Druhá strana mince Sleeping Dogs

Proč by jiný autor hodnotil konzolovku ještě výše?

Eurogamer rozjíždí novou tradici s přinášením více názorů na nejdůležitější hry sezony od různých svých redaktorů. Ať už se na hodnocení shodnou nebo ne, cílem je poskytnout čtenářům další úhel pohledu nebo případně, klidně jen stručně, doplnit či potvrdit názor vyjádřený v recenzi. Asi ne vždy to technické podmínky dovolí ihned (běžná dostupnost jen jedné review-verze, vytíženost autorů atd.), ale bude se tak pokud možno dít i dodatečně.

Technicky vzato bych tento text měl označit spíšej jako doplnění stejné strany mince. Protože s názorem Pavla Oreškiho víceméně souhlasím. Stručně řečeno: Sleeping Dogs je pecka. Sám za sebe musím pochválit propracovanost jednotlivých herních prvků. Pěstní souboje se mohou klidně měřit s Batmanem. Pěší přestřelky mi přišly zábavnější než v GTA IV.

Přestřelky v autech zaujmou dobře implementovaných bullet-timem. Který je nejen hezký na efekt, ale umožňuje pohodlné řízení a střelbu dozadu najednou. Od příběhu jsem měl potíže se odpoutat a celkově je hra šíleně zábavná a návyková.

Hru jsem hrál na Xboxu s gamepadem. A zde musím potvrdit, že potíže s ovládáním se zřejmě týkají jen PC verze v kombinaci s klávesnicí a myší. Na gamepadu vše funguje přirozeně, intuitivně a bez problémů. Například, v recenzi zmíněné přeskakování mezi auty je tu namapováno na tláčitka, na kterých stejně máte prsty. A u konzolové verze jsem měl tlačítko pro schování zbraně vždy zobrazené pod ukazatelem nábojů.

1

I když, přes veškerou chválu, samozřejmě několik výhrad mám. Musím potvrdit Pavlovo rozhořčení nad jízdním modelem. Není tak špatné, že by kazilo hru a nešlo ovládat, ale vypadá to zvláštně. Potom mě zamrzelo pár zbytečných bugů, které šlo vychytat lepší betatestem. Například NPC neschopné vystoupit z auta nabouraného mezi zábradlí. Větštinu těchto bugů šlo vyřešit například vystrkáním auta jiným autem. Nebo kontejner, za který se má postava zasekla, šel naštěstí odkopnout. Takže většina bugů nevyžadovala restart mise. Ale zážitek ze hry maličko kazí.

Co mě ovšem ke konci hry iritovalo nejvíce, byl design herní mapy. Ta vypadá krásně na obrázcích. Ale město je rozděleno do čtyř čtvrtí. A ty jsou propojeny buď dálncí na pobřeží nebo klikatými serpentínami uprostřed. Přejezd z jedné čtvrti do druhé vás vždy žene zybtečně zdlouhavou oklikou a vždy po té stejné cestě. Ke konci hry jsem se vždy modlil, aby další cíl mise byl ve stejné čtvrti a ne na druhé straně mapy.

Ale vše ostatní funguje tak dobře, že člověk těchto pár vrásek rád odpustí a od hry odchází s nadšením. Pokud bych měl sám udělit hodnocení, silně bych zvažoval i 9/10. Sice bych jich dával s přimhouřeným okem, ale s čistým svědomím.

Reklama

Související obsah

Také na webu...

- komentáře (5)

Po 30 dnech od publikování článku se diskuse automaticky zavírají, ale v rozpravě můžete pokračovat v našem fóru!

Schovat komentáře s nízkým hodnocením
Pořadí
Vlákna