Assassin's Creed: Brotherhood

Assassin's Creed se inovací nebojí už od svého začátku. V kampani pro jednoho hráče přinesl netradiční parkourovou hratelnost v otevřeném světě. A s blížícím se pokračováním s podtitulem Brotherhood se chystá vyzkoušet několik netradičních novinek i v multiplayeru, které jsme měli možnost vyzkoušet v osekané multiplayerové betaverzi jen pro zvané. Jak tedy zmiňované novinky vypadají? A mají v budoucnu šanci prosadit se i do více her?

Průběh klasických konkurenčních multiplayerových zápasů asi všichni znají. Do arény se vpustí tlupa krvežíznivých hráčů. A ti se pak řežou hlava nehlava. Bez ohledu na zvolený mod je každá postava na mapě buď nepřítel, nebo parťák, který pomůže. Stěží hledat hru, která by se od osvědčených deathmatchů, týmových deathmatchů nebo zajímání vlajek a území odchýlila.

Ovšem Assassin's Creed: Brotherhood jde na vše od lesa. Hází přes palubu zažitá pravidla a zkouší multiplayer po svém. Hrajete přeci za tichého zabijáka. Skotačení osmi vrahů na prázdné mapě by úplně zničilo atmosféru. Proto jsou pravidla ukázaná v betaverzi následující:

Všichni hráči jsou vrženi do zalidněné městské čtvrti v Římě. Každý hráč vypadá jinak. Ale v hemžícím se davu NPC se nachází mnoho jeho klonů. Hráči se nevraždí na potkání. Ale každý dostane náhodně přiřazený kontrakt. Tedy jednoho konkrétního protivníka, kterého se snaží zavraždit. Pokud omylem zavraždíte jakoukoliv jinou postavu, o kontrakt přijdete a musíte i chvíli počkat na nový a začít hledat od začátku.

of

Caption

Attribution

Vaše cíle jsou potom dva. Jednak musíte v davu rozpoznat zadaného protivníka a zavraždit jej. Ideálně nenápadně a tiše, což je snazší a přináší více bodů. A zároveň se musíte snažit chovat co nejvíce nenápadně a splynout s davem, abyste se sami co nejdéle vyhnuli smrti a protivník si vás na první pohled nevšiml.

Hratelnost je tak naprosto jiná, než v jakékoli jiné multiplayerové hře. Většinou neběháte a pouze se pomalu ploužíte ulicemi. I když spatříte jiného hráče, tak po něm nejdete jako býk po červené. Pouze začnete váhat, zda se mu vyhnout, když se vás netýká. A celý systém nabízí úplně nové možnosti taktizování. Můžete se třeba držet blízko některého NPC dvojníka a doufat, že protivník omylem zavraždí civilistu a ne vás apod.

Stejně tak je těžké volit, zda se chcete držet v davu, který poskytuje zároveň úkryt i nenápadnou cestu pro nepřítele. Anebo zkusíte běhat po střechách, kde jste každému na očích, ale zároveň jednoznačně rozeznáte ostatní hráče, protože NPC na střechy nelezou. Volby jsou jen na vás, a vůbec nejsou snadné, protože žádná není úplně správná a nezajišťuje bezpečí.

of

Caption

Attribution

Ale jak to celé funguje? Podle dojmů z betaverze musím říct, že ne až tak dobře. Ač hře nelze upřít originalitu a několik zápasů opravdu zabaví, protože objevujete něco úplně nového, a navíc vás motivuje osvědčený levelovací systém, tak i přesto zábava naráží na dva problémy.

Vzdálenost a směr vašeho cíle se zobrazují v rohu obrazovky. Takže hledání nakonec nespočívá ve sledování chování postav. Ale běžíte pouze za šipkou, jako když plníte quest v novodobých RPG. Což hru zbytečně zjednodušuje. Tatáž funkce vám ovšem život i stěžuje. Protože je jedno, jak dobře se schováte, protivník vás vždy najde, i když jste neviditelní v kupce sena. Nebo když se opravdu ploužíte ulicí k nerozeznání od NPC.

A k tomu se váže druhý zápor. Zabití se lze jen velmi těžko ubránit. Samozřejmě se čas od času najde nováček, který na vás naběhne stylem kamikadze. Snadno jej poznáte a zkusíte mu zmizet z očí. Ale jakmile nepřítel neběhá, tak jej od NPC nepoznáte. A zničehonic budete ležet mrtví na zemi. S pocitem, že proti tomu přece nešlo nic udělat. Taková úmrtí štvou stejně, jako když vás jednou ranou sejme zašitý kemper. A často jsem měl pocit, že výsledky jednotlivých zápasů jsou spíše o štěstí, než o zručnosti a schopnosti improvizovat. Výsledek asi nejvíce ovlivňovalo, v jaké blízkosti jsem dostával své kontrakty, což se odehrává náhodně. Když jsem dostal kontrakt blízko, body se sypaly. Když daleko, prohrával jsem.

A jaké jsou celkové dojmy? Jedná se určitě o velmi zajímavý koncept. A doufám, že nezapadne a v budoucnu jej jiné hry zkusí rozvinout a vylepšit. Ale v současné podobě se asi nestane masově oblíbenou hrou více hráčů, která strhne hráče jako v Modern Warfare 2 nebo Killzone 2. Každopádně multiplayer v Assassin's Creed: Brotherhood prodlouží herní dobu minimálně o pár hodin, což je jednoznačné plus oproti předchozím čistě singl dílům. Ale bohužel se mi zatím líbí pouze stylem "lepší něco, než nic", než že by to byla bomba sama o sobě.