If you click on a link and make a purchase we may receive a small commission. Read our editorial policy.

Rozdílová PC recenze Driver: San Francisco v češtině

Takže detektive Tannere, jaký má ten Challenger motor?

Žlutý služební Dodge Challenger, s policistou Johnem Tannerem za volantem, konečně dorazil i na osobní počítače. Zhruba měsíční prodleva, od vydání konzolových verzí, už přitom nikoho nepřekvapí - vždyť na registrační značce vozu je podepsán Ubisoft. Jelikož se ale Driver: San Francisco doopravdy povedl (naše recenze konzolové verze, 8/10) a přesvědčil, že funkce Shift vážně funguje a příliš neruší, policejní honičky jsou stejně intenzívní jako kdysi a jízdní model tak akorát, realistický i zábavný, písíčkáře bude jistě enormně zajímat, jak (kon)verze pro PC dopadla. Podívali jsme se pod kapotu české lokalizované verze a důkladně prozkoumali (kupodivu jako jediní), má-li v něčem navrch oproti letním X360/PS3 mutacím, dá-li se bez obtíží ovládat na klávesnici i volantu, či nezkazí-li vám radost svojí online ochranou.

Takže detektive Tannere, jaký má ten Challenger vlastně motor a jak to šlape?

Tohle vám asi nepovím, takový expert a fanda aut zase nejsem, já jen řídím. Reflections používají svůj vlastní engine a hra běží na PC stejně dobře jako na konzolích. To jest se stabilním snímkováním a bez viditelného doskakování objektů v dálce, nebo snad textur. To prý je teď hit. Ovšem chce to samozřejmě odpovídající hardware, udávané minimum je dvoujádrový 3GHz procesor, 1GB paměti a grafika s 256MB RAM a shadery 4.0. Taková konfigurace ale dnes asi není problém.

Trochu horší už je to s možnostmi nastavení. Jakkoliv lze konverzi považovat obecně za povedenou a bezproblémovou, leckoho asi drobně rozladí minimální nabídka u volby grafických detailů. Vybrat se dá vlastně jen rozlišení, vertikální synchronizace a hraní v okně/na celé obrazovce. Kvalitu samotné grafiky pak určuje jen stupnice vysoká-střední-nízká a pokud by si chtěl někdo nastavit třeba stíny, neřku-li vzdálenost vykreslování, má smůlu. Děje se to i v lepších rodinách (znovu božský id Software a Rage), pomalu si na to začínáme zvykat a není to žádná tragédie. Nicméně zamrzí to vždycky. Hra jinak vypadá na PC úplně stejně jako na konzolích, respektive může být i o něco hezčí, díky vyššímu rozlišení a vyhlazování hran.

A teď trochu z jiného soudku Johne, krade se v San Franciscu? Zamykáš auto, když si chceš skočit pro koblihu?

Tohle je ošemetná věc, napovídalo se kolem toho už dost. Ubisoft ale nakonec dostal rozum a ochrana nového Drivera je v podstatě stejná jako ta u Assassin's Creed: Brotherhood. Nainstaluješ, při prvním spuštění zadáš registrační kód, aktivuješ hru online a hotovo, tím to končí. Pro další hraní už internet nepotřebuješ, pokud se tedy nechceš pustit do multiplayeru, že. A abych nezapomněl, zapotřebí je i Ubisoft účet, hra je s ním svázaná a každé spuštění probíhá přes tradiční Ubi-rozhraní, kde vidíš i svoje Uplay bodíky (dají se pak vyměnit za různé bonusy) a jsi, podobně jako u Steamu, informován o odehraných hodinách.

