Recenze multiplayeru Black Ops 2

Spousta lidí si Call of Duty každý rok kupuje kvůli online multiplayeru, nikoliv kvůli "hollywoodsky" velkolepé kampani (viz recenze singleplayeru z minulého pondělí, 8/10). Mají pro to dva hlavní důvody. Tím prvním je samotné jádro hratelnosti: CoD nabízí nejdivočejší a nejrychlejší akci mezi velkými online střílečkami. Někdo umře prakticky každou vteřinu na bojišti, reflexy jsou důležitější než taktika a po chvilce onoho opojného šílenství s překvapením zjistíte, že ve skutečnosti uběhla hodina. Ne každému to musí sednout, ale koho baví střílečky a koho láká odpočinkové řádění s jinými online lidmi, u kterého se může odreagovat po náročném dni v práci, těžko najde lepší volbu. Druhým důvodem, proč si tolik lidí kvůli MP kupuje CoD hry, je množství obsahu: záplava herních módů, map, zbraní, odemykatelných vylepšení a schopností... snadno vám to vydrží celou "sezónu", než vyjde další "ročník". Obzvláště s průběžnou DLC podporou.

Revoluce se nekoná

Je to očividné, ale přesto musím zmínit, že hlavním přínosem pro vytrvalého fanouška, který hrál Modern Warfare 3 celý rok, je prostě novost obsahu. Nové mapy, nové zbraně. V případě Black Ops 2 je to podobné jako kdysi u první Modern Warfare: změna je výraznější, protože se posunula éra, ve které se hra odehrává. Sice tu máme lokace a zbraně ze Studené války osmdesátých let 20. století, ale skutečnou hvězdou téhle show jsou lokace a hlavně zbraně z budoucnosti.

Poměrně záhy jsem si oblíbil znepokojivě realistickou mapu zničeného centra Los Angeles (kapitolou samou pro sebe je pochopitelně "Nuke Town") nebo některé z futuristických SMG samopalů, které snad až příliš dobře fungují i při střelbě od boku. Mapy se obecně zdají být o něco stísněnější, podporujíce ještě častější střety. Platí to i u těch rozlehlých, které prostě mají více "choke-point" průsečíkových míst, propojených jasnými stezkami.

Jako dlouholetý fanoušek a hráč CoD multiplayeru jsem zaznamenal řadu drobných obměn herních systémů a rovnováhy, ale nic z toho není vyloženě průlomové. Například ovládání a "snadná smrtelnost" jsou již roky úplně stejné. Systém scorestreaků se vrátil k původnímu nastavení, kdy se smrtí ztratíte nasbírané body. Díky tomu se hráči o něco víc snaží přežít, hra je a malý fous soustředěnější (navíc se nekoná takové nekončené "bombardování" bojiště jako dřív, což je rozhodně příjemná změna).

Na druhou stranu ale body do scorestreaků nyní (jak jejich název naznačuje) získáváte za všechno, nejen za zabíjení (jako tomu bylo u killstreaků), takže je o něco snadnější je nasbírat. Vyloženě OP je kupodivu dříve podceňované UAV, po jehož vypuštění získáváte body za každé zabití nepřítele na mapě - kýmkoliv z vašeho týmu. Hra předpokládá, že vašemu spoluhráči pomohla znalost pozice protivníka.

Grindování nebo liga

Konkrétně tohle zvýhodnění UAV a jeho následné spamování všemi na bojišti je o to nepříjemnější, že v klasickém MP režimu s postupným zvyšováním vaší úrovně a odemykáním lepšího vybavení najdete "pro radar zneviditelňující" perk "Ghost" až na velmi pozdní 55. úrovni. Navíc byl poměrně výrazně upraven, takže vás zneviditelňuje pouze v pohybu: jakmile se zastavíte, radar vás zachytí. Snipeři a kampeři z toho nemají radost. Jinak je ovšem grindování a odemykání stále lepšího vybavení stejně návykové, jako vždycky - pokud je to tedy váš šálek čaje.

Jestliže vás naopak tenhle pomalý postup a nevyrovnané souboje s lépe vybaveným protivníky vždycky frustorvaly, pak s nadšením uvítáte nový "Ligový" systém. Liga funguje podobně jako třeba ve Starcraftu - po pětici úvodních zápasů hra vyhodnotí vaše schopnosti a umístí vás do žebříčku/skupiny podobně schopných hráčů. Tohle má samo o sobě příjemný dopad na zábavnost hraní, ale je toho ještě mnohem víc.

