Recenze Mass Effect 3

Četl jsem názory, že Mass Effect definoval sci-fi pro tuto generaci fanoušků stejně, jako Star Trek nebo Hvězdné války pro ty předchozí. Je to myšlenka hodná diskuze. Co ale diskutabilní není ani náhodou, je význam téhle trilogie pro žánr RPG a současnou generaci herních konzolí. Když jsem před pěti lety poprvé seděl před úvodní sekvencí prvního ME, měl jsem problém uvěřit, že se nedívám na renderovaný film. Částečně to byla zásluha mistrného využití Unreal Engine 3, ale z velké míry to byl také filmařský a hlavně dramaturgický um Bioware. Samozřejmě jsme už od Baldur´s Gate věděli, že tihle lidé umí napsat skvělý příběh s nezapomenutelnými postavami, nicméně teprve zde to díky vpravdě filmové prezentaci a silnému důrazu na vliv vašich voleb vykvetlo do podoby, která strhne i toho největšího flegmatika. Nyní, na konci současné generace konzolí, přichází závěrečný díl ságy, aby zúročil všechny ty zkušenosti tvůrců, stejně jako vaše volby a uložené pozice. Je těžké zachovat klid a neklást si otázku: uzavře se to doopravdy a dostatečně velkolepě? Bude to nejlepší RPG současnosti?

Na konci všech věcí

Ani ne 200 let v budoucnosti lidstvo směle kolonizuje vesmír: díky objevu mimozemských, nevídaně technologicky vyspělých prostorových bran cestuje po celé galaxii, navazujíce vztahy s mnoha vyspělými civilizacemi. Zdánlivé období prosperity je ale náhle a brutálně ukončeno: z prostoru za hranicemi známého vesmíru se vynoří nespočetná armáda gigantických, nepředstavitelně vyspělých mechanických bytostí, přezdívaných Reapeři (z anglického "reap" - sklidit, žeň). Starší a vyspělejší než cokoliv/kdokoliv ve vesmíru, Reapeři bez slitování "sklízejí" veškeré formy civilizace - doslova: sbírají živé bytosti i mrtvá těla, aby je transformovali ve vlastní armádu a sebe samotné. Záplava naprosté a nelítostné zkázy se žene vesmírem jako mor nebo hejno kobylek. Poslední nadějí se stává mimořádný lidský vůdce, kterého nečeká nic menšího, než nutnost přemluvit všechny rasy, doposud rozdělené složitými historickými vztahy, aby se přílivu zkázy postavily bok po boku v jediné, zoufalé poslední bitvě.

Je až s podivem, že tváří v tvář absolutní zkáze spousta mimozemských civlizací nadále vede vlastní války mezi sebou. Ty ostatní zase mobilizují všechny síly na ochranu kolébek vlastní civilizace a nemají nejmenší zájem přesunout své síly do jiné bitvy někde jinde. Jako velitel Shepard (nebo Shepardová) budete muset řešit všechny tyto komplikace, zatímco vás bude spalovat zoufalství nad postupnou zkázou vlastní domovské planety, kterou si Reapeři ne náhodou vybrali jako jednu z prvních pro sklizeň. Během vašeho závodu s časem na vás bude doléhat jedna bolestivá oběť a ztráta za druhou.

of

Caption

Attribution

Dusivá atmosféra vše zaplavující záhuby se táhne celou hrou jako stín, pod kterým nikdo nezůstane nedotčen. Naděje se zdá být bláznivým přeludem a všechny karty hrají proti vám. Dokud ale máte pár věrných přátel po boku a udržíte zbraň v rukou, budete bojovat. Už jen kvůli nevinným, ženám i dětem, které vám svými životy na Zemi i jejích koloniích draze vykupují čas.

