Need for Speed: Shift
NFS znovu na plný plyn.
Celkem připravili tvůrci rovnou padesátku úrovní a přestože v úvodu jde postup velmi rychle, později se vývoj jezdeckého profilu o dost zpomalí. Formování řidiče navíc není ani zdaleka vázáno jen na kariéru, body lze získat i v rychlých závodech a vůbec veškerým ježděním, takže kdo se vyžívá v zisku všemožných trofejí a ohodnocení, Shift mu vydrží skutečně na velmi dlouho. Na své si přijdou také skauti a někdejší pionýři, po vzoru trofejí a achievementů totiž hra rozdává též všemožné odznaky. Velké, malé, dílčí, hlavní… a znovu, menší odměna je připravena snad za všechno a motivace hráčů-sběračů je vysoká. Odznáček za několik výher v řadě, za určitý počet předjetí, za ovládnutí té které trati, za jízdu v japonských, evropských nebo amerických vozech… je toho jednoduše spousta.
Ocenit musím rozhodně i systém, jakým je kariéra pojata. Řada závodů je už od začátku na pozvání či zaštítěna velkým sponzorem, takže přístup je v podstatě volný. Pokud jste hráli ProStreet a pamatujete na jeho pomalý a nezáživný rozjezd, Shift je pravým opakem. Přestože finanční ohodnocení ze závodů není malé a občas přihodí něco bokem i nějaký ten mecenáš, tradiční nakupování lepších a silnějších aut do garáže by hru hodně brzdilo. Nehledě na fakt, že imaginárních míst k parkování není zpočátku mnoho (garáž se zvětšuje s růstem driver profilu) a prodejna vozů i dílů nedisponuje v úvodu kdovíjak bohatou nabídku.
Autoři tudíž berou v potaz vaše řidičské dovednosti a posílají takřka ideální návrhy pro někoho, kdo má hluboko do kapsy a vlastní sotva jedno slabé auto. Většina počátečních závodů proto funguje formou námezdního šoféra, kdy odjedete závod v zavedeném týmu a s perfektně připraveným vozem. Velmi často chodí také speciální pozvánky od automobilek, které pořádají víkendové svezení někde na okruhu, v rámci něhož se odjede i menší soutěž v jejich novém modelu. Během prvních pár hodin tak vyzkoušíte hromadu aut, na které byste za běžných podmínek v jiných hrách dlouho šetřili, a navrch se svezete na okruzích po celém světě.
Teprve později už je zapotřebí brát při výběru „do čeho naskočit“ v potaz pro jakou kategorii aut je soutěž vypsaná a stojí-li vám příslušný vůz pod střechou. Na každý pád, všechno je pojato hodně nenásilnou formou a jezděte si jen ty závody, které vás baví nebo jsou pro vás zajímavé. Teoreticky vzato, lepší řidič by měl kariérou prosvištět rychleji (a v praxi tomu tak i je), když nasbírá dost hvězd v několika závodech a hned se posune dál. Řadu klání tak lze vynechat a přeskočit, protože v tu chvíli prostě hvězdy za jejich absolvování nepotřebujete. Stejně tak se dají obejít kupříkladu drifty – zvlášť nemáte-li na pálení pneumatik správný vůz, potažmo vám tahle disciplína zrovna moc nesedí.
Tím se pomalu dostávám k náplni hry. Z valné většiny je Shift tvořen závody na okruzích, ať už jednotlivými, nebo menšími šampionáty, složenými klidně z pěti podniků. Takže naprostá klasika, stejně jako již zmíněné driftování. Tam po vzoru ProStreet rozhoduje co jiného než rychlost, ostrý úhel jízdy a těsné průjezdy zatáčkami, přičemž se jedou tři jízdy a bodový zisk se ve finále sčítá. Režim pojmenovaný Útok na čas zase evokuje kvalifikaci Formule 1, když několik minut kroužíte po dráze, ve snaze zajet co nejlepší čas. Přirozeně je zapotřebí chytit volnou trať, protože kromě vás se tu podobně snaží také několik soupeřů.
Dál tu máme různé variace jako Závody konstruktérů (všichni mají stejné vozy a rozhoduje um řidiče) nebo Smíšený závod. V něm je pro změnu startovní pole různorodé a závodí několik skupin aut. Díky všemožným rozdělením se často jezdí i bitvy typu USA versus Evropa, série závodů členěné podle kontinentů, případně se během jednoho víkendu krouží stále na stejné trati, ovšem v jejích různých konfiguracích. Velmi vypečený je i takzvaný Souboj aut, kde volíte ze dvou nabízených modelů a tyto se pak utkají proti sobě. Co třeba Subaru WRX vs Lancer Evo IX, Corvette Z06 proti Porsche 911 GT3, Mercedes SLR kontra Carrera GT, či Veyron versus Zonda R? Adrenalin je to vždycky.
Tahle klání připomínají svým pojetím trochu souboje v Carbon kaňonu, když se vozy nahánějí po trati dle předem daných pravidel. Pronásledovatel versus pronásledovaný v prvním kole, ve druhém se role pochopitelně otočí… a pokud snad někdo odskočí o více jak pět vteřin, okamžitě vítězí. V případě, že oba borci udrží svého soka na zadním nárazníku, následuje rozstřel, ve kterém už vítěz bere vše. Ani tím však nabídka Shiftu ještě nekončí, později se přidají také závody továrních aut a superaut, různé eliminační a vyřazovací závody, nebo režim Výdrž. Možná jste v té spoustě trailerů zahlédli výraz endurance, odkazující právě na tyhle poněkud delší projížďky. Čtyřiadvacetihodinovky se sice nekonají, ale takových 10 okruhů ve SPA, respektive Nordschleife třikrát dokola, dá taky zabrat.
Mimochodem počas celé kariéry neustále chodí různé vstupenky do Závodů na pozvání, kam zvou automobilky jezdce na různé srovnávací testy. Jednou píše továrna Lotus, že se bude jezdit v Silverstone v modelu Elise, jindy zas dorazí dopis z Itálie, zvoucí na porovnání Lamborghini Gallardo a Murciélago. Nejen že si tak opět vyzkoušíte vozy, na něž váš řidič zatím teoreticky nedosáhne (auta vyšší úrovně jsou mu zatím odepřena) ale ještě se velmi dobře pobavíte, díky všudypřítomné rivalitě. Výběr auta je totiž zcela svobodný a většinou rozhodují jen sympatie, nebo tabulky s výkonem. A věřte, že se nejednou na pěknou chvíli zastavíte, pakliže se rozhoduje mezi Fordem GT, Viperem SRT10 a podobnými krasavci.