Recenze LittleBigPlanet pro VITA

Postavičku Sackboye a sérii LittleBigPlanet asi již není nutno sáhodlouze představovat. Na PS3 si získala mnoho nadšenců. Minimálně soudě dle stále aktivní komunity. A nyní se chystá prorazit na přenosnou konzoli Vita. Po vydání ořezané PSP verze může mít nejeden hráč lehké pochybnosti. Nejen, že hra vychází na slabší HW, ale navíc bylo celé portování předáno jinému týmu. Neskončily tedy potřebné kompromisy příliš drasticky?

Naštěstí mohu říci, že ne a vše dobře dopadlo. LittleBigPlanet Vita je sice v pár ohledech chudší. Ale pokud bylo něco ořezáno, tak pouze drobnosti, u kterých to téměř nevadí. V některých případech to bylo nakonec k dobru věci, protože vývojáři museli přinést určité berličky, které například značně zefektivňují práci s editorem. A hlavně přibylo mnoho novinek, které jsou, na rozdíl od scházejících prvků, zásadnější a hru pořádně obohacují. Přidáno bylo více než ubráno a celkově tedy hra nabízí více zábavy. Ale pojďme se na obsah, novinky a veškeré změny podívat podrobně.

První herní sekcí, kam hráči zavítají hned po spuštění hry, je kampaň. Nebudu ji označovat za hru jednoho hráče, protože většinu z levelů lze hrát i ve více lidech. Ať již hlavní úrovně kooperativně, tak soupeřit v jedné z několika vedlejších miniher. Zde bych prvně zdůraznil, že se nejedná o port žádného z předchozích dílů. I když scházející číslovka v názvu může k této domněnce svádět. Všechny hratelné úrovně, příběh i vystupující postavy jsou zcela nové a nerecyklují nic z minulých dílů.

of

Caption

Attribution

I když se jedná o kapesní verzi, délkou kampaně se LittleBigPlanet Vita bez problémů vyrovná bratříčkům z PS3 verze. Podobně jako v ostatních dílech dostanete hlavní příběh, zde zahrnující 25 úrovní plošinovkového žánru. Hraním si lze odemknout dalších 15 vedlejších miniher, které již hromadně žánrově zařadit nelze, protože je každá tematicky zcela jiná. Jedná se o směs hříček nabízející hru jednomu hráči, i proti živím soupeřům. Většinu multiplayer levelů lze hrát nejen online, ale díky velké dotykové obrazovce i na jedné konzoli, kdy každý hráč patlá po jedné půlce displeje.

Srovnáme-li pouze tyto dva typy úrovní, tak ty vydrží na kratší dobu, než kampaň prvních dvou PS3 dílů. Ale to je zde vynahrazeno zcela novou sekcí ve hře pro jednoho hráče, která v předchozích dílech scházela. V LittleBigPlanet Vita naleznete pět arkád, které fungují jako zcela samostatné kratší hry. Každá obsahuje svoje vlastní hlavní menu a přibližně deset až dvacet úrovní, které se postupně odemykají. Jedná se o takovou demonstraci nové funkce editoru, která umožňuje ukládat pozice her na paměťovou kartu. Dohromady s těmito arkádami již všechny levely, které hra obsahuje v základu, vydrží na dobrých sedm až devět hodin. Což je přibližně stejně jako v PS3 dílech.

O PlayStation 3 dílu této série v dřívějších recenzích LittleBigPlanet 2.

Ve většině úrovní jsou nějakým způsobem využity dotykové i pohybové senzory Vity. Což má za následek, že hratelnost není vyloženě okopírovaná z minulých dílů a obsahuje mnoho čerstvých nápadů. Musím ale designéry pochválit, že to se šmudláním po obrazovce a mácháním konzolí nepřeháněli a využívají tyto funkce střídmě a prakticky. Hra vás nenutí k akcím, které vyžadují prsty na přední i zadní straně a k tomu na páčkách zároveň, nebo podobné zvrhlosti. A hlavně nenutí k prasárnám jako řvaní do mikrofonu a míření kamerou na zdroj světla či materiálu dané barvy, jako mají v oblibě jiné hry, které se potom stávají zcela nehratelné na veřejnosti či ve špatně osvětleném pokoji. Za tohle dávám hře velké plus.

LittleBigPlanet Vita navíc nenabízí pouze novinky v oblastech, které v PS3 dílech zcela scházely. Ale díky HW parametrům Vity mnoha lidem zpřístupní i funkce, které PS3 verze podporuje již od prvního dílu, ale ne každý se k nim dostal. Nemáte Move? Nevadí. Dotykové ovládání jej plně nahradí. Nemáte dva Dualshocky? Nevadí. Dotyková obrazovka vám umožní hraní s kamarádem. Nemáte EyeToy? Nevadí. Na Vitě si pomocí dvou kamer můžete fotit bez problémů. A totéž platí třeba i pro mikrofon a psaní na virtuální dotykové klávesnici, které jsou na Vitě pohodlně dostupné úplně všem bez výjimky.

