Skip to main content
If you click on a link and make a purchase we may receive a small commission. Read our editorial policy.

DOJMY z poslední bety The Elder Scrolls Online

Už dlouho nezažili tak rozporuplné pocity jako zde.

S některými hrami je to jak na tobogánu. Beta The Elder Scrolls Online mě nejdříve pořádně vytočila, aby mě následně v některých chvílích zase příjemně překvapila, a upřímně - už dlouho jsem z žádné hry neměl podobně rozporuplné pocity, jako právě z téhle. Na jednu stranu je i měsíc před spuštěním zabugovaná až do nebes, na druhou stranu u mě v některých momentech opravdu vzbudila vlnu nostalgie, kterou bych nečekal.

Pohled z vlastních očí se u onlinovek většinou moc nenosí, a o to víc jsem byl překvapený, že tady funguje, a kupodivu i dobře. Ovládání mi hned padlo do ruky a nebylo ani potřeba ho nějak zásadně přenastavovat, což se také jen tak nevidí. Herní rozhraní je pak svým vzhledem velmi podobné Skyrimu, ale na rozdíl od něj je celkem dobře navrženo a funguje skvěle i bez modů. Byť mi trochu vadila jeho rádoby konzolovitost, ale zvyknul jsem si poměrně rychle. Malinko jsem sice postrádal minimapu a možnost získat větší přehled o tom, co se zrovna na obrazovce děje (chybí např. ikonku buffů a debutů), ale na tom vývojáře ještě určitě zapracují.

Příjemně mě potěšila i svižnost enginu, který mi na maximální detaily běžel celou dobu bez sebemenšího zaškobrtnutí a chválím i jeho odladěnost v tomto směru. Moc se to sice neví, ale hra opravdu neběží na původně plánovaném Hero Enginu, jenž pohání třeba SWTOR, ale na enginu vlastním, který si v Zenimaxu naprogramovali sami. Hero Engine se totiž nakonec využil jen v přípravném prototypu.

Samotná pestrost prostředí však na některých místech dost pokulhává a některé oblasti tak působí poněkud prázdně - nasvícení a bumpmapping sice fungují na výbornou, ale chybí i větší dohled, ostřejší textury či kvalitnější animace postav a lepší modely obličejů by také neuškodily. Musím však uznat, že se tu najde i pár vyloženě dechberoucích lokací, kde se nejednou rádi zastavíte a kam se budete s chutí vracet.

Povolání jsou na výběr čtyři, klasicky rozdělené na bojovníka, mága, zloděje a kněze. Každá má však tři specializace a bodíky si do skillů dáváte sami. Ras pak máme rovnou pěkných devět a rozdělené jsou do tří frakcí, jež mají různé startovní lokace a mezi sebou pak v PvP bojují. Dovedností sice není moc, ale bohatě to vynahrazuje systém, kdy se zlepšujete v tom, co zrovna děláte, a to je v žánru MMO rozhodně vítaná změna.

Hratelnost doplňuje několik zajímavých činností, jako je hledání ztracených truhel a zdařilé páčení jejich zámků. Sběr surovin vedoucí k rozsáhlému craftování, honby za ukrytými skyshardy sloužících k vývoji postavy. Možnost plížení a převleky umožňující vám tajný pohyb nepřátelským táborem a plno dalších věci, kterým můžete obětovat doslova hodiny a hodiny a jen tak vás bavit nepřestanou.

Hudbu má hra celkem příjemnou, i když na nějaké výraznější téma jsem snad ani nenarazil. I dabing MMOček už dnes bývá nepsaným standardem, ale kvalitní herce pro voiceover v takovém rozsahu si zřejmě opravdu mohou dovolit jen studia typu BioWare. Vaše uši tak často budou naříkat a trpět a tiše proklínat jejich velmi proměnlivou kvalitu, to když například obyvatelé Skyrimu, hrdí Nornové, mluví jednou s ruským, podruhé s britským a nakonec dokonce s francouzským přízvukem, anebo si přitom rovnou šlapou na jazyk. Nepotěší ani střídavě někdy až moc hlasité a někdy až moc tiché rozhovory, které na sebe svou intonací někdy vůbec nenavazují. Postavy jsou tu možná i kvůli tomu podobně beztvaré a nezapamatovatelné, jako byly i ve Skyrimu, ale to nakonec u tohoto typu hry, kde je kladen důraz hlavně na prozkoumávání světa, zas až tolik nevadí.

Většina počátečních oblastí v betě ale byla vizuálně poměrně nezajímá a obsahově plochá, což je až skoro s podivem, protože právě tyto části by měly hráče minimálně navnadit. Ne, že by ty pěkné oblasti ve hře nebyly, o tom žádná, ale dočkal jsem se jich až mnohem později, což mi přišlo docela kontraproduktivní. Raději proto neodhaduju, kolik hráčů to muselo v těch úvodních zhruba osmi hodinách odradit. To, že má hra takto kvalitativně velmi nekonzistentní obsah, je ve výsledku trochu smutné.

