If you click on a link and make a purchase we may receive a small commission. Read our editorial policy.

Batman: Arkham Asylum

Batman a Joker v boji o blázinec.

Batman jede jak blázen, za sebou zanechává pouze rudý světelný ocas, vypadá jako kometa, a míří do nechvalně proslulého blázince, Arkham Asylum. Na zadním sedadle veze spoutaného Jokera. Konečně! Konečně ho chytli! Personál zločince převezme, policejní komisař si uleví, ale Batman se pořád mračí a pronáší, „Vzdal se skoro bez boje. Nelíbí se mi to.“ Ví co říká. Joker se najednou vymkne kontrole, zmlátí svůj doprovod, vypustí jeho kamarády psychopaty a ve zlomku sekundy de facto převezme kontrolu nad celým ústavem pro choromyslné. Hra je konečně interaktivní a já se můžu pustit do stíhání toho pošuka.

Batman: Arkham Asylum je, jak známo, third-person akcí, která si jen vypůjčuje z reálií netopýřího univerza. Skoro celá se bude odehrávat v onom blázinci a já jsem měl možnost ochutnat první půlhodinku. Už v rámci krátkého tutoriálu jsem si uvědomil, že po grafické stránce je Batman opravdu parádní a detaily postav jsou až neskutečně vymazlené. Za to palec nahoru. Na druhou stranu, autoři mi moje alter-ego cpali až příliš pod nos, zabíral skoro celou levou půlku obrazovky a já proto často ztrácel pojem o tom kudy jdu a kam.

Už po nějakých dvou minutách hraní E3 dema na stánku Eidosu jsem se dostal do první bitky s několika burany, které jsem sundal prostým mačkáním jednoho tlačítka, což samo o sobě znamenlo tvoření komb; čas od času jsem to ještě obohatil stisknutím tlačítka pro obranu. Později jsem si také zaházel ony známé netopýří hvězdice, ale férovky byly přeci jen rychlejší, ledaže jsem využíval momentu překvapení. Po chvilce jsem se ocitl v místnosti, kde ke mně promlouval Joker a hezky mě provokoval, hrál si se mnou jako kočka s myší. To samé záhy dělala i Harley Quinn, Jokerova holka držící zajatce a taky pošuk, byť zatraceně sexy. To se jí musí nechat.

Následně jsem se ocitl v situaci, kdy Zsasz, pacient s opravdu zrůdnými sklony, zajal jednoho člověka z ochranky, usadil jej na elektrické křeslo a hrozil, že jak uvidí „cokoliv co by jen připomínalo netopejra,“ policistu usmaží. Musel jsem proto najít jinou než přímou cestu k němu, pro což jsem aktivoval tzv. vizi detektiva, která mi ukázala, kudy kudy cestička. Zvýraznila mi gargoyly na stěnách místnosti, takže po těch jsem si zahopsal až jsem se ocitl nad Zsaszovým zády, odkud jsem už jen připlachtil dolů, sundal ho k zemi a následně dorazil.

Posléze jsem se plazil ventilací šachtou a doplazil jsem se k bandě nepřátel se zbraněmi, kde přímá konfrontace rovnala by se smrt. Batman je sice frajer, ale zároveň jen člověk se sranda oblečkem, a kulky mu dobře nedělají. Opět jsem tudíž použil očko detektiva, našel cestu okolo a jednoho po druhém jsem zlouny potichu sundal z druhé stramy. Že byly 3 metry vedle sebe a nevšimli si, kterak likviduju jejich kolegy, to už je jiná.

Ke konci E3 dema jsem se ocitl v rozsáhlé místnosti s různě se pohybující ochrankou, kterou jsem opět dostával potichu a překvapeně, až mě samotného nakonec překvapil Joker vypuštěním jakéhosi hnusu. Zazvonil zvonec, pohádky byl konec a Batman: Arkham Asylum ve mně zanechal dojem příjemné a moc pohledné netoýpýří akce, která sice díru do světa asi neudělá, ale skoro určitě ukáže směr, kterým by se měly vydat i další filmové hry.

Find out how we conduct our reviews by reading our review policy.

Comments