Recenze Mario Party 9

Mario Party je zavedená série Nintenda, která vychází skoro stejně často jako FIFA. Za třináct a půl roku už nastřádala dvanáct dílů. A stejně jako fotbálek od EA, i sbírka párty her prochází vždy jen jemnou evolucí.

Mario Party 9 je deskovka přenesená do elektronické podoby. Pojítkem je hod kostkou, který rozhoduje o všem podstatném. Na jednom z herních plánů, které se inspirují virtuálními světy hrdinů Nintenda, se schází až čtyři postavičky. A tady nastává zásadní rozdíl oproti minulému dílu. Všichni nasednou do jednoho vozidla a střídají se v hodu kostkou i řízení buginy.

Cílem je nasbírat nejvíce stříbrných hvězd. Ty se povalují jen tak mezi políčky a získá je ten, kdo přes ně jako řidič přejede. Další hvězdy čekají v minihrách aktivovaných zastavením vznášedla na určitém poli, či se k nim dostanete dalšími povětšinou náhodnými způsoby. Existují i černě vybarvené hvězdičky, které vám celkový počet vítězných bodů naopak sníží.

of

Caption

Attribution

Variabilitu dodávají funkce různobarevných políček. Zelená jsou bez významu a na celém plánu je takových minimum, zásadní jsou modrá kolečka, která vám přidají možnost v budoucnu ovlivnit hod kostkou. Například díky jejímu velmi pomalému otáčení, čímž v podstatě hodíte přesně tolik, kolik potřebujete. Častější jsou ale varianty s hodnotami pouze jedna až tři nebo čtyři až šest.

Naštěstí od osmého dílu se alespoň trochu zvětšil vliv hráče na finální výsledek. V osmičce bylo naprosto jedno, jak jste si vedli, protože náhoda byla právě tím, co rozhodovalo o úspěchu či zatracení. Bylo možné být v jakémkoli vedení, ale dvěma špatnými hody jste se těsně před koncem propadli na poslední místo. A hra velmi štědře a okatě podporovala nešťastníky na posledních místech. Podobné je to i teď, ale když budete taktizovat a v pravý okamžik používat ty správné kostky, můžete svou šanci na vítězství znatelně zvýšit.

Kromě postupu po herním plánu získáváte bodíky i za minihry, které jsou zábavnější než hopkání po políčkách. Minihry jsou sice fajn, ale žádných originalit se nedočkáte a mám pocit, že jde o recyklaci stejných nápadů jako v jakékoliv jiné podobné sbírce na Wii. V podstatě jsou minihry úplně stejné jako v třetím pokračování olympiády Mario&Sonic nebo Wii Party, jen s trochu jinou grafikou. Většinou držíte WiiMote naležato a používáte ho jako klasický gamepad, takže ani pohybové ovládání téměř nenachází smysluplného využití.

Sice pár výjimek ční nad ostatní, jako například počítání panáčků (pro znalce jsou to Goomba), kteří přebíhají přes obrazovku nebo zalézají do domečků, ale proti mnohem originálnějšímu využití pohybových ovladačů například ve Wii Party je to bída s nouzí.

Mario Party 9 pro Wii u nás ConQuest vydal v březnu za 1199 Kč.

koupit na Xzone

Nemohu říci, že bychom se při našem večeru s deskovými hrami s našimi přáteli nudili. Naopak jsme se bavili dobře, ale jen pár kol. Pak se začaly minihry opakovat a raději jsme z poličky vytáhli Agricolu. Existují i další módy, než výše popsané, ale v nich jde jen o zahrání si miniher ve vlastním pořadí, případně sám.