The Elder Scrolls V: Skyrim
Čtyři strany poznatků ze spatření nádhery-jen na EG.
Pozor! Hlášení! Pro maximální vychutnání si vyprávění z kouzelného světa Skyrim výrazně doporučujeme před čtením znovu shlédnout epický trailer a do uší nechat linout soundtrack z Oblivionu. Konec hlášení!
Víceméně každá prezentace hry s otevřeným herním světem, kterou jsem kdy navštívil, obsahovala moment, kdy vývojář ukázal někam k horizontu a pochlubil se, že „kam až vidíte, tam můžete dojít". Dříve to znělo jako něco jedinečného a vzrušujícího, ale postupem času nadšení vyprchalo. Takže dnes už namísto lapání po dechu jen ze slušnosti přikyvuji. Ne tak ve Skyrim, v jedné z nejpůvabnějších a nejimpozantnějších her, které jsem kdy spatřil.
Na novinářskou předváděčku nás Bethesda pozvala do lyžařsko-zábavního areálu Park City v americkém státu Utah, kam se jiné české weby neměly šanci dostat. Světla v místnosti pohasla, zadky se příjemně usadily a šéf vývoje Todd Howard nás zavádí na kouzelnou a mysteriózní výpravu po raných oblastech pátého dílu ze série Elder Scrolls. Todd při tom vypráví, kterak jeho tým rozebral většinu původního enginu, aby se mohl plynule přizpůsobovat ohromným rozdílům a variacím v herním světě. Howard zamíří pohledem z první osoby dolů na zem, ukazuje květinu a vysvětluje, že věci jako tyhle prostě musí vypadat dobře. A ono to dobře skutečně vypadá. Motýly poletují kolem detailně vymodelovaných lístků květu a pak se polehoučku nechávají unášet jarním vánkem.
Ale věci v dálce také musí vypadat dobře, dodává Howard. A tak začne pohybovat kamerou nahoru, míjí mechem pokryté balvany i husté křoví, až jeho pohled spočine na vzdálených horách. Později se dozvídáme, že tyto nejvyšší vršky ve hře se jmenují Hrdlo světa (The Throat of the World). Jednoho dne se tam vypravíte, vyšlapete těch sedm tisíc schodů a potkáte se s Šedovousy (the Grey Beards), kteří vás naučí něco nového z jazyka draků.
Nechal jsem se teď možná krapet unést, ale na tuhle hru se nemohu nedívat, aniž bych neměl hrozné nutkání se do tamního světa opět ponořit. Skyrim dělá videoherní fantasy dobrodružství zase něčím skutečně vzrušujícím a napínavým.
Po letmé tvorbě (opět němé) postavy hra začíná vaším pochodem na popravu. Jakoby žalář z Oblivionu nebyl dostatečně tvrdým začátkem. Bůh ví jakým způsobem se takřka jisté smrti ze spárů vyvléknete, ale detaily úniku si už autoři nechávají pro sebe. Co naopak prozradili - stejně jako v případě předchozích Elder Scrolls protagonistů, i teď se vžijete do role geroje s nejasnou minulostí, nebudete vědět, proč jste vláčeni zubaté do náruče. Jinými slovy, bude na vás, abyste své postavě vdechli život, charakter a minulost - pokud jste dobráky, možná se rozhodnete, že jste byli nevinni. Trochu jako Mass Effect.
Náš první pohled na Skyrim v plné polní začíná na horské stezce. Ta se kroutí po úbočí Hrdla světa, skrze údolí, a končí v malém městečku Riverwood, v jedné z devíti hlavních usedlostí v jednom z devíti krajů země Skyrim (ve hře jinak bude pětice rozsáhlých kultovních měst, o nichž bychom se měli dozvědět více v průběhu roku).
Skyrim je drsným místem. Jakožto nejsevernější provincie Elder Scrolls univerza hostí Seveřany (the Nords), původní lidské obyvatele – nebo spíše to, co z nich zbylo. Skyrim je však také místem překrásným. V průběhu dema nevycházím z úžasu nejen kvůli epickému měřítku, ale také kvůli prvkům zcela miniaturním, zdánlivě postradatelným. Pstruzi hopsají proti proudu. Orosené pavučiny se třpytí pod ranními paprsky. Bouřlivý vodopád je obklopen příjemným oparem. A na obloze se právě mihl drak, ale to se mi možná jen zdálo...
Hry od Bethesdy někdy bývají kritizovány za jejich trapné, neohrabané modely postav s artritickými animacemi. Zkuste je ale znovu kárat i poté, co uvidíte Skyrim. Po přepnutí do third-person perspektivy (hrát můžete pohodlně jak v ní, tak v tradiční first-person, kterou vývojáři stále upřednostňují) je okamžitě jasné, že protagonista je rozhýbán stejně jako v kterékoliv jiné hře s pohledem z třetí osoby. To platí i pro všechny NPC. Takže konec remcání.
Všechny tyto drobné posuny vpřed jsou součástí snahy tvůrců udělat svět, velikostí srovnatelný tím z Oblivionu, více přesvědčivým a uvěřitelným. Tento záměr je pak opravdu zřetelný během našeho pobývání v městečku Riverwood, kde získáme instrukce pro naši první velkou misi, která bude hlavním programem Howardovy prezentace.