Shadow Complex

Přitom za každý nový level obdržíte opět něco navíc do vašich schopností a jako bonus za každý 10. pak již hodně užitečnou vychytávku, nebo vylepšení. Konečný 50. level nelze ani za první dohrání získat, proto se vám vaše úroveň zachová po dokončení hry a popř. další rundu již začínáte zase o něco zkušenější. Hlavním to lákadlem dalšího postupu ale nejsou zmíněné standardní zbraně, nebo zvyšování tělesné kondice, ale vyspělý bitevní skafandr, jehož jednotlivé součásti poschovávané po celé základně nechali neobezřetní teroristé k dispozici.

Každá jeho součást, od helmy až po kus rukávu, vám dodá opravdu hodně příjemnou schopnost, kvůli které si budete další okamžiky vašeho postupu mnohem více užívat, než ze začátku. Pamatuji, že některé jinak i dobré hry ke konci již trochu uvadají, zde je to ale naopak. Čím více tušíte konečné rozuzlení ve velkolepé bitvě o osud vaší domoviny, tím více se těšíte, jak nakopete ještě více zadků a zdemolujete další prostory nenáviděných extremistů. Díky helmě budete moci volně dýchat i pod vodní hladinou, což vám zpřístupní zatopené části základny (holt spodní voda je svinstvo), kam jste se dříve na zatajený dech nedostali.

Spodní část brnění vám zase dodá možnost doslova šíleného sprintu nadzvukovou rychlostí, kdy zbouráte všechno v cestě, nebo trojitý skok s krátkodobým letem, takže budete nadmořskou výšku měnit jako pilot ve vývrtce. Díky tomuto skafandru, ve kterém vypadáte jako ninja šiknutý cyborgem, pak budete později takřka nepřemožitelní a s ohromnou palebnou silou. Po základně teroristům zatančíte takový kankán, že jej nebudou s to ani sledovat, natož vás nějak více ohrozit. Jestli na vás někdy nalétával nakrknutý sršeň, pak si lehce představíte, jak vylepšený Jason zametá s osazenstvem základny!

Jedinými menšími problémky tak jsou poměrně častí bossové, zde ponejvíce v podobě obřích mechů, nebo strojů, kteréžto jakoby vypadly z univerza Metal Gear Solid. Na ně ale bez výjimky platí zaházení výbušnými projektily, když stačí i obyčejný granátomet, ale raději silný raketomet, který na vás ostatně také někde čeká. Však kromě standardních střelných zbraní si postupně přilepšujete právě těmito extra silnými bonusovými flusátky. Co začíná zmíněnými granáty a raketometem, končí vystřelovacím hákem pro zachycení prakticky kdekoliv, ale hlavně pěnovou puškou, jakožto nejunikátnější zbraní ve hře.

Ta vystřeluje zvláštní rychle tuhnoucí pěnu, jež v cuku letu vystaví ve vzduchu plošinku pro přeskočení na vzdálenou římsu, nebo okamžitě zmrazí živého nepřítele, kterého pak lehce doděláte jinak. Pěna je také užitečná pro překonání některých zablokovaných dveří, pro jiné jsou zase potřebné granáty, raketomet, nebo klasický samopal. Baterka vám totiž svým barevným svitem vždy prozradí, jakou zbraní je nutné dané dveře, nebo krytku rozbít. Je ale trošku nelogické, že jeden vchod zlikvidujete granáty, ale silnějším raketometem již nikoli.

To je ale schválně pro to, abyste se museli později znovu vracet na dřívější místa. Tedy až když získáte tu zbraň, která je pro otevření dříve nedostupné komůrky potřeba. To, uznávám, může být pro někoho již poněkud otravné. Mě to ale vůbec nevadilo, i když rozlehlost základny mi způsobovala občas jisté bloudění, protože nesmíte minout terminál na zdi, zobrazující mapu každé nové oblasti v přehledné kostičkové síti, včetně míst, kde se má skrývat nějaký bonus. Přitom postup hrou je v duchu klasických „scrollovacích“ arkád přísně geometrický, tedy pouze ve 2D, byť prostředí je jinak kompletně třírozměrné.