Jizvy na tváři Skyrimu - druhá strana mince

Dštíme síru aneb co nás na hře nejvíce štve?

Skyrim je výjimečnou hrou a zaslouží výjimečné hodnocení. Na tomto postoji nic neměníme, přesto jsme si v redakci řekli, že by nebylo od věci lehce nabourat vlnu euforie, po níž se Skyrim veze. Přeci jen fakt, že hra dostane deset z deseti, ještě neznamená, že je zcela bez chyb. Jenom ty chyby dokáže minimalizovat a v naprostém nepoměru je přebít jinak skvělým obsahem - ostatně mrkněte na recenzi. Přesto se určitě najdou tací, kterým se Skyrim tolik nezamlouvá, a kteří by kvůli níže uvedeným bodům klidně hodnotili níže. Ale ne, o evidentní přizpůsobení ovládání a grafiky pro konzole se neotírám. To přenechávám těm vášnivějším do diskuze.

1) Umělá demence

Ok, pokrok od Oblivionu je tady zcela evidentní, ale přesto AI nejednou vytvoří bizarní situace, ať už ve vtipném nebo frustrujícím slova smyslu. Mně osobně nejvíce dožíral fakt (a odplivl jsem si nad ním už v recenzi), že při větší bitvě, třeba s drakem, i ten nejnevinnější neúmyslný útok na městskou stráž nebo civilisty nelogicky eskaluje ve fanatický hon na vás, kdy se na vaší maličkost najednou všichni vrhnou. Podobné kataklysma ale můžete spustit i nemíněnou krádeží - stačí, když chcete s někým promluvit v hospodě, ale on se v poslední chvíli pohne a vy místo něj seberete třeba pohár ze stolu. "Zloděééj, zabte hóóó, všichnííí na něééj!"

Občas se také stane, že s nějakým NPC vyrazíte na quest, ale postava se zničehonic zasekne, nespustí se skript a je třeba loadovat (naštěstí jen pár minut dozadu). Jde však o zbytečnou frustraci, kdy vy najednou nevíte, jestli to tak má být a jen vám utekla nějaká informace, anebo jestli došlo ke skutečné chybě. Na každý pád ztrácíte drahocenný čas. Navíc společníci jsou takřka nepoužitelní, hrajete-li stealth, tj. plíživým zlodějským stylem - precizně ze zálohy odpravíte jeden cíl, ale pak agilně naběhne váš "dobročinný" kolega, začne dělat bordel a samozřejmě vás prozradí.

Přesto nejvíce chybek s AI je z kategorie humorných. To se takhle třeba s někým pohádáte, pěstmi ho (nebo jí) utlučete k zemi, načež se dotyčný zvedne a s úsměvem na tváři vás pozdraví. Anebo obráceně - potkáte NPC, ze které scénáristé udělali bručouna, splníte pro ní nějaký quest, dostane se vám díků, ale pak se NPC rázem vrátí ke svým původním, předem daným kyselým odpovědím, a opět vás obrazně pošle do prčic. Navíc postavy ve Skyrimu trpí jakousi cirkulární ukecanností a postavíte-l i se před někoho na ulici, je dost možné, že do vás neustále a jen s minimálními intervaly bude opakovaně lít jednu a tu samou frázi, znova a znova. Naprostý brainwashing! Kdyby ti místňáci aspoň nebyli takoví studení čumáci...

2) Lo-o-o-o-u-u-u-u-d-i-n-g

Co mne osobně štvalo na celé hře nejvíce, byly všudypřítomné nahrávací obrazovky při vstupování do budov, dungeonů a při teleportaci z místa na místo. To poslední ještě pochopím (ačkoliv už Gothic I to uměl bez loadingů), ale když při průchodu hradním komplexem musím třeba třikrát se zatnutými zuby zdolávat černou nahrávací obrazovku s již stokrát viděnými řádky textu, štve mě to.

Nutno podotknout, že tento problém se týká hlavně konzolových verzí, které holt dojíždí na, v porovnání s moderními PC, až směšně malou operační paměť i paměť grafických karet. Otevřený herní svět jim dává zabrat. Tady se bohužel nedá svítit a chcete-li hrát Skyrim bez dlouhých loadingů, hrajte na počítači (v hodně pohodlném křesle). Jenomže tam je zase problematičtější ovládání, které je evidentně šité na míru gamepadům a Martin Frey o něm v PC recenzi už řekl své...

3) Dračí svačinka pro medvědy

Vzpomínáte na Gothic 3, kde pravděpodobně nejnebezpečnějším monstrem v celém herním světě bylo divoké prase? Kde jste s prstem v nose vyvraždili tábor dvaceti orků, ale před stádem prasat raději zdrhali? Skyrim mi na to dával vzpomenout v momentech, kdy jsem úspěšně bojoval s draky - a pak úspěšně umíral při bojích s divokými medvědy, nedej bože obry.

