Death Track Resurrection

Vše na předešlé stránce napsané je samozřejmě naprostá klasika a viděli jsme to už mnohokrát. Death Track: Resurrection ale přichází v době, kdy podobné hry prakticky neexistují a navrch přidává další a další prvky. Všechny tratě jsou například jaksepatří členité a plné odboček. Některé fungují jako zkratky, jiné jsou spíše delší… ovšem jde i o sběr power-upů. Potřebujete-li opravit auto, raději se zdržíte a vezmete to „servisní“ oklikou. Sběrače navíc nejsou tradiční a statické, veškeré power-upy naopak poletují zdánlivě bez systému nad tratí a zajistíte si je pouze šikovným manévrem. Mnohé z odboček jsou dokonce zpočátku přehrazeny silovým polem a teprve likvidace sloupů dodávajících energii zajistí jejich zpřístupnění.

Podobných aktivních míst je na okruzích více, od všelijakých sudů s výbušninami až po nálože umístěné na okolních budovách. Barely jsou obvykle spíše na efekt, ačkoliv po jejich zásahu je značně snížena viditelnost a oblak kouře v zatáčce není pro soupeře nic příjemného. Jindy se zase hořlavina rozlije napříč silnicí a průjezd plameny může být tím posledním, co vaše auto před výbuchem zažije. Destrukce budov blízkých trati funguje potom coby atrakce pro rozptýlení, alespoň jsem si nevšiml, že by padající kusy betonu nebo cihel pohřbily nějaký vůz. Tak jako tak, vše je odměňováno bodově a patřičné běsnění se vždy promítne do konečného finančního zisku.

Je to právě podstata televizní show, která závodníky nutí jezdit atraktivně a předvádět neustálou akci. Ony ani četné skokánky nejsou na trati zbytečně, s vozidly lze za pomoci trysek předvádět v letu všelijaké akrobatické prvky, loopingy a vývrtky… vše jen pro potěchu oka a vysoké skóre. Mimochodem nahrané body zúročí a v penězích vyinkasují jen borci na prvních třech místech, rozhoduje proto i pořadí v závodě. Částky za umístění navíc nejsou fixní a odpovídají nasbíraným bodům. Že je tučné konto důležité pro další nákupy, upgrady a ve finále ještě větší a lepší show, asi netřeba zdůrazňovat.

Pořídit si lepší auto nebo alespoň to stávající patřičně zdokonalit, je logicky klíčem k úspěchu – konečně nezahálejí ani soupeři. Koupit se dá silnější motor, výkonnější převodovka nebo odolnější karoserie a co se týče výzbroje, každá z trojice zbraní může být upgradována popřípadě vyměněna. Jsou tu všelijaké kulomety, lasery a plazmová děla, lišící se pochopitelně kadencí a účinností. Také raket je k dispozici několik druhů, vesměs samonaváděcích. To je vůbec výhoda hry, v té rychlosti by jen málokdo stíhal zaměřovat, tohle naštěstí obstarává palubní počítač.

Kladení min a rozhazování ocelových bodců na pneumatiky vypadá možná zábavně, ale efektivnost není příliš vysoká. Hráč je na podobné pasti dokonce upozorňován šipkami (ne že by to mnohdy k něčemu bylo) a počítač se také nechá nachytat jen málokdy. Lepší už je používání klamných cílů pro střely, kdy podobně jako ve stíhačce přelstíte blížící se raketu vypuštěním návnady. Za zmínku stojí též nákup Terminátora, což je v podstatě opravdu typ bojového robota nebo spíše droida, který po aktivaci pronásleduje zaměřený cíl až do samého konce.

Velkým plusem Death Track: Resurrection je bezpochyby různorodost. Už v kariérních závodech je možné si vybrat, jakým stylem probíhají. Záložky modern, classic a rally určují sadu pravidel jenž budou použita, respektive bude-li se hra držet spíše předlohy z roku 1989, nebo předvede něco akčnějšího a současnějšího. V originální hře byl kupříkladu pouze jeden život a výbuch auta znamenal konečnou. Úplně zakázat se dá též používání zbraní nebo sběr některých power-upů, zohledněna je i délka závodu nebo obtížnost. Hráč si zkrátka může vše přizpůsobit k obrazu svému a pozapínat jen ty funkce, které mu vyhovují.

Sympatický je i arkádový ráz, který nenutí za každou cenu odjet kariéru, odemknout tak všechny vozy a tratě, a teprve pak se věnovat zbytku hry. Naopak, už velmi brzo si můžete odskočit do ostatních herních módů a vydělat tolik potřebné peníze na nákupy trochu jiným způsobem. Jsou tu například turnaje, rozlišené podle kontinentů nebo série výzev, všelijak úkolující hráče. V nich je nutno držet se zadání a plnit v každém kole závodu stanovené požadavky. Jako třeba nasbírat určitý počet bodů jen akrobacií, být v tom kterém kole nejrychlejší, zničit všechny budovy na trati, odpravit stanovený počet nepřítel… a posléze samozřejmě různé kombinace zmíněného.