RECENZE Deadfall Adventures

Dobrých akčních stříleček není nikdy dost. Proto člověk zpozorní, když uvidí akční hru s atmosférou Uncharted (existující naopak jen pro PC/X360), příběhem inspirovaným Indiana Jonesem a v trailerech se ve spojitosti s tvůrci mihne název série Painkiller, na jejíž první díl hráči rádi vzpomínají. Tohle přece vypadá slibně, ne? Ne! Nepozorného diváka trailerů je třeba upozornit na to, že hra není od vývojářů původního Painkillera, ale dílu Painkiller: Hell & Damnation od odpadlíků ze studia The Farm 51. Už tím nadšení částečně ochabne. Zklamání zde bohužel nekončí.

Žánrově se Deadfall Adventures řadí mezi čistokrevnou FPS místy okořeněnou o nějaký jednoduchý puzzle. S přimhouřením oka se tak dá přirovnat k sérii Uncharted či poslednímu Tomb Raiderovi. Jen tentokrát v pohledu z vlastních očí.

Jak již tomu v akčních hrách bývá, příběh hraje druhé housle a byl přidán jen aby se neřeklo. V roli Jamese Quatermaina se vydáváte na expedici za vzácným mocným artefaktem "Srdce Atlantidy". Na ten si dělají zálusk i všudypřítomní náckové, takže o akci není nouze a Indiana Jones se převrací v hrobě. Od příběhu rozhodně nic moc nečekejte. Je tak nevýrazný, že i po dohrání jsem musel pracně tahat z paměti, o co přesně v úvodu šlo, abych v tomto odstavci nenadělal faktické chyby jen kvůli tomu, že mi dialogy šly jedním uchem tam a druhým ven. Na druhou stranu, pokud chcete hru, u které můžete naprosto vypnout, Deadfall Adventures by mohla být vhodným kandidátem.

of

Caption

Attribution

Akční složka je naprosto průměrná a vlastně ničím nevyčnívá nad ostatní střílečky. Máte k dispozici zcela běžný arzenál pistolí, samopalů, sniperek, apod. a fungují přesně tak, jak si představujete. U akce lze snad jen zmínit drobná implementace RPG prvků. V různých zákoutích můžete nalézt skryté poklady a za ty lze posléze odemykat upgrady. Takže si můžete například zvýšit zdraví nebo urychlit nabíjení zbraní. Autoři se tímto prvkem chlubí a dávají ho jako hlavní přednost hry, která je údajně založená na zkoumání prostředí. Ale vzhledem k tomu, že sbírání skrytých předmětů je dnes již v každé hře a i zde hraje spíše vedlejší roli, bych opravdu neřekl, že v tomto ohledu hra vyniká.

Čas od času, většinou v různých chrámech, narazíte na nějaký puzzle. Nejedná se ovšem o nic, co by zavařilo vaše mozkové závity a jejich řešení je až bolestivě zřetelné. O to více jsem nechápal zbytečnou přítomnost deníku, ve kterém lze ke každé hádance nalézt malůvku s nápovědou. Tyto malůvky jsou naopak tak nicneříkající, že jejich význam asi chápal jen samotný autor. Ve výsledku člověk tedy nepoužívá nápovědu z deníku k vyřešení hádanek, ale hádanky proběhne bez nápovědy a až potom mu teprve možná dojde, co ta malůvka v deníku asi mohla znamenat.

Ze všech "puzzlů" bylo paradoxně nejtěžší odstřelení jedné zdi granátem. Jak blb jsem na ni házel gratány ze všech směrů při nadávání na bugy. Dokud jsem si náhodou nevšiml, že na zdi je nevýrazné místo, ke kterému je třeba přijít a granát vložit stiskem tlačítka "Použít". Po tomto zákysu již bylo vše mnohem jednodušší.

Jak asi z dosavadního tónu recenze tušíte, ze hry nijak odvázaný nejsem. Jedná se totiž v principu o naprosto průměrnou střílečku bez nových nápadů, ale bohužel i o klasické béčko, které trpí mnoha neduhy po všech stránkách. Nejedná se o žádné problémy, které by hru učinily nehratelnou. Ale vše působí uspěchaných levným dojmem. Mnohé nedostatky by šlo odpustit, pokud by byly ojedinělé v jinak kvalitní hře. Ale tím, že hra pokulhává na všech frontách, tak celkový zážitek příliš nechutná a nedostatky na všech frontách ji stahují k podprůměru.

of

Caption

Attribution

Například u dabingu je znát, že byl dělán po větách a ty se spouštějí hned za sebou. Scházející pauza mezi větami působí až rušivým dojmem. Při střelbě máte velmi špatnou detekci zásahu. Na jednu stranu mají zbraně takový rozptyl, že jsem protivníka zabil, i když jsem zcela očividně střílel metr vedle. Na druhou stranu jsem někdy sniperkou zaměřil krásný headshot, ale kvůli špatné detekci překážek se kulka zarazila o zídku, za kterou se protivník krčil, i když měl hlavu vystrčenou.

Umělá inteligence víceméně schází. Což u protivníků tolik nepřekáží, ale u společníků občas potrápí. Jsou chvíle, kdy hra na společníky čeká (například tlačítko nemůžete stisknout vy, ale pouze společník, aby hra zajistili, že mu neutečete) a pokud se kolega někde zapomněl, tak je to nepříjemné.

Ani po technické stránce není nad čím jásat. Sice uznávám, že jsem neměl, kvůli již staršímu HW, vše nastavené na maximum. Zároveň ovšem vím, jak na stejném PC vypadají jiné letošní hry. A to, co předváděl Deadfall Adventures, byl těžký pohled do minulosti. Nejen grafikou, která přitom v trailerech exceluje, ale i animacemi postav či minimální interakcí s prostředím.

Deadfall Adventures pro PC a X360 v angličtině vydává Comgad již zítra, 15. listopadu.

koupit na Xzone.

Jediné, na co si nemohu postěžovat, je hudební doprovod. I když se očividně inspiroval hlavní melodií ze série Uncharted, tak zní dobře. Hra samotná vydrží "jen" na nějaký osm až deset hodin. Slůvko "jen" dávám do uvozovek, protože i když to normálně není moc, tak v případě Deadfall Adventures mi to přišlo až až.