Jasně, na rozdíl od relativně bleskových potyček s medvědy zabere sundání draka klidně několik minut, ale nestane se, že by na vás vyskočil z keříku a ukousal vám (skoro) všechny hitpointy ještě před tím, než si vůbec uvědomíte, která bije. A jasně, medvědi jsou přece tuze nebezpečnými predátory... ale čím pak jsou draci, kteří mají teoreticky ohrožovat celý Skyrim? Že by ve skutečnosti smysl celé dračí invaze spočívala ve snaze přebrat území ze spárů medvědů, dosavadního nejsilnějšího životního druhu v provincii? Že by si to lidé celé jenom špatně vykládali? Kdo by to byl tehdy do Kuby, Vojty a Matěje řekl.

4) Temné tváře Skyrimu

Doslova! A nejde o opálené Redguards, i ti jsou v porovnání s opravdu "temnými tvářemi Skyrimu" příliš světlí. Bethesda trochu pomotala nasvícení ve hře (minimálně v případě xboxové verze) a tak se docela často stává, že při konverzaci sotva vidíte postavy oči. Často jsou totiž obličeje i celá těla NPC ponořena do tmy a tak si připadáte, jako kdybyste mluvili do černé díry. Ještě bych to teoreticky chápal v nějakých űber temných dungeonech, ale když se to stává i ve městech nebo interiérech, už mě to trochu irituje.

Kdo ví, třeba se Bethesda stydí za to, že mimika a animace postav při dialozích byly už v prvním Mass Effect výrazně lepší. BioWare ale zase neměli žádné dabéry s tím parádním skandinávským přízvukem.

5) Perfektní animace... ochrnutých těl

Opět je nutno férově zmínit, že Skyrim je už naštěstí někde docela jinde, než kde byl zkostnatělý Oblivion a jeho obyvatelstvo s neohebnými končetinami. Přesto jsou zdejší animace mnohdy trhané, technologicky zaostalé a zbytečně kazí pocit z uvěřitelného fantasy světa. Postavy doskakují ke kýženým místům, cukají sebou, při zdolávání schodů či kopečků jaksi plují, zvláštně běhají a za dobře mířený úder velkou sekyrou se vám někdy odvděčí fyzikálně nesmyslným trhancem.

Navíc zamrzí, že postiženě se někdy hýbe i váš milý Dovahkiin (jen si s ním zkuste vyskákat horu), bájný to hrdina... s tužkou zaraženou mezi půlky. Proto doporučuji vyhnout se hraní ve třetí osobě a užívat si Skyrim first-person. Ostatně, pro tento pohled byl titul i primárně navrhován.

6) Brouci

Jak je u Bethesdy zvykem, Skyrim v základní verzi obsahuje bugy a technické glitche, které jsou, vzhledem k rozsahu hry, pochopitelné, nedevalvují výsledný zážitek ze hry a opět jich je méně, než u předchozích her studia... ale zároveň jich tu není úplně zanedbatelné množství.

Několik jsem zmiňoval už výše, při stěžování si na umělou inteligenci a na rozpohybování postav, ale nedošlo třeba na zasekávající se draky a jejich následně bezvládné kostry, které někdy zmizí a posléze spadnou z nebe zpět. Nebo na občas klesající plynulost obrazu. Nebo na NPC, co se zapomenou v dialogu. Nebo na propadávání texturami a mluvení skrze zdi. Nebo na mizící hlavy. Nebo na video obsah tohoto článku jemuž by se obratem měli věnovat ti nejzdatnější dezinsektoři v Bethesdě.

Nutno podotknout, že předchozí hmyzí výčet nepochází jenom z mých osobních zkušeností v provincii Skyrim. Vlastně dobré dvě třetiny jsem vytahal ze svých kolegů a osobně se s nimi nikdy nesetkal. Což znamená, že tyto (typicky bethesďácké) bugy ve hře objektivně jsou, leč jejich prostá existence ještě neznamená, že na všechny narazíte a budou vás otravovat. Takže klid! Také musím uznat, že s každým novým titulem jich Bethesda po sobě zanechává méně a méně, a hrajete-li za mága, který si od všeho nechává rozestup, bugy a nedodělky vás zdaleka nebudou trápit tolik, jako hráče preferující líté bitky tělo na tělo, nedej bože stealth postup.

A jak jste na tom vy? Co vás na Skyrimu dopaluje nejvíce?

Reklama

Související obsah

Také na webu...

- komentáře (33)

Po 30 dnech od publikování článku se diskuse automaticky zavírají, ale v rozpravě můžete pokračovat v našem fóru!

Schovat komentáře s nízkým hodnocením
Pořadí
Vlákna