Skip to main content
If you click on a link and make a purchase we may receive a small commission. Read our editorial policy.

Dojmy z rozehrání Take on Helicopters

Fandům vrtulníků se konečně blýská na lepší časy.

Pokud se ztotožňujete s hláškou, že vrtulníky létají jen díky tomu, že jsou tak ošklivé, že je zem odpuzuje, pak se ani nenamáhejte s dalším čtením. Nejste totiž na správné adrese. Vám ostatním, kteří každý vrtulníkový simulátor vyhlížíte s nefalšovaným nadšením, mohu prozradit, že se konečně blýská na lepší časy. Osobně nepatřím do cílovky simulátorů typu DCS: Black Shark apod. Navíc si nedokážu libovat ani v dalším extrému jakým je pro mě MS Flight Simulator X, díky čemuž mi toho na výběr moc nezbývá.

Dlouho jsem proto doufal v simulátor, který bude mít nejen slušný letový model ale také zábavnou herní náplň. Nedočkal jsem se ani s nešťastným Whirlwind of Vietnam UH-1, který sice vypadal slibně, ale vývojáři výsledek totálně zazdili. Zato nový počin Take on Helicopters od domácího studia Bohemia Interactive (tvůrci série ArmA) dává tušit, že se nakonec přeci jen dopracuji k simulátoru, který mi bude vyhovovat po všech stránkách.

Nejprve jsem přikročil k výuce, která byla velmi intuitivní. Nijak zvlášť se nemusí bát ani úplní začátečníci, protože s ovládáním vrtulníku se zde rychle seznámíte a pochopíte základní pravidla a odlišnosti. Sám létám častěji s letadly, takže pokaždé se musím s řízením vrtulníku zase zpátky sžít. Práce s kolektorem a cyklickým řízením je prostě odlišná a náročnější na koordinaci pohybů.

Pochopení základních ovládacích principů Take on Helicopters je jedna věc, ovšem zvládnout ho na výbornou i v praxi, to už je věc druhá. Naštěstí je obtížnost odstupňovaná do tří úrovní, takže si člověk může zvykat postupně. Na druhou stranu ani začátečnická obtížnost se nejevila nijak arkádově, stále to byla simulace jen s větším počtem pomocných prvků a hrubé chyby v pilotáži byly po zásluze vždy potrestány.

Jak vrtule českého Take on Helicopters zatočily s piráty?

Během rozehrávání jsem mohl létat na lehkých či středních typech vrtulníků. Ačkoli jsem nikde neobjevil zmínku o názvech jednotlivých předloh, vizuálně si nešlo nevšimnout, že vrtulníky mají své reálné vzory. Například OH-6 nebo různé typy vrtulníků Bell a to v civilní i vojenské úpravě.

Kromě tréninku jsem si vyzkoušel volný let nad městem Seattle a také dvě ostré úkolové mise. Zatímco volné létání nad krajinou bylo super pro kochání se okolním prostředím, úkoly už vyžadovaly poměrně velké soustředění. V první misi jsem osedlal lehký vrtulník a zaletěl na místo určení...

Po přistání jsem coby pilot musel vystoupit ze svého stroje a dojít pěšky na místo setkání s partičkou drsných chlapíků s puškami, kteří mi vysvětlili, že budeme provádět cvičení a já se budu muset za letu řídit jejich slovními pokyny. Následoval brutální let těsně nad vrcholky stromů a divoké manévry při přistání a opětovném vzletu. S touhle misí můžou mít problém i zkušenější piloti, protože létat takhle nízko představuje slušnou zkoušku zručnosti, ale na druhou stranu je to pěkná výzva.

Druhá úkolová mise byla o poznání klidnější, nicméně procházka to taky nebyla. S vrtulníkem střední váhy bylo potřeba zaletět nad staveniště uprostřed mrakodrapů Seattlu a zaviset se spuštěným lanem nad bednami s materiálem. Po přivázání nákladu jsem musel postupně přepravit několik beden z místa A do místa B a zase opatrně vyložit. Tahle mise tedy nebyla o prudkých manévrech, ale naopak o milimetrovém zvládnutí ovládání vrtulníku.

Nehrál jsem ještě finální verzi, která v krabicích dorazí na náš trh, neodpustím si ale rýpnutí do zvláštního modelu havárií vrtulníku. Model poškození jsem vlastně ani žádný nepozoroval - cokoli se s vrtulníkem stalo, bylo doprovázeno smrtí pilota a fádní explozí stroje. Pocit z létání byl ale celkově vynikající. S lehkými typy je ovládání znatelně živější, zato střední váha je už patřičně těžkopádnější a napravování chyb při řízení mi přišlo složitější. Vypořádat se s rozmary špatného počasí a silným větrem bylo chvílemi velmi zajímavé. Je vidět, že si vývojáři na nás připravují pěkné špeky :)

Recenzi Take on Helicopters publikuje Eurogamer v půlce prosince, kdy se u nás začne prodávat krabicová verze v češtině

koupit na Xzone za 899 Kč

Musím ještě pochválit modely vrtulníků, které vydají bezvadně jak z externích pohledů, tak z vnitřku pilotních kabin. Povrch krajiny a města vypadá dobře hlavně z dálky. Při větším přiblížení k zemskému povrchu se bohužel projevuje nepříjemný aspekt textur s velmi nízkým rozlišením. Situaci zachraňuje plastičnost země a fakt, že hra běhá docela svižně. Jedná se tedy o přijatelný kompromis.

Take on Helicopters mi zatím předvedlo pouze zlomek ze své herní náplně, přesto jsem se bavil více než dobře. Co přinese herní kariéra, to si schovávám až do recenze. Pokud ještě váháte a nesáhli jste po již vydané digitálně distribuované verzi v angličtině nebo jste se nepodívali na nahrávku E3 předváděčky, mohu naznačit, že bude možné si kupovat vrtulníky, tvořit vlastní letový park a také by tyto stroje měly jít různě vylepšovat. Možná, že se objeví i takové mise, kde si i trochu zastřílíme (viz možnost přiřadit tlačítka pro spouště zbraní v nastavení ovládání). Zatím to tedy vypadá velmi slibně, co myslíte?

Sign in and unlock a world of features

Get access to commenting, homepage personalisation, newsletters, and more!

Find out how we conduct our reviews by reading our review policy.

In this article

Take on Helicopters

PC

Related topics
PC
About the Author

Milan Bergman

Contributor

Comments