DOJMY - Hodinu a půl jsme zkoušeli PlayStation VR, celý den se mi pak chtělo blít
Budoucnost a bolesti břicha jsou tu!
Díky české pobočce společnosti Sony jsme dostali příležitost vyzkoušet si na celou hodinu a půl chystané PlayStation VR. Zahráli jsme si spoustu her, vyzkoušeli jsme v podstatě všechno, co bude při launchi zařízení k dispozici a pak jsme zbytek dne proleželi a snažili se nepozvracet se.
Ale začněme pěkně od začátku. Než se dostaneme k tomu blití.
Jaké je to na hlavě?
PlayStation VR je velmi pohodlné a snadno polohovatelné. I pro lidi s brýlemi, jako jsem já. Je zajímavé, že ačkoli vidím špatně pouze do dálky, displeje jsou přímo před očima a tak by se dalo předpokládat, že uvidím dobře i bez brýlí. Mozek ovšem obraz interpretuje jako skutečný, takže jsem vzdálené věci viděl rozmazaně. Nedokážu vysvětlit, jak to funguje, ale prostě to tak je. Člověk se v zařízení trochu potí a pořád překáží kabel k zařízení, ale na bezdrátové verze VR si asi počkáme ještě pár let. Jinak je zařízení dost lehké, takže vás nebude bolet hlava z váhy, kterou na ní máte. HTC Vive mi pocitově přišlo těžší.
Jak to vypadá?
VR prostě musí ujít ještě nějakou tu cestu. Když si poprvé brýle nasadíte, vidíte, že rozlišení ještě zdaleka není tam, kde by mělo být. Stačí ale chvíle a pixely brzy přestanete vnímat. Bohužel, všechny hry jsou v relativně základní grafice, protože o moc víc toho PlayStation 4, na kterém dema běžela, nedokáže, takže se nikdy tak nějak úplně nepřesunete do jiného světa. To má například HTC Vive nebo Oculus Rift jiné možnosti... Pokud máte obrovské množství peněz a pořídíte si k tomu nadupané PC v ceně trojnásobku ceny PS4.
Co všechno jsme na tom hráli?
Prakticky všechno ze základních launchových věcí, takže bohužel chystaný Battlefield, Batman Arkham VR nebo Farpoint chyběl.
Zato jsem se proletěl vesmírem v EVE: Valkyrie, což bude asi nejlákavější přírůstek pro milovníky leteckých simulátorů. Ač jsem očekával, že právě z téhle hry mi bude špatně, protože létáte sem a tam a vzhůru nohama, tak nic takového se nedostavilo. Hodně tomu pomáhá, že sedíte v kokpitu, takže váš mozek má přeci jen nějakou konstantu.
Vyzkoušeli jsme si také Robinson: The Journey od Cryteku, ve které objevujete neznámou planetu plnou dinosaurů. Hra nebude připravená na launch a bylo to poznat kvůli nedodělkům, kostrbatému rozhlížení pomocí gamepadu a dalším věcem, ale rozhodně šlo o nejzajímavější příslib. Vidět obrovskou hlavu dinosaura, jak na vás zblízka mžourá, je docela zážitek.
Until Dawn: Rush of Blood, kde jezdíte na kolejnici, sem tam do něčeho střelíte nebo na vás něco bafne, bude asi zábavná hříčka, až ji zlevní z těch 500 Kč, za které se má původně prodávat. Jenom pozor, s Until Dawn má pramálo společného. Ten název je tam asi jenom z marketingových důvodů.
Battlezone od Rebellionu by byla očividně hodně zábavná hra i bez VR, což je prostě základ pro dobrý zážitek. Sedíte v tanku v prostředí jak z filmu Tron a bojujete. Vlastně je u téhle hry VR skoro zbytečné, zase tak moc do zážitku nepřidává. Jenom vám může být špatně z couvaček (ano, bylo a tak jsem raději pak bojoval nehybně).
Super Stardust Ultra VR je podobný jako Battlezone, jen o něco méně zábavný a VR verze Gran Turisma je hodně arkádová a nemá moc pěknou grafiku. A jelikož závodíte, ani nemáte moc čas kochat se výhledem na exotických závodních drahách.
Největší pecka z prezentovaných her byla sportovní multiplayerová RIGS Mechanized Combat League. Zkoušel jsem hrát proti AI, ale představa, jak hrajete tuhle robotickou sportovní hru proti skutečným hráčům s virtuálními helmami na hlavě je velmi lákavá. Jenom je to opravdu velká zátěž na žaludek a koordinaci. Rozhlížení se, střílení, orientace na hřišti a skákání, to všechno musíte dělat naráz. Nic pro slabé povahy.
Blitíííííí
Výsledkem toho, že jsem si přes hodinu a půl všechno zkoušel bylo, že mě neskutečně bolelo břicho a zhruba až do večera (hrál jsem si dopoledne) jsem nedokázal nic sníst. Virtuální realita prostě představuje mozku svět, který neexistuje, prožíváte pohyby, které neprožívá tělo a mozek je z toho zmatený. Na každého to asi bude působit jinak, ale moc si nedokážu představit hrát na PlayStation VR déle než půl hodiny nebo hodinu denně.
Pokud máte jakékoli dotazy, rád je zodpovím v komentářích.