Crackdown 2

Ono pro všechny tyto dovednosti znovu platí, že si je vylepšujete jednak už jen obyčejným používáním, tedy např. skákáním, střelbou, řízením vozů, atd., ale o dost rychleji to jde sbíráním světelných kruhů, které pro vás Agentura rozmístila a ukryla po celém městě. Těchto kruhů je celkem šílených 925, přičemž 300 je z tohoto počtu ještě ukrytých, takže nejsou na první pohled vidět. Tímto máte o hodiny a hodiny sběru dostatečně postaráno, jak vidno, a to na vás ještě čeká 52 tajných zvukových nahrávek, jimiž si lépe složíte mozaiku událostí, co se v tom Pacific City vlastně dříve stalo.

Samozřejmě není nutné a povinné sesbírat úplně všechno, ale hledání je dosti usnadněné jednak tím, že neukryté kruhy jsou i na dálku dobře patrné a druhak stačí vždy aktivovat váš radar a na minimapě v rohu obrazovky vám problesknou lokace všech i skrytých kruhů ve vaší blízkosti. Vylepšování Agenta pak sebou nese i viditelný vliv na jeho bojový skafandr, jenž se časem mění a z bojovníka se posléze vyklube stále nebezpečnější polorobot, s dosti tvrdým pohledem.

Je ale možná škoda, že zpočátku již máte na volbu pouze ze čtyř vzezření obyčejných Agentů, se stejným počtem barev brnění. Přitom minule Agentů bylo mnohem více a navíc to byli již od začátku vskutku podivní, pokérovaní a okroužkovaní týpci, což dnes je jedno, protože později dostanete stejně blembák na hlavu.

První Crackdown měl jednu špatnou vlastnost, a to stereotypnost, kdy už se vám často točila hlava z těch neustálých výbuchů a dobývání základen kolem. I ve dvojce můžete z toho samého dostat závratě a snadno se vmotat do šedi a nudy toho masakru všude, jenž sice působí monstrózně, ale po chvíli se snadno ohraje.

Je to ale hlavně tím, že jaké úkoly splníte, to záleží pouze na vás, protože otevřeno máte úplně všechno a jít můžete také, kam chcete. Naštěstí rozmanitost zadání se už nemotá jen kolem neustávajícího útoku na bašty gangsterů jako minule, ale možností je nyní bohudík o řád více. Již jsem mluvil o tom, že noční monstra jsou citlivá na sluneční světlo. To je právě vaše naděje, protože musíte dokončit projekt Sluneční bouře.

To znamená osvobodit generátory svitu od obsazení pobudy z Buňky, načež Agentura vysadí speciální maják, který musíte přímo v jámě lvové monster během nabíjení před nimi ochránit. Nashromážděné světlo pak zlikviduje Freaks v blízkém okolí, přičemž navíc je třeba ještě pěkně ručně čistit jejich líhně. Jen tím pak nadobro zastavíte jejich bujení, protože jinak jsou jich po městě doslova davy.

Podobně se na scénu vrací známé dobývání taktických pozic a základen Buňky, což už je dejme tomu po takových 5-7 hodinách ve hře obrovské maso, protože obě strany, tedy vy i protivník, používají daleko silnější zbraně, než na začátku, včetně výborných naváděných raketometů, rotačáků, nebo protiletadlového děla, s nímž si užijete kopec srandy a na jeden výstřel rázem odpálíte celé skupiny partyzánů i jejich vozidel.

Pro zpestření pak jistě vezmete zavděk závody v autech a pěšky na střechách, čímž se myslí hlavně časovky, a vzdušnými i automobilovými akrobaciemi, kdy pomocí skoků, zcela nově i plachtění, a skokánků ve vozidlech prolétáváte kruhy v oblacích. Však nejen agenturních vozů si užijete dost, každý výsadek po vašem zabití (Agent je nesmrtelný, hned se naklonuje znovu) si můžete vybírat z postupně rozšiřovaného seznamu bojových i civilních aut (poznáte např. UAZ 462 a Tatru 813?), a to včetně ozbrojených, což je také další malá novinka, spolu s premiérovým vrtulníkem.

Ta pravá mela tak nastává možná trochu později, než jsme zvyklí, tak po 7-8 hodinách hraní, kdy se vám konečně Agent dostane do takové formy, že je i proti nově nastoupivším větším a obrněným monstrům i partyzánům docela imunní a zkáza z vašich rukou je pak nesmírná. Přitom dokonalé vyzobání všech kruhů, zajetí všech závodů a splnění všech hlavních úkolů vám zabere desítky hodin času, však já zlikvidoval jen všechen odpor Buňky a Freaks za více než dvacet hodin, což značí solidní trvanlivost.

Tu navíc prodlužuje v sérii zbrusu nový kompetitivní multiplayer až pro šestnáct hráčů, když od minula samozřejmě nechybí ani možnost kdykoli si do vlastní rozjeté singl kampaně přizvat až tři další živé agenty pro výpomoc, což ostatně reflektuje i osmdesát speciálních kruhů, jež seberete pouze v kooperaci. Velká škoda, že se takto sejdete pouze přes internet a nikoli přes rozdělenou obrazovku. Klasický multiplayer přitom nabízí jednak obyčejný sólo i týmový deathmatch, ale i zábavnější „Raketovanou“, kdy za pomoci skokánků naháníte jednoho vládce koruny za pomocí raketometů, přičemž úkolem je s korunou jako lovená zvěř vydržet co nejdéle.

Nemusím asi připomínat, že nechybí velice podrobné SP i MP žebříčky a statistiky, velmi praktický je vyčerpávající přehled o vašich úkolech v zapauzované hře, stejně jako přehledná mapa – bohužel bez možnosti zadání waypointu. Zajímavou drobností je i mapa světa před spuštěním kampaně, kde v reálném čase vidíte, kde se ve světě právě nejvíce hraje. Tištěná mapka města sice podruhé již chybí, stejně jako český dabing mentora, ale to je daň na oltář rapidně snížené ceny, která za vynikajících dop. 999,- (většinou bývá ještě o pár set nižší), což je na poměry konzolí nebývalé, stále nabízí lokalizovaný manuál a takřka bezchybné české titulky.