Just Cause 2
První česká recenze hry, které může závidět i GTA 4.
První díl Just Cause jsem obdivoval pro vynikající grafiku a solidní arkádovou hratelnost. Po strávení desítek hodin u pokračování musím uznat, že se autoři vyvarovali většiny chyb z dřívějška. Hned ze začátku proto říkám, že Just Cause 2 je pro mě zatím nejlepší hrou tohoto roku. Začátek je stejně přímočarý co minule. Ve vrtulníku se přibližujete k tropickému ostrovu, kterému vládne tyran, jenž se dostal k moci vraždou svého vlastního otce. Hlavní záporňák je znám od začátku, ale po jeho státě se pohybuje spousta různých frakcí, gangů a odbojových organizací. Tři hlavní, působící po celém území, doplňují lokální skupinky.
Do toho vstupuje Rico Rodriguez, agent organizace The Agency, jehož hlavní předností jsou masivní destrukce a obří demolice. Podobný je i váš tým spolupracovníků, kteří už jenom nežvaní u plechovky piva, ale dokáží vzít zbraň do vlastních rukou. Přesto je nejčastěji potkáte u grilování prasat nebo na baru, kde vám předávají svá moudra, podobně jako Mirek Topolánek s filozofováním mezi futry. Na druhou stranu většinu času si bohatě vystačíte sami a takzvaní pomocníci se vám akorát motají před hlavní.
Zápletka hry není moc promyšlená, jde o rychlý sled snad všech klišé, na které si vůbec dokážete vzpomenout. Ze všeho si udělat srandu, hlavně aby filmové prostřihy nebyly moc dlouhé a dokázaly držet tempo se zběsilou akcí. Jestliže akceptujete ironickou notu, budete si užívat reference na skutečné události, různé filmy, seriály nebo další hry.
Mnohem zajímavější než obsah je struktura, jakou je příběh Just Cause 2 podáván. Panau, tedy zmíněné souostroví, je na svých tisíci kilometrech čtverečních plné různorodých úkolů, ale hlavně vládních staveb. Právě jejich ničením naplňujete ukazatel, ve hře označený jako Chaos, který zobrazuje, za jak dlouho můžete spustit další příběhovou misi. To je skvělý tah, protože i když jen tak létáte nad ostrovem, občas sestřelíte tu zásobník plynu, onde komunikační satelit, takže to neděláte zbytečně. I když plníte vedlejší úkoly, není to promrhaný čas a po malých krůčcích se posunujete vpřed.
Abyste si udělali představu, jaké úkoly je v Just Cause 2 možné plnit: například osvobozování základen, plnění záchranných, útočných a všelijakých dalších misí pro tři hlavní frakce, osvobozování měst a vesnic, ničení vojenských základen, zabíjení generálů, sbírání beden se součástkami vylepšujícími zbraně, auta nebo vaše zdraví, hledání balíčků s drogami, závodění a tak dále. Ani jedna z výše uvedených aktivit není vyloženě špatná a žádné jsem se proto nevyhýbal.
Nejen delší příběhové, ale i mise pro frakce jsou opravdu různorodé, i když jejich náplní je většinou destrukce. Nicméně vadí mi, že po nějakých deseti až patnácti vedlejších úkolech přijdete na to, že jsou jenom jednorázovými operacemi, které nemají s příběhem žádnou větší vazbu. Je škoda, že autoři nespojili pár z nich do větších celků. Dovedu si představit, že zachráníte důležitou osobu, v další misi byste ji mohli pomoci osvobodit vlastní vesnici a následně například vybojovat zásobárnu vody.
Plnit úkoly je zábavné i po delší době. Neopakuje se pouhých pár zadání, jako v prvním díle. Mise jsou nabité akcí od začátku do konce a téměř vždy máte možnost vyřešit je po svém. Máte rádi skrývání? Propližte se do základny, připevněte na silo s raketami výbušniny a odpalte je z bezpečí. Chcete si hrát na Ramba? Vezměte kulomet a prostřílejte se zástupy nepřátel. Nebo ukradněte tank. Co takhle vrtulník s kulomety? Na letišti čeká osamělé dopravní letadlo, tak proč ho nenasměrovat na cíl a těsně před dopadem vyskočit? Většina cest je striktně akčních, ale způsob, jakým úkol splníte, je jen na vás a fantazii se meze nekladou. Přesto se najdou hlušší pasáže, kdy se pomalu vkrádá monotónnost. Bojovat se s tím dá změnou podnebí a druhu úkolů. Namísto misí startovat v závodech nebo ničit jednu z pečlivěji chráněných základen.