Mimochodem, tenhle launcher zajišťuje i aktualizace, bezprostředně po instalaci (pokud by to někoho zajímalo, v případě námi recenzované digitální download verze si Driver ukousnul z pevného disku asi 6.5GB) se stáhnul i nějaký update, přibližně sedmdesátimegový, následovaný ještě menším patchem. Absolutně netuším o co šlo, co z toho byla součást ochrany, aktivace a aktualizace, verze hry se čekovala a cosi stahovala asi třikrát. Nakonec se ale aktualizovaný český Driver: San Francisco hlásil jako v1.02. A ať už patch opravoval cokoliv, hra fungovala absolutně bezproblémově, ustála dokonce i časté Alt-TAB výlety na plochu, když jsem si zapisoval poznámky. Jestli třetí a čtvrtý díl dělal v tomhle směru vývojářům relativní ostudu, pětka je technicky výborná.

Jak se ten Challenger vůbec řídí? Je těžké zvládnout ty americké svaly?

I tady vás možná překvapím. Výrobce nabízí hned několik volantů, které se dají do Dodge namontovat. Oficiálně podporované a manuálem zmiňované jsou ty od Logitechu (Momo Racing Force Feedback) a Thrustmasteru (Rally GT Force Feedback Pro Clutch Edition, Ferrari GT 2-in-1 Force Feedback, Ferrari GT Experience 3-in-1, Ferrari F430 Force Feedback a Universal Challenge 5-in-1). Absentuje kupodivu hvězdný G 25 a G 27, Fanatec, Saiteky..., a co já vím, co ještě máte doma. Na druhou stranu, nejsem si úplně jistý jestli je zrovna volant s pedály to pravé ořechové, pro Drivera.

Pro základní informace o hratelnosti čtěte srpnovou recenzi konzolové verze

Dobrá, na ježdění po San Franciscu, ve free-roam režimu, kochání se scenériemi a kličkování dopravou, je to asi fajn. Ale na samotné hraní? Tím myslím mód příběhu, všechny ty výzvy a multiplayer? Obávám se, že kvůli Shiftu a potřebě spousty tlačítek, bude takhle hrát asi jen málokdo. Ono nejde jen o ovládání mapy a přesuny nad městem, potřebná je také rychlost. Ostatně hodně z misí je na čas a ještě větší kvapík je to v mulťáku. To abyste snad měli při ruce klávesnici, pořád na ní jednou rukou šátrali a všechny klávesy si sakra dobře nakonfigurovali, aby se dalo hovořit o nějaké ergonomii a pohodlí. Protože ruku na srdce, volanty těch tlačítek většinou nemívají deset, nebo i víc.

Opačný extrém je řízení z klávesnice, tam je zase problémem ono digitální vypnuto-zapnuto. Zkusil jsem jezdit i s ní, dá se to, ale plynulost analogu, ať už při zatáčení a hlavně pak při práci s plynem a brzdou, jí jednoduše schází. Zatímco s gamepadem pošlu auto v pohodě smykem do zatáčky, trigery si pěkně hraju s pedály a s efektním dýmem od pneumatik mám vše pod kontrolou, na klávesách to chce tlačítka mačkat hodně citlivě, div ne poklepávat. Zvlášť za volantem takové Corvetty, Vipera, Zondy..., těch silných kár je tady víc a není nic horšího, než se během pronásledování začít točit v hodinách. Nakonec jsem tedy i na PC zůstal u gamepadu, pro který je hra zjevně jako dělaná.

Dá se takové multiplayerové běsnění v autech najít někde jinde?

Online režim zaujme už jen svým netradičním pojetím a hojným využíváním Shiftu, ačkoliv základní myšlenka i některé herní módy, mají svůj předobraz v tradičních FPS akcích. I tady se hraje na týmy, i tady se soupeří o vlajku, či bojuje o území, ovšem prim většinou hraje neustálé přesouvání hráče z vozu do vozu. Při vstupu do online klání vlastně začínáte nanovo, znovu je potřeba odemknout si všechna auta i zasloužit si rozšíření Tannerových speciálních schopností. Děje se tak obvyklým sběrem zkušenostních bodů - čím lepší výkony, tím více skrytých trumfů v rukávu.

