RECENZE Star Trek: The Video Game

Do třetice všeho kontroverzního nám v krátké době po sobě dorazila další hra, založená na filmové licenci a poznamenaná špatnou technickou kvalitou. Podobně jako Aliens: Colonial Marines vychází ze slibného herního konceptu a stejně jako Walking Dead: Survival Instinct nedává fanouškům šanci ji vynechat, jelikož oficiálně doplňuje příběh původního díla. Tím konceptem je coop akce pro dva hráče (včetně split-screenu, ačkoli coop prý nyní technickými problémy), ujímající se role legendárního dua Kirka a Spocka. A pokud jde o ten příběh, hra vypráví události mezi prvním a druhým dílem nové filmové série J.J.Abramse. Ačkoliv ani s jedním filmem není propojená přímo, obsahuje celou řadu zajímavých informací, např. o planetě Nový Vulkán.

Jako v kině

Když naběhne titulní obrazovka hry, nejednomu fanouškovi naskočí husí kůže. Kameru kroužící po kapitánském můstku Enterprise doprovází nezaměnitelná filmová melodie Michaela Giacchina. Ačkoliv se o herní soundtrack postaral jiný skladatel, podobně jako u Aliens: Colonial Marines si dal záležet, aby z filmové předlohy vytěžil maximum, po stránce not i nástrojů. Může se to zdát jako prkotina, ale hudba takhle ikonická nakopne atmosféru hry přesně tím správným směrem. V tomhle ohledu to prostě nemohlo dopadnout lépe.

Stejně velkou zásluhu na pozitivních aspektech hry mají filmoví herci, kteří si zde zopakovali své role v plném složení. Potkáte tak všechny oblíbené postavy, přičemž jejich osobnosti dokonale odpovídají tomu, na co jste zvyklí. Netuším, do jaké míry je to zásluha spisovatelů herního scénáře a do jaké míry si sami herci přidali všechny ty vtípky a nápady do svých dialogů sami, nicméně výsledek funguje bezchybně. Navozená atmosféra dokonale odpovídá té z kina a minimálně první hodina hry, s chozením po Enterprise a náležitě velkolepou vesmírnou bitvou, dokáže fanouška snadno nadchnout.

of

Caption

Attribution

Jako ve vězení

Než s hrou budete hotoví (dejte tomu zhruba šest hodin), změní se pocit z hraní v útrpnou stereotypní činnost, kterou se bude jen zuby nehty prokousávat i ten největší fanoušek. Vím to, protože takovým fanouškem jsem a přesto jsem měl poslední hodiny dojem, že sedím na nejnudnější školení přednášce v historii. Téma přednášky bylo: "Stereotypní, stěží funkční herní design z devadesátých let, včetně grafiky a animace na odpovídající úrovni" (narážka na reportáž z kurzu).

V pátek jste se na Eurogameru mohli dívat na živé vysílání s rozehráním úvodní hodiny a půl Star Treku, zde je záznam.

Zatímco začátek hry obsahuje několik opravdu pěkných scén a člověk si říká, že je to prostě "takový slabší Mass Effect, pokud jde o grafiku a hratelnost", po pár hodinách se věci začnou nepříjemně opakovat, grafika i animace se až komicky zhorší (rodná planeta vašich nepřátel musí vyhrát nějakou cenu za nejvíce hnědou, nejvíce nudnou lokaci v historii videoher) a zažijete technické problémy všeho druhu.

Na Xboxu se mi několikrát stalo, že hloupě napsané skripty mi umožnily vyrobit "check-point" uloženou pozici, ve které nebylo možné např. se dostat ze zavřené místnosti. Podobné chyby měl svého času Fallout: New Vegas, ale to byla velká hra s otevřeným světem. U téhle přísně lineární střílečky jsou prostě neomluvitelné.

Jako na objednávku

Podle některých informací přitom autoři (nepříliš úspěšné, ale každopádně zkušené studio Digital Extremes) měli na výrobu hry dva roky, což je zhruba dvojnásobek až trojnásobek běžných termínů pro vývoj her s filmovou licencí. Nedokážu tedy dost dobře pochopit, jak mohli vydat hru v tak rozpracovaném a nevyladěném stavu (hodnocena je standardně prodávaná verze v obchodech). Stejně jako nechápu, jak může něco s tolika technickými chybami projít testováním výrobců konzolí. Největší záhadou je ovšem absence dobrých nápadů či alespoň kompetentní hratelnosti.

of

Caption

Attribution

Na jednu stranu zde najdete relativně "wow" sekvence s "volným pádem ve vzduchoprázdnu" (znáte z Dead Space), již zmíněnou epickou vesmírnou bitvu a dočkáte se i tvůrci mnohokrát opěvovaného "pozemního přivolávání náletu Enteprise z orbitu". Na druhou stranu jsou tu ale nedoladěné základní ovládací mechanismy, což je u střílečky docela problém. Nejprve jsem byl tak nadšený věrností předloze, že jsem si toho nevšiml. Pak jsem si toho všiml, ale doufal jsem, že se to postupným nakupováním schopností a zbraní zlepší. Ale nakonec jsem pochopil, že ovládaní je prostě pomalé, nepřesné a infarktově znásobené nepřesnými animacemi (jako je např. zachycení se okraje plošiny, na který se snažíte doskočit).

Jako hrách na stěnu

Největší legrace (nebo tragédie) je, že podle všeho se hra navzdory zoufalé průměrnosti relativně slušně prodá: fanoušci jsou nadržení na nový film a pokud se nenechali odradit od - mnohem horší - Survival Instinct, nenechají se odradit ani od tohoto kousku. Vlastně to i chápu, jelikož po stránce příběhu, postav a hudby je hra skoro dokonalá (ten příběh se bohužel ke konci změní v trapně videoherní klišé). Ovšem kromě problémů vypsaných výše vás čeká zoufalá umělá inteligence, zbraně jedna jako druhá nebo téměř nulový rozdíl při hře za druhou postavu. Zapomeňte na to, že by třebas jeden byl specialista na stealth a druhý na akci, ačkoliv si o to téma i ty postavy vyloženě říkají.

Star Trek: The Video Game vyšlo v pátek 26. dubna pro PS3 a X360 za cenu od 1299 Kč (PC verze u nás opožděna).

koupit na Xzone.

Rozčarovaný jsem byl např. i ze stromu schopností a vylepšení arzenálu, které si můžete nakupovat za získané zkušenosti. Nesnažil jsem se hrou nějak vyloženě proběhnout (alespoň ne první polovinou), ale přesto jsem si mohl z několika desítek možností koupit jen asi pět. Tomu říkám absence rovnováhy. Proč vyrábět tolik obsahu, který hráč během svého průchodu hrou nemůže ochutnat? Podobně rozčarovaný jsem byl z pokusu o stealth mechaniky, který je poměrně všudypřítomný, ale s ohledem na tak jako tak ignorantskou AI je zbytečný. Hra obecně obsahuje náznaky mechanik, které nejsou doladěné. Jako by tvůrci chtěli udělat příliš mnoho a ve výsledku neudělali ani jednu věc pořádně.