Recenze rozšíření 2.0 pro Zaklínače 2

Za jejich unikátní přístup k tvorbě je musí milovat snad každý hráč. Zatímco mnohá studia by si dnes péči a rozšiřování své hry po vydání nechávala od zákazníků proplácet, naši severní sousedé z CD Projekt RED obhospodařují druhého Zaklínače bez nároku na další tržby - a pro čirou lásku ke svému dítku. Koncem září vydali dosud nejzásadnější patch, jenž titul povýšil do verze 2.0 a zopakoval tedy životní cyklus jedničky. Zatímco však Enhanced Edition prvního dílu se rodila bezmála rok, Zaklínač 2 2.0 přišel po čtyřech a půl měsících. A? Absolutně stojí za download! Třebaže ten dvoj-dvojkový název moc nevychytali...

Verze 2.0 představuje mohutné rozšíření, které - jak je ostatně u záplat zvykem - samozřejmě opravuje desítky méně či více závažných chybek (o nich za chvíli), ale hlavně přidává nové herní režimy. Skutečně jde tedy o komplexní stažitelný přídavek (DLC), který potěší jak totální zelenáče, tak zjizvené vědmáky. Úvodní menu nabobtná o dvojici nových možností. "Výuka" a "Aréna". Protože hodně hráčů (nebo jen recenzentů?) remcala nad příliš náročným úvodem do Zaklínače 2, v Polsku ukuchtili zhruba půlhodinovou výukovou epizodu, zasazenou v anonymním přístavním městečku někde v Severních královstvích.

Nejde však jen o strohý, z kontextu vytržený tutoriál, známý ze střelnic v FPS titulech. Skvěle pasuje do celého univerza a ukazuje Geralta námořníka, kterak pod rouškou noci připlouvá na rozvrzané bárce k pobřeží a z každé ponožky by vymačkal menší rybník. Za doprovodu skutečně blbuvzdorných instrukcí postupuje směrem k vesnici a cestou se učí lootovat mrtvoly (kde shodou okolností najde oznámení o gladiátorských hrách v aréně), vařit lektvary pro polomrtvého vojáka Boltona, nadávat paranoidním vrátným, meditovat až do rána a nakonec i bojovat.

Výuka končí několika souboji v oné aréně (ha!), kde hráče nechá postupně vyzkoušet ocelový i stříbrný meč, úskoky, bloky, petardy, vrhací dýky, pasti a nakonec též znamení. Jen nechápu, proč tvůrci učí využívat "kouzla" pomocí číselné klávesnice, když přes "Q" je to mnohem intuitivnější. Šmatat v líté bitce po á-čkové osmičce je o čumák. Výuka vyvrcholí doporučením obtížnosti. Ačkoliv jsem měl za to, že mé představení bylo velmi solidní, navržena mi byla úroveň střední. Načež jsem si vzpomněl, že Zaklínač 2 je vlastně těžká hra! Je skvělé, že zbrusu nový tutoriál je příběhově spojen se zbrusu novým herním módem - Arénou - a ačkoliv s původní dějovou linkou nemají nic společného, působí tato rozšíření celistvě a vhodně.

of

Caption

Attribution

Aréna je hlavní lákadlo rozšíření, v němž pravděpodobně strávíte i nejvíce času. Jak už jsme psali dříve, funguje trochu jako proslavený Horde mód z Gears of War 2. Čelíte postupně sílícím vlnám nepřátel, dokud neskonáte, ale zaklínačská Horda je, inu, více "rpgéčková". Geralt začíná v nečekaně rozsáhlém sklepení, které si zaslouží bedlivě prozkoumat pomocí vlčího medailonu, a kde místní obchodník Dragan jednak vysvětlí zákonitosti arény, jednak nabídne zboží za v aréně utržené orény.

S kým se střetnete?

Začíná se s řadovými vojáky, nekkery a kouzlomrskači, pokračuje se přes přízraky, vlkodlaky, harpyje či královrahy a nakonec hra vytasí Arachasy, Bullvory, golemy či dokonce Draugiry v čele se samotným Draugem. Je to dřina a i kdybyste se přes třicítku bez úhony probojovali, hra nekončí a jede se od znova, jen opět ještě trochu přituhne.

Ve zbrojnici navíc postává ještě trojice žoldáků, kteří jsou ochotni přiložit ruku k dílu (podle pravidel arény ale vždy jenom jeden z nich) a bez nichž se moc daleko nedostanete. Nejlevnější trpaslík je sice silný chvástal, ale v aréně toho moc nevydrží a tak se vyplatí investovat spíše do lidského rytíře nebo ještě lépe do služeb drahé, nafrněné, ale velmi šikovné čarodějky. Coura jedna.

