Dojmy z rozehrání plného Star Wars: The Old Republic

Po týdnu hraní díky předčasnému přístupu se jeví nadějně.

Vydání ambiciózního MMORPG Star Wars: The Old Republic (SWTOR) je konečně tady. Jelikož na recenzi je pochopitelně ještě brzy, přinášíme vám dojmy z úvodní fáze hry. V uplynulém týdnu jsem měl možnost zapojit se do plné verze díky tzv. programu Early Game Access. První den (14. prosince) byl prakticky v pořádku. Založil jsem si postavu na Legion of Lettow a směle se pustil do hraní. Nicméně při dalším spuštění hry jsem narazil. Server byl zcela plný s tím, že jsem musel minimálně hodinu čekat na vpuštění do hry.

Při představě, že bych měl takto vyčkávat pořád, raději jsem se rozhodnul vyhlédnout si méně zatížený server a začít hru od začátku. Zatím se mi to vyplatilo, nicméně dlužno dodat, že evropské servery jsou až na výjimky kompletně zahlcené. Ty na americkém území jsou na tom sice lépe, ale to je dáno posunem času, v jejich den je situace obdobná jako v Evropě. Sám jsem zvědav, co se bude dít, až dnes do hry naběhnou ti, co si předobjednávkové kódy pro Early Game Access nepořídili. Snad jsou BioWare dobře připraveni a nenastane chaos.

Na výběr jsou dvě strany - Republika a Impérium, přičemž za každou frakci jsou k dispozici čtyři povolání. Rozhodoval jsem se dlouho, za koho vlastně budu hrát. Nakonec jsem došel k názoru, že vyzkouším cestu Bounty Huntera (námezdní lovec), byť jsem odjakživa zastánce rytířů Jedi a světlé strany Síly. Proč to ostatně také nezkusit za druhou stranu barikády a ještě k tomu bez světelného meče? Umí být SWTOR zábavný i v případě, že zrovna nedržíte v ruce světelný meč?

Po volbě povolání a vybrání si rasy jsem trochu zklamán. Po proklikání všech povolání jsem zjistil, že u každého z nich si můžete vybrat zhruba 5 druhů ras a některé se navíc opakují. V tomhle ohledu jsem čekal více, avšak nutno říct, že autoři se zcela logicky vyhnuli rasám, které nemluví normální jazykem světa Star Wars. Tvorba postavy není nijak detailní a lá Skyrim, nýbrž jde spíše o odlišení se od ostatních - čili neupravujete šířku nosu či úst, ale zaměřujete se na účes, barvu kůže, tetování, rohy, velikost / tloušťku postavy a další (každá rasa má možnosti nastavené jinak). Zbývá už jen zadat jméno vaší postavy a hurá do hry!

Atmosféru příjemně navodí jeden z CGI filmečků, které už všichni známe z předchozích let, a poté se rozjedou populární žluté titulky, které odstartují vyhlíženou příběhovou linii, jež nemá v žánru MMO obdoby. Vždyť už jen úvodní cutscéna se nám snaží vštípit, že nehrajeme obyčejnou onlinovku. A nastupující nadabované dialogy jakbysmet. Díky těmto herním sekvencím máte pocit, že jste součástí hry a něco jako příběh v ní opravdu existuje. Jste neustále hnaní dopředu, postavy vám zadávají úkoly, a byť jde v některých případech o klasiku ("dones mi tři ztracené komunikátory"), má vše jakýsi větší náboj.

Bounty Hunter začíná na planetě Hutta, což je bažinatá planeta prolezlá skrz naskrz gangstery z celé galaxie. Zjistíte, že se budete účastnit tzv. Velkého lovu, do něhož se zapojují lovci z celé galaxie a soupeří proti sobě. Než se nadějete a nasbíráte první levely, přijde první příběhový zvrat a své pověsti námezdního lovce budete muset dostat tím, že začnete plnit úkoly pro Nem'ro Hutta, abyste získali sponzorství pro váš Velký lov. Zde se neubráním menšího srovnání mých zkušeností s betou, ve které jsem vyzkoušel cestu Jedi Knighta a Troopera. Mám pocit, že příběhová linie ať už Troopera nebo Bounty Huntera mi přišly o něco zábavnější a poutavější. Že by záměr autorů, aby ve hře nepobíhalo tolik Jediů a Sithů?

SWTOR se vás snaží postupně seznámit se všemi principy a rozhodně na vás nevychrlí vše hned na začátku. Časem se k vám připojí váš první NPC společník, jenž s vámi komunikuje podobně jako v předchozích BioWare hrách. Má své názory a ne vždy se mu může líbit, které odpovědi v rozhovorech volíte. Stejně tak nesmíme opomenout světlou a temnou stránku vaší postavy, která se ve hře objevuje poměrně často. Plno questů je možné zakončit odlišně a záleží tak jen na vás, zda se vydáte cestou dobráka či záporáka. A nesejde na tom, zda hrajete za Impérium či Republiku. Kromě hlavních a vedlejších questů můžete plnit "Heroic" úkoly, které se doporučuje dělat v partě s dalšími hráči. Většinou jde o těžší a náročnější kousky, které byste sami jednoduše nezvládli.

