Racket Sports

Pětkrát pálkovaná pro Move.

I Ubisoft musel přispěchat se svojí troškou do mlýna hříček pro Move a tak udělal vskutku logickou a nejjednodušší věc. Prostě si vzal svůj nedávný Wii titul Racket Sports Party a jen ho s drobným vylepšením narouboval na míru Move ovladače pro PS3. Takže tu máme za prvé hru, která je velmi podobná Sports Champions (recenze) z domácí Sony kuchyně, a za druhé vlastně tentýž sportovní casual titul, jenž už na trhu je, pouze pro jinou konzoli.

To není pro začátek tedy nijak báječná vizitka, no, tak se podívejme, co se za ní skrývá. A stručně řečeno je to pětice sportů, jež spojuje blahý fakt, že se všechny hrají virtuální raketou, či chcete-li pálkou, kterou samozřejmě supluje nutná Move zmrzlinka. Tenis velký (ano, i ten míček je krapet větší) a stolní, doplňuje ještě squash, badminton a také vyfantazírovaný plážový tenis, zřejmě vyvinutý z plážového volejbalu. Což na papíře nezní špatně a nutno říci, že to všechno jsou aktivity, pro něž se Move ovladač z podstaty své technologie skvěle hodí. Však nejzábavnější jsem asi z této škatule pohledal badminton, protože hra je to tady asi nejvíce dynamická. A to tím, že můžete střídat velmi pomalé údery s extra rychlými, takže hra se neustále přesýpá z pomalého láža-pláža na hbitou výměnu.

Však v pojetí této hry zjednodušené máchání ovladačem jako příslušnou raketou není nic, na co byste museli stát frontu za trenérovou odbornou radou. Hra pohyb totiž bere docela hopem, takže kromě očekávaných úderů z obou stran vašich boků se volitelně může brát v potaz také rychlost a rotace, obé samozřejmě vystřižené umným mávnutím nebo natočením ovladače, včetně odpalů na risk. Hra ale v tomto nenabízí tak propracované herní pohyby jako např. zmíněný Sports Champions, z čehož je vidět, že je určena pro méně náročné hráče a vlastně spíše nehráče, co se chtějí před telkou trochu protáhnout – byť jen na jednu ruku.

Daleko horší je ale to, že hra má kardinální problémy se správným zachytáváním pohybu, kdy oproti podobným dřívějším hrám je rozdíl jasně viditelný. Tak předně vás hra občas prostě v rozmachu vůbec nezaregistruje, jako kdyby byla připojená ke stařičké EyeToy, které bych to ale ještě prominul. Nicméně velmi překvapivé je až skoro nepříjemné zpoždění mezi vaším pohybem ruky a pohybem postavičky na obrazovce.

Zde totiž za vás imaginárně hraje figurka podobná xboxovým avatarům a nikoli pálka samotná ve vaší prodloužené ruce, jak to umí Sports Champions. Lagování je tedy tímto mnohem více znát a s takto zpožděnými pohyby jsem se na jiné Move hře ještě nesetkal. Zřejmě je to daň za možná moc zbrklé převedení z Wiička, kde je hra lépe vyladěná. Ano, dá se na to po chvíli docela dobře zvyknout a pak dokážete pohyby zpracovávat trošičku dopředu, a kdybych nemohl porovnávat s ostatní Move konkurencí, tak by mi to asi tolik nevadilo, ale stejně mi to negativně ovlivnilo zážitek z větších sportů, jako je kupř. tenis.

V ping-pongu mi to zase moc nevadilo, stejně jako při squashi, kde jsem měl aspoň více času na přípravu úderu, nebo na přesunutí mého paňáci na místo výměny. Jinak se pro méně zdatné panáček může pohybovat zcela automaticky, vy jen máváním odrážíte míčky. Takže kdybych si měl vybrat, zatratil bych ten tenis a zvolil bych si badminton, squash, nebo stolní tenis. U nich se mi máchalo docela obstojně, byť musíte mít na paměti, že ať už spustíte jakýkoli z nabízených sportů, stejně jsou si všechny dosti podobné a mávání rukou je u nich prakticky totožné. Jen se mění hřiště a vzdálenosti.

Trailer

Stereotypnost hraní s protěžováním jediné ruky se snaží rozbíjet režim kariéry, jenž tvoří tu lepší polovičku k obyčejným rychlým zápasům a tréninku. Kariéra ve vybraném sportu rozjede déletrvající šňůru turnajů na třech desítkách velice pěkně provedených a rozmanitých hřišť, s postupným odemykáním nových podniků a lokací, jež vás zavedou např. pod hladinu mezi žraloky, nebo na tropickou pláž. Každé místo tedy zobrazuje určité téma, které hraní příjemně osvěžuje, a vždy jsem se těšil, co nového mě dále čeká.

Jenže motivaci trochu snižuje jednak docela triviální AI protihráčů, ale i postupně nadcházející nuda stále stejného pinkání, které vás zabaví maximálně na pár hodin. I zde se tak ukazuje, že současné a první Move tituly jsou zralé tak na chvilkové vyblbnutí, což Racket Sports umí dobře, a pak zase na pár dní uložit do poličky. To už je asi lepší sezvat další tři kamarády s Move ovladači a střihnout si doma pár zápasů a turnajů mezi sebou, což Racket Sports umí, nebo se připojit a vyzvat jiné hráče na match přes internet. Alespoň pro vylepšování statistik je to v multiplayeru dobrá výzva.

VERDIKT: Ubisoft to s raketami zrovna moc nevychytal, snad opravdu cílí jen na velmi nenáročné hráče, které hra asi dobře osloví a menší děti pěkně zabaví. Převod z Wii totiž kromě citelně vylepšené a opravdu pěkné a barevné grafiky nic nového nepřinesl a použité zachytávání pohybu je na poměry PS3 trochu rozpačité. Raději bych tedy svoji pozornost zaměřil na jiné sportovní tituly, nebo Racket Sports věnoval těm menším a nenáročným hráčům, kteří nic neřeší a prostě do toho máchají, jak to jde. Ti se u toho zabaví bezesporu vrchovatě.

5 /10

Reklama

Související obsah

Také na webu...

- komentáře (2)

Po 30 dnech od publikování článku se diskuse automaticky zavírají, ale v rozpravě můžete pokračovat v našem fóru!

Schovat komentáře s nízkým hodnocením
Pořadí
Vlákna