Překvapí například nové možnosti boje, kdy je hráč při poletování nad městem schopen "vystřelit" speciální impuls a rozhodit tak vůz soupeře. Stejně tak je možné zhmotnit další auto kdekoliv se vám zamane, znovu shůry, během vznášení se nad mapou. Že to přináší nové prvky do soubojů, strategie a zákeřné naschvály, asi netřeba dodávat. Nicméně ne vždy je Shift k dispozici, multiplayer disponuje řadou klasických režimů, kde je jeho použití zakázáno a rozhoduje pouze řidičské umění. Při okruhovém závodění na vytýčených tratích, nebo během krátkých sprintů skrzeva desítku checkpointů, se tak spoléháte čistě na své schopnosti a váš vůz.

Naproti tomu v módech jako Volný boj a Shiftové závodění je neustálé přesedání z auta do auta klíčové. První jmenovaný přináší třeba jakousi hru na babu v obráceném gardu, když v souboji o balíček uháníte s kontrabandem před smečkou pronásledovatelů. Letmým dotykem o karosérii vám ale může kdokoliv z nich zásilku odebrat. Pěkný mazec skýtá též jízda Na stopě, v níž jde o sledování ikonického DeLoreanu, respektive jízdu v jeho graficky znázorněném slipstreamu. Tady většinou nikdo nikomu nic nedaruje, při neustálém vytlačování soupeřů z ideální pozice. Někdo volí rychlost a mrštnost (a jede ve sporťáku), další zase hrubou sílu (hasičskému autu, potažmo těžkému tahači, odolá jen málo co).

Podobné finty ostatně nabízí ono Shiftové závodění, s vtipnou aktivací právě projížděných checkpointů. Vedoucí jezdec kontrolní bránu jakoby vypne a kdo jí nestihne projet během několika následujících vteřin, přichází o body. Brutální dokáže být rovněž hra na policajty a zloděje, s tradičně rozdanými kartami - jeden prchá a snaží se ujet, zatímco se mu to všichni ostatní v policejních sedanech snaží překazit.

Tohle inferno na kolech skutečně evokuje všechny ty slavné filmové honičky, kdy se i muži zákona (v dobré víře zatnout desperátovi tipec) nechtěně srážejí a demolují navzájem. Není divu, že tenhle mód patří k nejzábavnějším a nejhranějším, policejní sirény mi znějí v uších ještě teď. Avšak potěší i klasika, s týmovým pojetím a bráněním základny (útočníci najíždění ve vlnách do ochranné zóny, přičemž obrana se snaží uhájit vjezd do podzemních garáží), potažmo jízda s vlajkou a neustálé přetahování o ni.

Driver: San Francisco pro PC v češtině vyšel na podzim a stojí 1099 Kč

koupit z Xzone

Multiplayer je v Driverovi mimochodem vyřešen velice svižně, prakticky nic se nevolí ani nevybírá - o tom ve které části města se pojede a v čem, rozhoduje hra automaticky a náhodně. Během chvilky tak lze zažít div ne rallye závod za volantem Lancie Stratos, abyste hned záhy uháněli v dalším klání v Lamborghini po dálnici, ve stylu NFS. Vlastně jediná možnost, jak jít štěstíčku naproti a trochu se připravit, je uspět v kvalifikaci. Před startem každé disciplíny mají totiž hráči 50 vteřin na to zabodovat, v několika typech dovednostních úkolů. A kdo naskáče, nasmykuje, napředjíždí, potažmo posráží nejvíc panelů a tím i bodů, dostane nejen pole position, ale také více "teleportovací energie" do začátku. A to se rozhodně vyplatí.

Sign in and unlock a world of features

Get access to commenting, homepage personalisation, newsletters, and more!

Find out how we conduct our reviews by reading our review policy.

In this article

Driver: San Francisco

PS3, Xbox 360, Nintendo Wii, PC

Related topics
About the Author

Marek Beniač

Contributor

Comments