Medal of Honor
Zahráli jsme si tři mise ze singlu.
O singleplayeru nového Medal of Honor (MoH) se toho donedávna, na rozdíl od multiplayeru, jetě moc nevědělo. EA to ale minulý týden napravili, kdy nás pozvali na prezentaci nového singleplayerového dema, kde jsme si mohli zahrát trojici misí z kampaně, je se objeví v plné hře. Na rovinu ale nečekejte od MoH nějakou revoluci nebo velké novinky v ánru stříleček z první osoby, ani hardcore hratelnost posledního Flashpointu.
Ne ne, MoH kráčí ve lépějích naprosto standardní a zaité FPS pro vechny, byť druhým dechem dodávám, e u v tomto stádiu velmi dobře řemeslně zpracované a se svým vlastním stylem hraní a prezentace. Zatím jsem schválně nezmínil sérii Call of Duty/Modern Warfare, i kdy tu mnoho hráčů za to zobecnění standardní FPS dozajista bere. Jene MoH se jí nechtěl moc přiblíit a nenabízí tak a tolik rychlou a strhující atmosféru. A nemáme v něm hledat ani rozvernost a odlehčenost domácí konkurence v podobě série Bad Company.
Pokud u bych měl singleplayer MoH k něčemu připodobnit, byla by to řada Brothers in Arms. A to nikoli svými taktickými prvky, ale podobnou a velice vánou atmosférou, které je jinak MoH docela plná. Jestli jsem si něco hned po pár minutách hraní kampaně odnesl, byl to takřka dokonalý cit pro válečné hrůzy války v Afghánistánu, kam je MoH vloen.

On za to asi hlavně můe pouitý námět, který podle předvádějícího Farida Starmana čerpal z jedné totálně zpackané operace v Afghánistánu z hlediska zpravodajských slueb, kterou pak zaplatily jednotky v poli, jak ty elitní Tier 1, tak i řekněme i ty pravidelné, jako Rangeři. Za přísluníky obou ekip si ostatně v MoH zahrajete, kdy se musí popasovat s tím, e podle velení původně banální operace se díky diletantství těch nahoře zvrtne takřka v holý boj s obrovskou přesilou.
Celá kampaň se tak odehrává během dvou dnů, přičem vechny mise na sebe časově navazují a vy tak postupně sloíte střípky celé jedné operace proti Talibanu na území Afghánistánu. Hra tedy nenabízí mnoství lokací rozmístěných různě po světě, jak je dnes obvyklé, ale striktně jedno jediné území, co mi ale nevadilo a dělá to záitek uvěřitelnějí. Ostatně by asi nevyznělo, kdyby prvoliniové jednotky bojovaly proti Talibanu třeba na newyorském letiti.
Jako první misi jsem si zahrál úroveň pracovně nazvanou Belly of the Beast". Ta ve filmovém úvodu začala výsadkem jednotky Rangers z přistávajících Chinooků, nače protivník jeden sestřelil a v mírné panice se moje drustvo zrychleně přesunulo do blízkého kamenitého kaňonu, jen byl zahalen v prachu a mlze, take viditelnost byla velmi obtíná. Tak jsem si hnedle procvičil schopnosti mého rangera, tedy poklek, leh a sprint, jen při stisknutí tlačítka těsně před překákou plynule přejde do skluzu a následného pokleku v bezpečí krytu.

I kdy v MoH nenajdete nějaké plně funkční krytí nebo výklony, i tak je důraz na obezřetný postup ze hry jasně patrný, co jsem zjistil záhy, kdy jsem od nepřátel z okolních kopců po několika málo kulkách počítal kytičky z nebe a restartoval rovnou několikrát checkpoint. Obtíností bude ve hře samozřejmě povícero, v demu byla pevně nastavena zřejmě nějaká střední, ale i tak nebyl postup v některých částech nijak lehký, spíe naopak, take dobré krytí a obezřetný pohyb se velmi hodil.
Oni se Talibánci toti docela uvěřitelně pohybovali a útočili, přičem se i docela dobře kryli, nicméně se nali i tací, kteří to prostě vzali přímo k mé pozici. Celkově bych AI nepřátel hodnotil ale jako dobrou, zatímco mí umělí kolegové toho zase sami moc nepostříleli, to spíe vytrvale přitahovali pozornost protivníků. Samozřejmě kulek jsem měl stovky do jakékoliv zbraně, take jsem je posílal na vechny strany, ale zbraně lze zabírat i z mrtvých vojáků, popř. si vyádat munici od kolegy, take vih noem nablízko jsem vůbec nepotřeboval.
Ná postup roklinou pak vrcholil dobytím nepřátelské vesnice na kopci, co byla hodně tuhá událost, neboť protivník měl v jedné haciendě kulometné hnízdo a kropil nás jako natvaný hroch s plným měchýřem. V tom jsem si sám otestoval jistou zničitelnost prostředí, neboť tím kulometem střelec nejene rozmetal kýble u chatrčí pode mnou, ale za chvíli totálně rozstřílel i kamennou zídku, za ní jsem se kryl, take jsem musel rychle zdrhnout jinam.
Reklama
- komentáře (9)
Po 30 dnech od publikování článku se diskuse automaticky zavírají, ale v rozpravě můžete pokračovat v našem fóru!