Také příběh je takový nemastný a neslaný. Přesně ve stylu předchozích dílů se ocitnete v roli neznámého vězně, jenže tentokrát se po své smrti a ukradení duše probudíte rovnou v Oblivionu, odkud musíte utéct. Není na tom něco zlého, ba právě naopak, podobný úvod k sérii The Elder Scrolls jednoduše patří, jenže styl vyprávění tu bohužel funguje naprosto špatně. Je to, jako kdyby někdo vykradl všechny předchozí hry a snažil se vás zapojit do podobných události, které jste si již předtím v jednom z pěti Elder Scrolls určitě zažili. Navíc bez špetky invence a alespoň nějaké logiky. A krom toho jsem měl dost často pocit, že jen plním roli poslíčka, který všude jen mačká tu stejnou kontextovou klávesu.

Vybavte si nějaké známé fantasy klišé a určitě ho tu najdete. Máme tu daedrického prince Molag Bala, který se snaží spolknout Nirn pomocí spousty temných, kruhových řetězů, a ty se začínají objevovat všude po světě. Dále nekromanta Mannimarca, který mu v tom se svými temnými agenty pomáhá. Chybět nesmí ani bájný Amulet králů, symbol Dragonbornů. Potkáte i prapředka úhlavního záporáka z prvního dílu Abnura „Tharna". Navštívíte Sheogorathovy šílené Shivering Isles a navíc vás už od začátku vede jeden „tajemný" prorok, o němž si snad nikdo nemůže myslet, že to s vámi myslí dobře. A těch výletů do jiných sfér jsem během prvních několika odehraných hodin i v rámci obyčejných, vedlejších questů, absolvoval na můj vkus možná až trochu moc.

O to víc vás pak dostanou momenty, kdy v téhle směsici občas najdete. I některé civilnější, skvěle napsané dialogy a promyšlenější questy, které vás v tu ránu uchvátí nejen svým dějem, ale i atmosférou. Příkladem budiž můj příjezd z šedé a nudné úvodní vesnice ve Skyrimu do vedlejšího Morrowindu, kde se rázem změnilo nejen prostředí (obrovské houby a létající Betty Netch!), ale i dospělost většiny zápletek. V hlavním městě mé frakce se mi pak otevřely i magické a válečnické gildy a to byla teprve zábava. V podobných situacích si jen říkáte, jaká je to škoda že člověk zodpovědný za tyhle části nepsal i ty ostatní, které skoro jakoby někdo vzal přes kopírák.

The Elder Scrolls Online pro PC vyjde 4. dubna v angličtině od Cenegy za 1299 Kč, v červnu verze pro PS4/X1.

rezervovat na Xzone s ingame bonusy a předčasným vstupem do hry.

V úvodu jsem to již nakousl, a přestože mi to žádnou radost nedělá, ostatně jedná se pořád jen o označenou betu, musím alespoň rámcově a pro úplnost ty nejzásadnější nedostatky zmínit - a že jich není málo. Ať už jde o zasekávání odklikávaných dialogů, zabugované questy, které vás nepustí dál, nefunkční truhly a další kontejnery, velmi nepříjemný animační lag u většiny bojových akcí postav, občasnou nefunkčnost waypointů či zaseknuté postavy atd. atd. Rozhodně to není nic, čím by se mohli vývojáři chlubit.

Oficiální video z hraní

Těch chyb je prostě i na betu až moc, pokud srovnám situaci s betatesty všech jiných onlinovek, které jsem v posledních letech hrál. Dovolím si tipovat, že úplně všechno se za ten jeden zbývající měsíc rozhodně opravit nestihne - pokud tedy poslední otevřená beta z 2. března nečerpala z nějaké staré, už neaktuální verze hry (?). Skutečným fanouškům série bych proto dnešní optikou spíše doporučil, ať si po vydání ještě tak měsíc dva počkají, než se všechno srovná a vychytají se aspoň ty nejpalčivější problémy, jinak opravdu riskují svoje nervy. I když vím, že to mnozí nakonec nejspíš stejně nevydrží.

Pokud si však odmyslím všechny ty zmíněné neduhy a obsah by byl v pozdějších fázích zajímavější než v úvodu bety, může jít o poměrně dobrý titul, který si své místo na slunci ještě může vydobýt. Sice mu ubližuje dlouho známá existence měsíčních poplatků (13 eur měsíčně po 30 úvodních dnech hraní zdarma), ale svou fanouškovskou základnu si mezi hráči Skyrimu najde.

Read this next