Postavy a vztahy

Jakékoliv drama, malé i epické, je pouze tak působivé, jak lidští a uvěřitelní jsou jeho protagonisté i vztahy mezi nimi. V tomhle ohledu nás Bioware už mnohokrát přesvědčili o tom, že prakticky nemají konkurenci. Tentokrát se ještě překonali, ať už samotným scénářem a dialogy, originální formou skrz kterou vás některé tyhle věci nechají prožít nebo samotným technickým zpracováním. Například zprofanovaná postelová scéna zde není o moc odlišná od těch z prvního dílu, nicméně díky citlivější práci s mimikou obličeje a drobnou řečí těla, stejně jako díky mnoha dalším subtilním detailům v rámci hereckého výkonu, na vás zapůsobí vřeleji a uvěřitelněji. To samé platí stonásobně o každé z mnoha zdrcujících smrtí hlavních postav.

O určitých inovativních herních aspektech práce s postavami bohužel nemohu v zájmu překvapení psát, ale mohu vám dát jeden velice dobrý příklad, jak originální a silné momenty vás čekají. Jistě se mnou budete souhlasit, že v příběhových RPG hrách není nic nezvyklého, když vás některá z oblíbených postav a členů družiny nečekaně zradí. Nuže, zde se dočkáte ještě mnohem radikálnější variace na tohle téma. Hra vás totiž nejednou natlačí do situace, kde budete muset dlouholetého věrného přítele zradit vy, v rámci "vyššího zájmu" a přežití všech.

Ať budete dělat cokoliv, situace je tak vážná, že některé věci prostě nemůžete riskovat a jiné musíte obětovat. Platí přitom bolestivá úměrnost, že čím větší oběť jste schopní položit, tím významnější posilu pro válku získáte. Ironií toho celého je, že v rámci upraveného systému reputace se z vás nikdy nemůže stát "renegát" (místní obdoba zloducha), protože cokoliv děláte, byť sebedrastičtější, je v zájmu přežití většiny. Také proto hra nově rozlišuje vedle kladných a záporných bodů reputace body obecné. Tyto nenaplňují váš ukazatel zla ani dobra, nýbrž zvyšují maximální potenciální hladinu obou.

of

Caption

Attribution

Střílečka, adventura nebo RPG?

Mnoho dalších aspektů hry jakoby dávalo najevo určité "dospění" tvůrců, kteří se s dostatečným odstupem podívali na svoje dítko a zúročili všechny ty roky zkušeností s jeho vesmírem. Aby bylo jasno, nemyslím si, že předchozí díly série trpěly jakýmikoliv většími problémy. Jistě, bylo jim co vytýkat a na většině těch věcí se snadno shodneme, ale jedním dechem je potřeba dodat, že to všechno byly maličkosti, drobné skvrnky na povrchu jinak vynikajících her. Jedním z těch nejvýraznějších vylepšení a reakcí na kritiku je definitivní odpověď na otázku, zda je Mass Effect RPG nebo střílečka. Nyní si můžete sami na začátku hry říct, co z toho chcete.

Úvodní nastavení hry během jejího spuštění obsahuje obrazovku, která se vás na rovinu zeptá: chcete hrát akční hru nebo RPG? Je docela vtipné (ale naprosto logické), že pokud zvolíte "střílečku", hra vás ani nenechá si nějak nastavit postavu - kdepak, rovnou vás vrhne do úvodního filmečku, ve kterém vám ani nedá možnost nějak ovlivnit dialogy. Díky tomuto radikálnímu nastavení vlastně budete hrát střílečku s tradičními filmovými sekvencemi. A nutno říci, že ačkoliv nesnese přímé srovnání s hardcore střílečkami typu Gears of War 3 nebo Uncharted 3 (proti kterým jsou základní ovládání a animace ME3 přeci jen poněkud omezené), úspěšně jim šlape na paty ve stejné lize.

Sledujte také nahrávku 40 minut hraní dema či živou TV reklamu nebo renderovaný filmeček.

speciál Eurogameru k Mass Effect 3 přetéká obsahem.