Jen co párkrát udeříte na píscích arény, budete překvapeni, jak náročné souboje jsou. Má první pouť ve šlépějích Maxima Decima Meridia skončila krapet předčasně již v druhém kole, kdy si mě podala jednotka banditů a já si znovu uvědomil, že Zaklínač 2 je hrou tuze přísnou. Je nasnadě, že do arény se tedy nedoporučuje lézt předtím, než aspoň jednou dokončíte příběhovou linku a v lehčích podmínkách si osaháte (skoro) všechny nepřátele z ringu.

Aréna nabízí ve výsledku třicet vln a s každým zápasem znatelně stoupá obtížnost. Protože soubojový systém v Zaklínačovi 2 je tak komplexní (kromě zbraní a brnění musíte brát v potaz i lektvary, pasti, petardy, znamení...), protože po každé bitce postoupíte na vyšší úroveň, protože souboje v aréně jsou tak náročné, a protože je sama o sobě nečekaně komplexní (viz obsáhlá příručka), proklikáte v ní klidně desítky hodin. Načež stále bude prostor pro posouvání se, pro učení se nových věcí. Navíc skandování publika "WI-TCHER! WI-THCHER!" nebo "MA-XI-MUS! Teda... Geralt. Jo, GE-RALT!" se hráč-ješita jen tak nepřesytí.

Trable se stahováním a instalací?

Standardně by vše mělo proběhnout skrz "launcher" ještě ve Windows, ale z vlastní zkušenosti vím, že je možné narazit na rozličné trable s automatickým updatem na verzi 2.0. V takovém případě si patch(e) budete muset natahat z domovské stránky. A možná předtím dokonce ještě celou hru reinstalovat (leč nebojte se, uložené pozice zůstanou), nepůjdou-li vám záplaty nainstalovat.

Po každém úspěšném klání je Geraltovi nabídnut nový kus vybavení, obdrží nějaké ty zlaťáky, a pokud ještě nikdy předtím v aréně nezemřel, získá i bodové ohodnocení (odvíjející se od zvolené obtížnosti, času stráveného v bitvě a bonusů za speciální útoky nebo za spartacovské shazování oponentů z útesu). Tedy, spíše než Geralta zajímají body jeho registrovaného loutkoherce před monitorem, který se svými výkony může chlubit v oficiálním žebříčku. Bude mít co dělat.

Trojici zásadních změn z 2.0 patche uzavírá již dříve představená Temná obtížnost. Náročností odpovídá té doslova šílené z originálu a představuje opravdovou výzvu, avšak po skonání umožňuje nahrávat savy a především skýtá trojici nových temných questů. V každé kapitole je jeden a na konci každého z nich na sebe Geralt oblékne unikátní zbroj převyšující všechny ostatní, která však musí být kompletní - používá-li Geralt jenom meč, zbraň mu automaticky ubírá zdraví a oproti efektu kýženému mu tudíž přináší opačný.

Protože Zaklínač 2 si, jako málokterá jiná záležitost v historii her, skutečně říká o aspoň jedno opakované dohrání (Roche nebo Iorweth? Toť otázka), temná obtížnost zároveň představuje ideální záminku pro repete. A nemusí to ani zabrat tolik času - CDP Red vyhlásil lákavou soutěž o první dohrání "temného" Zaklínače 2 a jistý frajer z Německa měl hotovo za necelé čtyři hodiny. Navíc můžete čekat zážitek docela odlišný než v době premiéry. Několikero DLC přidá pár questů i předmětů navíc a jeskynní komplex před Loc Muinne je nyní obýván hordou potvor. Hra se též konečně zbavila padání, zamrzávání a bugu neumožňujícího dokončit jeden z vedlejších questů ve Flotsamu.

Nejcitelnější evolucí si ale prošel soubojový systém. Geralt teď reaguje na povely mnohem promptněji, nedokončuje pohyby s dvouvteřinovou prodlevou, zaměřuje intuitivněji, jeho útoky již nelze přerušit, blokování nežere staminu (zato ubírá trochu zdraví) a tak dále. Jinými slovy, někdy problematické a frustrující souboje jsou teď již jenom zábavné a hlavně férové.

Ať už jste tedy druhého Zaklínače dohráli nebo jste k němu ještě v životě nepřičichli, s 2.0 patchem nastala ideální chvíle se k němu vrátit nebo si konečně doplnit diskvalifikující mezeru v herním vzdělání. Zaklínač 2 je teď po všech stránkách vylepšený, přístupnější i náročnější, a nabízí extra hodiny hutné, krvavé zábavy v aréně. Recenzovat jej dnes znovu, květnovou devítku by zaslouženě nahradila číslice dvouciferná.