Splatterhouse

Tolik krve jste v životě neviděli!

Asi jen málokdo dnes vzpomene na původní 2D automatovku Splatterhouse z roku 1988, možná i proto, že tato hra nebyla moc úspěšná ani v dalších dvou dílech pro domácí konzole. Je tedy docela s podivem, že aktuální mlátička stejného jména je právě remakem tohoto starého titulu. I když ono to zadání asi znělo hlavně na hektolitry prolité krve, které tečou ve Splatterhouse v míře vskutku jinak neviděné, pro což se originál dobře hodí.

Hrdinou je opět studentík Rick Taylor, jenž se probudí v obrovské louži své krve, vlastně těsně před svojí smrtí. Od níž ho ale zachrání tajemný hlas Masky teroru, která se jako na zavolanou válí opodál. Takže aby si ji raději nasadil, pokud nechce vykrvácet, protože pošahaný profesor jeho školy jménem Henry West totiž prchá s Rickovou přítelkyní Jennifer, aby za sebou nechával zástupy monster a zrůd, které vzešly z jeho pokusů.

Ano, béčková zápletka znovu čerpá inspiraci ze starého komiksu Gordona Rennieho, však maskovaný Rick se přetransformuje také ve slušnou oblůdku monstrózních svalů, kterou tvůrci vytvořili zase podle zmutovaného pana Hydea z jiného komiksu Van Helsinga. Jediný větší rozdíl oproti originálu tak má na svědomí použitý náhled ze třetí osoby a Rickova maska už není hokejová, nýbrž spíše umrlčí. Jinak nový Splatterhouse absolutně ničím nevybočuje z řady veskrze tuctových mlátiček, jejichž hlavním pravidlem je drcení tlačítek všeho druhu.

Splatterhouse se ale nedá upřít jistá unikátnost. Krev tu totiž doslova stříká na všechny strany, a to jak z Ricka, tak i z jeho nepřátel až tak, že přes rudé cákance na obrazovce ani pořádně nevidíte na bojiště. I kdyby na dialýze všem pacientům naráz upadly vratné jehly z ruky, tak tolik krve na podlaze Splatterhouse stejně nedožene. Ano, násilná hra je až běda, ale ukazuje to snad až komiksově laděným způsobem, takže vám z toho divno sice nebude, ale nové dárce krve hra asi neobjeví.

Pohybové dovednosti Ricka jsou naprosto obyčejné. Máme tu rychlý i pomalý a silnější úder prackou, kryt, jenž moc dobře nefunguje, výskok, chycení, a samozřejmě nějaká ta postupně přibývající komba. Tedy naprostý a dnes snad již dosti nudný standard. Předesílám, že Rick takto bojuje ponejvíce s holými prackami a neozbrojen, protože zbraně se tu sice sem tam objeví, ale vždy jen na krátkou chvíli, než se opotřebí nebo zničí.

Docela pohoda ale je prostě urvat nejbližší zrůdce palici nebo pařátek a bacit jimi její kolegy po zádech, ale to samé vlastně můžete udělat i se svojí hnátou. Originální věcí na Splatterhouse je, že Rick funguje jako dynamicky fungující tělo. Jednou mu příšerka utrhne ruku, což mu sice trochu sníží základní útoky a jejich rychlost, nicméně stačí ruku sebrat do té zdravé a zase jí ještě více zpřerážet o palice nepřátel. Však ona mu ta ruka přímo za hry po chvíli stejně zase doroste...

Později se vám do rukou dostanou i větší kalibry, jako velké klády, mačety, brokovnice, i motorová pila. Opět ale vesměs na krátký okamžik, hlavním bodem jsou prostě vaše obří tlapy. Však jimi v tlačítkových sekvencích můžete oblůdky třeba rozpůlit, rozdrtit jim hlavu, urvat končetinu, nebo je rozšlapat na kaši, vždy ve speciálních animacích zvaných Splatterkills, které ale brzo začnou docela obtěžovat, protože se stále opakují a v té řeži stejně nepoznáte kdo je salám a kdo řezník. Což platí i pro známý Berserk mód, dostupný od druhé úrovně z celkových jedenácti, kdy můžete očekávaně řezat profesorovy zplozence s ještě větší razancí, což vaše maska neopomene ve skvělém a řádně sprostém dabingu okomentovat. Opět ale nic, co bych už dříve neviděl...

Reklama

Související obsah

Také na webu...

Jak přežít ve World of Warcraft: Shadowlands

O právě vydaném datadisku v kostce.

Obnoveno natáčení druhé řady Zaklínače

Fotky z britského Readingu, kde se jezdí na koních a ve voze pod borovicemi.

- komentáře (1)

Po 30 dnech od publikování článku se diskuse automaticky zavírají, ale v rozpravě můžete pokračovat v našem fóru!

Schovat komentáře s nízkým hodnocením
Pořadí
Vlákna