Pokud ale patříte k opačné straně spektra a právě to střílení vás moc neláká, máte možnost si vybrat "příběhový" mód, ve kterém naopak budete muset řešit všechny interaktivní rozhovory, zatímco střílení se díky radikálně upraveným hodnotám zdraví/poškození změní na procházku po turistické stezce. A samozřejmě nechybí zlatý střed, nebo v tomto případě vlastně spíše "kompletní balení". Je to volba "chci hrát RPG", kde budete mít veškerou akci i rozhodování a pokud si dáte vyšší obtížnost (měli byste), budou akční pasáže skutečnou výzvou i pro vaši schopnost taktizovat, koordinovat pohyb a speciální dovednosti vašich spojenců i rozumě balancovat síly či vybavení celého týmu.

Galaktická válka

Ústředním tématem hry je samozřejmě válka a poměr sil Repaerů s ostatními bytostmi ve vesmíru. Příběh to pochopitelně demonstruje dostatečně jasně, nicméně promítá se to také do jedné ze základních herních mechanik. Každé větší diplomatické vítězství, které během své náborové výpravy napříč galaxií vybojujete, se promění v číselnou hodnotu na sekundární mapě na palubě vaší lodi. Tahle nová mapa, nazvaná příznačně "Galaxie ve válce", obsahuje číselné, textové i obrazové zhodnocení aktuálního poměru sil. Započítává se do něj opravdu vše, od hlavních příběhových milníků přes drobnosti typu získání jednotlivých vědců, významných technologií, surovin..., až po vaše vítězství v oddělené kooperativní kampani více hráčů. Cílem hry je pochopitelně mít číselnou hodnotu vaší bojové připravenosti na takové úrovni, abyste ve finální bitvě měli šanci (malou, ale měřitelnou) na vítězství.

Samozřejmě se můžete na místnost s touto mapou víceméně vykašlat a prostě přímočaře sledovat příběh, cestujíce pomocí klasické "galaktické mapy" na velitelském můstku vaší lodi. Nicméně osobně mi nedalo, abych se do válečné místnosti nevracel a studoval narůstající i klesající sílu spojenecké armády. Jak to, že klesající, ptáte se? Nuže při náboru spojenců si musíte dávat dobrý pozor na to, koho všeho verbujete. Někteří jsou totiž přeci jen příliš nebezpeční nebo nestabilní a nejen že se ve finální bitvě nedostaví, ale jsou schopní vás zradit a uškodit vám nebo vašim spojencům ještě před ní. Hra tak získává na dalším rozměru uvěřitelnosti a komplexnosti, kdy budete muset často hodně pečlivě zvažovat, zda síla některého potenciálního spojence vyváží jeho nestabilitu či výbušný vztah k ostatním. Nebude výjimkou, když se budete muset vzdát jednoho ve prospěch naverbování druhého.

of

Caption

Attribution

Výzbroj a vylepšování schopností - kouzlo novosti je pryč

Když už má hra něco do činění se střílením, musí položit patřičný důraz na zbraně. V obou předchozích dílech mi připadlo, že je zbraní málo druhů a kromě elementárního rozlišení "samopal-odstřelovačka-brokovnice-apod." je celkem jedno, co si vezmete. Zde dostaly zbraně konečně větší roli. Najdete mezi nimi pár skvělých kousků typu plamenomet (příhodně pohozený ve hnízdě vetřelců), odstřelovačku schopnou prostřelit několik nepřátel za sebou nebo fascinující "Spitfire". Ačkoliv množstvím nijak zvlášť nepřekvapí, o variabilitu se postará nový systém "modulových vylepšení", které můžete sbírat a nakupovat.

Tato vylepšení je možné zaměňovat mezi zbraněmi stejné třídy a budete je nastavovat nejen pro sebe, ale také pro svoje parťáky. Příkladem vylepšení je například přídavné mířidlo (zbraň bude mít menší rozptyl), zvětšený zásobník nebo nástavba hlavně (větší ničivá síla každé střely). Zbraně si můžete vylepšovat buď na speciálních stolech (jeden je na palubě Normandy) nebo při startu každé mise, kdy vám hra vždy nabídne sekvenci "výběr dvou parťáků-výběr a nastavení zbraní-přidělení dosud nevyužitých bodů zkušenosti do schopností vaší trojice".