K experimentování s plněním úkolů přispívá docela reálně fungující fyzika. Nicméně je škoda, že nelze zničit každou budovu, jako v Red Faction: Guerrilla, ale to už bych chtěl asi moc. Hlavní je tu v reklamní kampani protěžovaný hák (grappling hook), kterým se dá přitáhnout jen na lidi, dopravní prostředky a některé stavby. I tak si vyhrajete dost. Pamatujete si na strhnutí sochy Saddáma v Bagdádu? V Just Cause 2 si to můžete prožít na vlastní kůži. A je super, že sochu nestrhnete běžným autem nebo vrtulníkem, ale musíte sehnat něco většího. Aspoň hasičské auto...
Nová funkce háku tkví v tom, že spojíte dva objekty v jeden a čekáte, jak se ovlivní. Jedním z mnoha příkladů je vystřelení háku do stojícího vojáka na okraji budovy a jeho stažení k zemi. Stejně jako v jedničce se zachytáváte za vozidla nebo helikoptéry, které po šarvátce s řidičem a spolujezdcem můžete obsadit. Další využití je při šplhání po budovách nebo rychlém úniku z nebezpečné zóny. Však už jen vypouštění háku do kopce vám dosti zrychlí pěší přesun vzhůru. Prostě se přitáhnete k předmětu a otevřete padák. Tím se vznesete do výšky a naberete slušnou rychlost. Nicméně hodně protěžované spojování dvou objektů při hře zas až tolik nevyužijete. Při zběsilé akci na to není čas. Když ale máte volnou chvilku, je bžunda zkoušet, co všechno je možné.
Jeden ze zajímavých úkolů pro mafiány začíná na pláži. Kápo vám řekne, že se mu ztratila dodávka drog kdesi nad opuštěným ostrůvkem. Letíte tím směrem, zahlédnete kouřový signál, ale než se k místu přiblížíte, na obloze vyšlehnou blesky a letadlo jde k zemi. K dýmu se tedy vydáváte po svých. Přijdete k malému letadlu, které potkalo stejný osud jako vaše. Už v blízkosti stojící náklaďáky působí divným dojmem a vzápětí vystrašený pilot - který je rád, že jste přijeli pro zásilku, nikoliv s cílem ho zabít - vypráví svůj příběh. To už se děje na cestě náklaďákem i s cenným nákladem k vysokým věžím. Řekne vám, že ho také sestřelily blesky. Než se objevil Rico, zjistil, že ostrov je obydlen japonskými vojáky, kteří si myslí, že stále plane oheň druhé světové války. Navíc dokázali postavit obří vysílač energie, který sestřeluje všechna letadla, která se k nim přiblíží.
Po přibližně kilometru na úzkých cestičkách, na nichž se náklaďákem složitě manévruje, dojedete k obří anténě. Nejprve se pomocí háku vyšplháte na dvě menší stavby a deaktivujete generátory dodávající elektřinu hlavní budově. Hackování probíhá mačkáním sekvence tlačítek, objevujících se na obrazovce. Poté se vydáte na hlavní věž a emitory dálkově odpálenými náložemi zničíte. Tím si sice připravíte cestu pro odlet, ale také zalarmujete armádu stoletých japončíků. Po stejných cestách se teď musíte dostat na pláž, ovšem pod neustálou palbou. A s náklaďákem se nejezdí jako s džípem, takže pozor, ať vám nevypadnou bedny s bílým práškem. Když misi dokončíte, otevřete si cestu na ostrov, který připomíná podobně "ZTRACENÝ" kus pevniny z oblíbeného TV seriálu.