přesně tohle v pokračování XCOMu rád vidím: nápady, které se pokoušejí vyřešit potíže předchozí hry, přičemž zároveň nabízejí něco nového a hodnotného samo o sobě. To samé se snad dá říct i o další novince: o nepřátelských posilách, které je zdánlivě možné aktivovat kdykoliv během mise. Dostane se vám férového varování, když se na mapě jeden tah předtím objeví světlice, a pak se musíte hbitě připravit na jejich příchod. Pokud je vaše četa v dobré kondici a zrovna není zaneprázdněna něčím jiným, neměl by to být problém, ale vždycky tomu tak nebude.

XCOM1
Postava je připravena do akce.

Tento prvek vhodně odpovídá duchu XCOM a poskytuje další důležitou motivaci pro o něco dobrodružnější hraní, protože čím déle v misi setrváte, tím je pravděpodobnější, že narazíte na dodatečné nepřátele. Spočívá v tom však jeden potenciální problém, který - doufám - bude ve finální verzi vyřešen. V této fázi si totiž nejsem jistý, co vám zabrání v tom, kdybyste za jistých okolností chtěli nafarmit hned několik těchto posil, díky čemuž by vám naběhl počet zářezů a rovněž byste takto získali dodatečnou kořist v podobě doplňků zbraní.

Ty doplňky! Podle mě jsou velmi chytrým tahem. Zbraňové doplňky, které občas můžete získat z mrtvol nepřátel, skvěle zapadají do nového systému „Legacy weapons“ (Odkázané zbraně), který vám umožní upravit jednotlivé pušky vším možným harampádím - zaměřovače, napínáčky (velejemné spouště), větší zásobníky apod. Sice to spíš připomíná Call of Duty, zejména když spatříte tu širokou škálu nabízených skinů zbraní, ale i tak se jedná o zajímavý přídavek. Tyto zbraně mohou potenciálně přežít své majitele, neboť se předávají dalším rekrutům a vy tak máte hmatatelnější památku na ty, kteří v průběhu hry padli.

Ale ze všeho nejvíc se mi líbí, jak tyto zbraňové doplňky získáváte. Zatím se zdá, že náhodně vypadávají z většiny nepřátel, a když se tak stane, spustí se odpočítávání. Když tu kořist získáte do tří tahů, je vaše, ale pokud budete čekat příliš dlouho, sama se zničí. Stejně jako v případě substance Meld z Enemy Within díky tomu máte důvod pohybovat se po mapě trochu více bezhlavě.

XCOM2
Ale ne!

A to je další možnost, jak vyřešit problém, na který v XCOM: Enemy Unknown nakonec došlo - hráči chtějí hrát opatrně a někdy prostě potřebují dodatečný důvod, proč riskovat. Také mi přišlo, že mise v XCOM 2 chtěla, abych hrál agresivněji, než jak bych to asi obvykle dělal. Ty čtyři mise, které jsem hrál, měly každá jiné úkoly, což je osvěžující změna (Enemy Unknown se svou rozmanitostí v tomto ohledu zrovna nepředvedlo), a skoro všechny v určitém okamžiku zahrnovaly časový limit. Jeden z vývojářů horlivě upozorňoval na to, že tak tomu vždycky nebude a že některé mise budete moct hrát vlastním tempem, ale v těchto případech jsem změnu rychlosti uvítal. Hráči XCOM potřebují to dodatečné pošťouchnutí, aby při hraní pociťovali tu naléhavost. Časové limity, ať už se týkají kořisti, nebo klíčových úkolů, jsou přímočarým řešením tohoto bodu.

XCOM 2 vyjde jen pro PC začátkem února 2016.

koupit na Alza.cz.

Takové to tedy je. Samozřejmě mám radost z toho, že se přepracovaly třídy vojáků (jedna z nich má dokonce meč!), a je vzrušující čelit zcela nové soupisce typů nepřátel. Hra vypadá krásněji, což je skvělé, a rozhodně potěší, co se týče možností úprav - hra jich nabízí ještě víc než předtím.

Aniž bych chtěl hře odpírat veškeré odvedené úsilí a řemeslný um, přesně tohle jsem od XCOM 2 očekával. Na tomto pokračování potěší zejména ty podstatnější změny. Utajení, odkazované zbraně, nepřátelské posily a cílenější úkoly v misích. Tato vylepšení vycházejí z jasného pochopení toho, jak lidé hry ze série XCOM hrají. Enemy Unknown byl fantastický zážitek, ale až příliš často jste museli být opatrní. Pokračování vypadá, že se tomuto problému postavilo čelem a výsledná hra bude díky tomu lepší.

Hodina z hraní novinářského dema

Reklama

Související obsah

Také na webu...

- komentáře (3)

Po 30 dnech od publikování článku se diskuse automaticky zavírají, ale v rozpravě můžete pokračovat v našem fóru!

Schovat komentáře s nízkým hodnocením
Pořadí
Vlákna