Čeština pro Mass Effect 3 PC sponzorovaná obchodem Xzone bude již brzy hotová - obrázky a detaily.

Pokud jde o ono vybavení zvláštními schopnostmi, opět jsou zde tematické třídy, založené na využívání zbraní, biotiky, techu nebo určité kombinace. Každá třída má osm dostupných schopností, které je možné vylepšovat až na šestou úroveň. Poslední tři úrovně si přitom budete muset rozmyslet, které ze dvou potenciálních vylepšení dané schopnosti zvolíte (připomíná to vývojový strom Starcraft 2). Ačkoliv jsou mezi nimi určité nové kousky (můj favorit je granát a výbava Jamese Vegy), většinu schopností budete v podstatě dobře znát z předchozích her, včetně oblíbenců jako jsou zmrazovací munice nebo singularita.

A právě tady se vynořuje jedna z hrstky věcí, které mi na hře poněkud vadily: pocit, že místo nové hry hraji jakési rozšíření té staré. Zkrátka a dobře, kouzlo novosti a překvapení je pryč: Mass Effect a jeho vesmír, rasy, technologie i všechno ostatní už dobře známe a příliš se nemění, stejně jako hra samotná. Na druhou stranu je ale pravda, že tvůrci od začátku mluvili o hře jako trilogii, která nakonec opravdu funguje a její vesmír i události v něm do sebe krásně zapadnou. Stejně tak se jim podařilo přinést zpátky rozvětvenější RPG elementy z jedničky a ještě obohatit akční aspekty dvojky, takže vznikla bez debat nejlepší hra v rámci série.

of

Caption

Attribution

Pestrá hratelnost

Do hry jsem vpadnul po hlavě a strhla mne od úplného začátku. Určitě za to může další novinka v rámci série: příslovečně epické před-připravené sekvence jako v Uncharted - jednu z nejlepších, invazi Reaperů na zemi - jste ostatně mohli ochutnat v demu. Takovýchto sekvencí si v rámci hry užijete celou řadu a hned druhá mise, kde přijdete o jednoho z nejstarších členů týmu, dává najevo mimořádný spád hry. Důležitou roli v tom hraje také fakt, že se hra jakoby mnohem víc otevře ve svém průběhu. Po několika hodinách vás doslova zavalí desítky vedlejších úkolů a misí, vzniklých například náhodně vyslechnutou konverzací při vaší cestě po Citadele. Další velké vylepšení je kvalita a propracovanost zdánlivě vedlejších misí. Některé z nich snadno dosahují svou výpravností i významem na ty hlavní v rámci nosného příběhu. Tedy žádné stereotypní putování pustinou, jako se to často dělo v první hře.

Dokonce i těžení surovin je nyní mnohem zajímavější: po příchodu do hvězdného systému můžete tlačítkem vyslat skenovací impulz, který odhalí zdroje ve vašem okolí (ať už na povrchu blízké planety nebo jen tak v prostoru, například uvnitř malého roje meteorů). Jenže každé spuštění skeneru přitáhne pozornost Reaperů (vytěžení dané soustavy i zájem Reaperů mají vlastní ukazatele). Jakmile spustíte skener vícekrát, přiženou se na mapu dané soustavy Reapeři a začnou vás honit - musíte navigovat svoji loď po galaktické mapě rychle pryč, jinak se dočkáte neslavného "selhání mise".