Tak předně: od začátku máte všechno odemčeno: všechny zbraně, vybavení, schopnosti. Hra je tak vyrovnanější, nikdo nemá "nefér" výhodu. Jako by to nebylo málo, hra omezuje náhodné věci jako jsou shozené krabice s náhodným vybavením. V lize má každý přesně to, co si vyslouží - pomocí stejných nástrojů jako ostatní. Relativní slabinou je nicméně omezená možnost vybrat si zde herní mód (jsou rozděleny jen na dvě skupiny, v rámci kterých se automaticky střídají).

Pestrý jídelníček

Pokud se vám přejí grindování a široké spektrum v rámci série víceméně klasických MP módů i otevřenější a vyrovnanější dovádění v Lize, Black Ops 2 má ještě pořád co nabídnout. Řeč je o sekci "Party Games", ve které najdete hry zaměřené na poněkud "bláznivější" zábavu. Tradičním oblíbencem je mód "Gun Games", kde po každém zabití hra vymění zbraň ve vašich rukou, takže si rychle užijete pestrou zbrojnici a tak nějak se musíte naučit hrát se vším, od pistolí po brokovnice. Hodně zábavný je také mód "Sticks and Stones", ve kterém se bojuje pouze za pomoci luku, nože a sekery. Asi není potřeba k němu dodávat více.

Prohlédněte si nahrávací obrazovky všech multiplayerových map v základní verzi Black Ops 2, které zahraniční média hodnotila v luxusním golfovém resortu.

Největší hvězdou celé online hry je každopádně nový systém "Pick 10", redefinující a nahrazující klasickou "Create a Class" šablonu možností vybrat si prakticky jakoukoliv kombinaci zbraní, vybavení a schopností pro hraní online. V praxi to znamená, že každá položka v menu má hodnotu jednoho bodu a je pouze na vás, zda si vezmete zbraně za 5 bodů (např. 2 zbraně a 3 jejich vylepšení, jako jsou mířidla či granátomet) a perky také za 5, nebo dáte přednost jediné zbrani a dvojitému počtu granátů.

Nikdo vás tak nenutí nosit druhou zbraň (nebo granáty) a můžete tvořit úplně nové kombinace perků. Tenhle mnohem otevřenější systém je mnohem příjemnější a lépe podpoří právě ten vás specifický styl hraní. Nedivil bych se ale, kdyby v následujících týdnech a měsících hráči nalezli několik OP kombinací.

Autobusem na zombie

Ačkoliv kooperativní mód "hordy" se v posledních letech hráčům už skoro zajídá, Zombie v CoD hrách od Treyarchu jsou čestnou výjimkou. Jednak byly jednou z prvních her tohoto typu a hlavně mají svoji jedinečnou atmosféru, kterou si člověk snadno oblíbí. Zcela tradiční mód "Survival" tedy nemůže chybět, opět si v něm vyberete mapu a následně odoláváte vlnám zombií, barikádujíce okna a nakupujíce průběžně lepší výzbroj, jak zombií a bodů přibývá. Podobně jako v kompetetivním MP režimu, také zde platí, že naprosto výjimečnou mapou (z hlediska atmosféry) je "Nuke Town". Novým režimem je "Grief", kde se tradiční coop mění na 4v4 a přestože nemůžete hráče z druhého týmu zastřelit, cílem je prostě odolat zombiím déle, než oni. Bohužel zde ale chybí více rafinovaných možností jak jim škodit a tenhle mód se v případě dvou šikovných týmů docela táhne.

Call of Duty: Black Ops 2 pro PC, PS3 a X360 je v prodeji od úterý 13. listopadu za 1099-1499 Kč.

koupit na Xzone.

Hlavní novinkou mezi Zombie módy je "Tranzit". Ačkoliv není možné ho nazvat vyloženě "otevřeným světem", je pravda, že efektivně propojuje všechny Zombie mapy do jedné velké a obecně nabízí mnohem otevřenější i delší hratelnost. Funguje to tak, že se objevíte v jedné mapě ze Survival módu, ale navíc v ní naleznete součástky, ze kterých je možné vyrábět různé pomůcky: například bláznivé zařízení "automatizovaného manekýna", které vykopává dveře, takže za jejich odemčení nemusíte platit těžce nasbíranými body.

Ústřední roli zde hraje autobus, čekající před každou lokací, jehož robotický řidič (jako z Falloutu) vás automaticky odveze do další mapy (a z ní zpátky nebo ještě dál), kdykoliv si řeknete. Také během jízdy ale autobus pronásledují zombie a musíte je likvidovat. I autobus se přitom dá vylepšovat, například žebříkem a následným přístupem na jeho střechu. Pokud ovšem zemřete, všechen postup ztratíte. A obecně pro všechny Zombie módy platí, že bez spoluhráčů to skoro nemá cenu zkoušet, zombií je prostě moc.

K Black Ops 2 ještě na tento týden připravujeme videorecenzi PC verze od Josefa Eisnera.