Sledujte půlhodinu našich komentovaných videodojmů z betatestu

Na nějakém 10. levelu jsem se dostal do fáze, kdy se dalo odcestovat z planety pryč na jinou (pevně daná příběhem), přičemž měl jsem hned dvě možnosti, jak to provést. Buď přeletět automaticky anebo se zúčastnit Flashpointu, což je druh speciálně mise, kterou plníte společně s dalšími hráči se vším všudy. Dokonce i rozhovory jsou propojené - fungují tak, že každý z hráčů zvolí odpověď a náhodný generátor pak vybere výsledek. Vaše, potažmo odpovědi spoluhráčů, ovlivňují dění a je tak zajímavé sledovat, co kdo preferuje za postup. Obzvlášť pokud máte například v úmyslu nechat nějakou klíčovou osobu žít, zatímco někdo jiný by ji na místě zlikvidoval. Díky tomu si rádi zopakujete Flashpoint vícekrát a zjistíte, co by se stalo, kdybychom támhleto například udělali jinak. Na závěr pak přijde boss, jenž má za úkol jediné - potrápit skupinku hrdinů a donutit je, pokud je to možné, co nejvíce spolupracovat.

Ještě před Flashpointem nastal zásadní zlom do budoucna. Jeden z trenérů mi oznámil, že už jsem dost zkušený na to, abych si mohl zvolit svou specializaci. U Bounty Huntera jsem se rozhodoval mezi Powertech a Mercenary. První se zaměřuje na těžkou zbroj, kdežto druhý dává přednost zbrani i ve druhé ruce. Je dobré vědět, že své rozhodnutí nemůžete vrátit zpátky, takže volte moudře. Jediné, co můžete resetovat, je váš strom skillů.

Po Flashpointu jsem se dostal na druhou planetu, což v mém případě byla imperiální bašta Dromund Kaas. Planeta zahalená věčně do tmy má lehce depresivní nádech a přítomnost temné strany Síly je cítit všude okolo. Fanoušci pak jistě ocení prozkoumávání Sithského chrámu a na své si přijdou i příznivci série Knights of the Old Republic. Je to planeta Impéria, tudíž se připravte i na tahanice a vyvražďování uvnitř říše. Mapy bývají dostatečně velké a k rychlejším přesunům vám poslouží buď taxi služba anebo jednorázový rychlý přesun, který se ale dobíjí velmi pomalu a jeho využití vyžaduje správné načasování.

Schopností je dost a po chvilce mi startovní lišta začala být poněkud malá (i ve své dvouřadové verzi). Musel jsem se tak buď spokojit s defaultním (a dle mého názoru malým) nastavením, anebo si rozšířit sloty na levou a pravou část obrazovky, což se mi jevilo lehce nepraktické a uvítal bych, kdyby šla roztáhnout více do šířky.

Hodně se mi líbí, že hru můžete hrát prakticky sami bez pomoci ostatních přátel. Já osobně jsem kromě Heroic a Flashpoint úkolů nikoho nepotřeboval a připadal jsem si, jako bych hrál plnohodnotnou singleplayerovou hru. Ostatně autoři už několikrát zdůrazňovali, že The Old Republic je pokračováním KotORu a zastává úlohu hned několika pokračování. Jakmile se prokopete ke konci druhé planety, otevře se vám celá galaxie a hra prakticky teprve začíná. A když jsem se podíval na odehraný čas, zjistil jsem, že mám za sebou něco přes 20 hodin, což je při představě, že mě pořádné dobrodružství teprve čeká, solidní číslo.

Doporučujeme speciál Eurogameru o Star Wars: The Old Republic: s tématickými články, textovými dojmy z bety a dalším obsahem.

Vypíchnu i pár nedostatků, na které jsem narazil již v betaverzi a přetrvávají. Postavy mluvící "cizím" jazykem jsou jako by krátce nadabovány. Mluví např. 4 sekundy, ale jejich vyjádření má třeba až čtyři věty, a to působí prostě divně. Rovněž mě zarazilo, že na svém notebooku se mi SWTOR stalo nehratelným, byť betaverze mi šlapala bez problémů. Na druhou stranu, nejedná se o herní stroj a už zprovoznění bety bylo pro mě překvapením. Stejně jako pokles výkonnosti. Na mém stolním počítači už ale vše běželo, jak má, a kromě občas blikajících textur jsem nenarazil na nic strašného.

Dalším neduhem základní plné verze, který by autoři mohli odstranit nějakým patchem, je neporovnávání věcí v inventáři s vaším společníkem. Hra striktně srovnává věci pouze s vaší postavou a chcete-li tak zjistit, zda má smysl vybavovat novými předměty vašeho společníka, musíte neustále přejíždět myší sem a tam a přepočítávat si, jestli si postava přilepší či ne. Otravné. Za plus považuji absenci jakýchkoli lagů.

Plná verze se pro všechny hráče otevírá právě dnes!

koupit z Xzone

Odletem z Dromund Kass bych mé dojmy z Early Game Access fáze ukončil a přenechal slovo Jírovi Sládkovi, který vám začátkem příštího roku přinese plnohodnotnou recenzi, v níž srovná s jinými MMORPG či se zaměří na aspekty, jež jsem neměl šanci ještě vůbec prozkoumat. Warzones, vesmírné bitvy, další Flashpointy či interakce s dalšími členy vaší posádky jsou jen zlomkem toho, co vás ve hře po úvodním rozkoukání čeká. Star Wars: The Old Republic má našlápnuto velmi dobře a bude prakticky jen záležet na komunitě, zda přijme tento nový a v jistých směrech inovativní přírůstek do žánru MMORPG s nadšením anebo naopak s chladným vystřízlivěním, které se může v jistý čas dostavit. Uvidíme.

Reklama

Související obsah

Také na webu...

- komentáře (17)

Po 30 dnech od publikování článku se diskuse automaticky zavírají, ale v rozpravě můžete pokračovat v našem fóru!

Schovat komentáře s nízkým hodnocením
Pořadí
Vlákna