Výprava

Součástí velkoleposti a působivosti hry je samozřejmě také její technické zpracování. Celá řada prostředí vypadá o hodně lépe, než cokoliv z předchozích dílů, navíc působivé horizonty mnoha misí ožívají díky rozpohybovaným modelům gigantických Reaperů, kráčejících po zemi a demolujících vše v dohledu. Velký zážitek je určitá mise na měsíci určité domovské planety jisté rasy, kdy můžete nad sebou na obloze pozorovat velkolepou zkázu ve vesmíru okolo planety i na jejím povrchu. Nechybí ani jedna tradičně působivá sekvence bez gravitace ve vzduchoprázdnu, stejně jako hodně speciální výlet do virtuální reality. O něco lépe zpracované mi přišly i postavy, například Shepard sám v kožené bundě vypadá překvapivě soudobě a lidsky. O něco uvěřitelnější je i smutek ve tváři věčně zádumčivé Liary nebo zlost vášnivé Ashley.

Nechybí skvělé "lens flare" efekty, které podle mě ke sci-fi prostě patří. Na druhou stranu je ale vedle působivých exteriérů plno uniformních interiérů, byť některé z nich zajímavě obohatí průzkum potmě s pomocí svítilny. Co mi ale vadilo opravdu hodně, to jsou nahrávací časy - obzvláště při přesunech v rámci tak "drobných" lokací, jako jsou jednotlivá patra Normandy nebo Citadely. Hrál jsem na PS3 a předpokládám, že tenhle problém bude na Xboxu (kde je možnost instalace) a PC menší, byť stále přítomný.

Dohrání hry mi zabralo 25 hodin při stejném tempu, jakým jsem jedničku i dvojku dohrál za polovinu tohoto času. Nedivte se, napoprvé jsem prostě vždycky letěl na nízkou obtížnost po hlavní příběhové linii, protože mě strhla a nevydržel jsem ji odkládat na vedlejší kolej. Řekl bych tedy, že hra je dvojnásobně delší/větší, než její předchůdci. Svoji roli v tom samozřejmě hraje také tlak na využití všech dostupných možností k zkoumání a řešení, protože chcete mít před finále hry co největší ukazatel "galaxie ve válce".

Multiplayer a závěr

K tomuto přispívá také zbrusu nový kooperativní multiplayer, v rámci kterého budete bránit strategické lokace v roli speciálních jednotek různých ras. Multiplayer mě hodně bavil, obzvláště díky jeho dobře vyvážené obtížnosti, kdy přežít finální vlnu nepřátel na průměrnou obtížnost je slušný oříšek, vyžadující kvalitní hru a spolupráci všech na bojišti. Body zde získané by se vám navíc měly započítávat do ukazatele v hlavní příběhové linii (tuto funkci jsem bohužel nemohl v review verzi pořádně vyzkoušet), což mi připadne také hodně užitečné, ačkoliv to není nezbytné pro úspěšné dohrání hry.

Pokud jde o samotný závěr, určitě máte na jazyku dvě stejné otázky, jaké jsem měl já. Je to dostatečně epické? A je to definitivní závěr, nebo tam je nějaká trapná smyčka na potenciální pokračování? Nuže, epické to je až na doraz. Některé z nejlepších renderovaných filmů v historii Bioware najdete právě ve finále ME3. A definitivní to je také.

Mass Effect 3 pro PC, PS3 a X360 oficiálně vychází tento pátek 9. března za 1099-1399 Kč.

koupit na Xzone

Vše se zde stoprocentně uzavře a vyřeší, čemuž samozřejmě předchází náležitě působivé rozloučení se všemi postavami a celkové zúročení vašeho vztahu k nim, ať už jde o ty kladné, záporné nebo zdánlivě bezvýznamné. Dozvíte se kompletní motivaci i těch nejtajemnějších protagonistů. Žádný aspekt příběhu ve finále nezůstane dvojznačný nebo zahalený tajemstvím. Navíc vás na samotném konci čeká jedna tradičně těžká volba, která slušně pozmění konkrétní podobu konečného řešení. Málokterá sága, herní i filmová, se může pyšnit tak dobře zvládnutým finále!