Celkově je kampaň zábavná a osobně jsem se od ní nemohl odtrhnout. Přináší několik zajímavých nápadů, hrátek s fyzikou a powerupy. Ale tím, že se jedná již o třetí díl, neoznačil bych ji za originální. I když by se těžko hledala jiná série se stejnou hratelností. Pořízení hry jen a čistě kvůli kampani doporučuji dobře zvážit. Ale na druhou stranu, pokud již Vitu vlastníte, v tuto chvíli na ni nic lepšího neseženete. Ale hru i konzoli bych jen pro kampaň nekupoval.

Až dohrajete kampaň a omrzí se vám hon za co nejvyšším score v minihrách, tak můžete nakouknout do editoru levelů. V něm došlo k nejvíce změnám. Jak v oblasti přidávání nových funkcí, tak bohužel i ubírání některého obsahu. Ve výsledku, i přes těch pár ořezků, je editor ještě o něco komplexnější a mocnější než dříve. Ale nemusíte mít strach, že si s ním neporadíte. K dispozici máte 67 velmi detailních tutoriálů, které vás za ručičku provedou od položení první krychle až po pokročilé logické funkce. I když případným zájemcům o hrátky s editorem musím zmínit, že tutoriály neobsahují úplně vše. A nejkomplikovanějším funkcím a interakcím se nevěnují. Přesto je doporučuji pohledat například na fórech. Třeba s analogovými signály lze dělat divy.

Shlédnutí všech tutoriálů zabere několik hodin, ale úplné nudy se bát nemusíte. Tutoriály opět namluvil Stephen Fry, jehož intonace a texty se jen tak neomrzí. Drtivá většina tutoriálů je plně interaktivní, takže si ukázané postupy můžete okamžitě zkoušet a experimentovat. A navíc jsou všechny lekce kompletně překopány. Takže i když jste již prošli výukou v některém z minulých dílů a zde si budete chtít znalosti osvěžit, nebudete poslouchat opět to samé na stejných příkladech.

of

Caption

Attribution

Editor samotný prodělal řadu změn. A to většinou k lepšímu. Mezi hlavní výhody patří dotykové ovládání. Kreslením po obrazovce se mnohem snáze tvoří objekty, zadní dotyková plocha slouží k posouvání a zoomavání kamery. Veškeré posuvníky v menu lze šoupat prstem. A pro psaní herních titulků či interních popisků slouží virtuální klávesnice na obrazovce. Celková práce s editorem je tedy mnohem rychlejší, než při používání gamepadu. Dotykové ovládání ovšem slouží pouze jako alternativa. Pokud vyžadujete chirurgickou přesnost, práce tlačítky je stále k dispozici.

Samozřejmě přibylo i několik úplně nových prvků a komponent. Mezi ně patří hlavně dotykové senzory, překopaný controlinator, který nyní předává i informace o pohybu celé konzole. A nebo lze do levelu snadno přidat kurzor. I když ten není úplnou novinkou a v LBP2 byl součástí Move Packu.

Došlo i ke změnám na poli logických operátorů. Některé jsou pouze rozšířené a nabízejí nové funkce zejména v oblasti analogových logických obvodů. Některé jsou ovšem zhola nové. Zde je nutno zmínit zejména paměťový chip, který konečně umožňuje ukládat informace na paměťovou kartu. Tím můžete například uložit rozehranou pozici, případně i předávat informace vzájemně mezi levely.

Ostatní změny jsou spíše drobnosti v oblasti již existujících prvků a nemá smysl z recenze dělat manuál a vše vyjmenovávat. Důležité je, že umožňují opět tvořit komplexnější a variabilnější úrovně a moc se těším, co z komunity vypadne po vypuštění hry na pulty obchodů.

Také musím zdůraznit, že pokud jde o funkční prvky, tak žádný nebyl odstraněn. Takže všechny úrovně, které bylo možno vytvořit v LBP2, mohou po funkční stránce existovat i v LittleBigPlanet Vita. Ale i přesto došlo k mírným ořezáním hry. Těžko říci zda kvůli velikosti média, zda kvůli menší paměti konzole, nebo pouze aby zbyl obsah pro budoucí DLC.

Zatímco důležité prvky zůstaly nejen zachovány, ale dokonce rozšířeny, tak seznamy věcí se stejnou funkcí byly zkráceny. Například materiálů podstatně ubylo. Na hratelnost to nemá nejmenší vliv, protože dřevěná podlaha se bude vždy chovat stejně. Ale textur máte k dispozici méně. To se týká i polepek, dekorací, oblečků apod. Nabídka je stále bohatá, ale kdo je zvyklý se přehrabovat sáhodlouhým seznamem z LBP2, bude zde možná trošku překvapen.

Možná vás i zajímá, jak se tvůrci při portování porvali s přizpůsobením hry na slabší HW. A zde musím opět chválit. Díky různým úpravám a novinkám proběhlo přizpůsobení na jedničku. A ve výsledku možná hráči nebudou strádat kvůli omezením, ale ještě na tom vydělají. Což zní možná absurdně, proto trošku podrobněji.

Vita verze editoru rozhodně nezvládne tak šílené a zapeklité konstrukce a obvody jako PS3 verze. Tvůrci si toho ovšem byli dobře vědomi. A tak do editoru a k objektům přidali mnoho funkcí, které usnadňují optimalizaci a v případě logických obvodů umožní některé operace provádět snáze. Takže zatímco v LBP2 jste si na některou operaci museli napájet vlastní mikročip. Zde je stejná funkce přítomná nativně.

Jako krásný příklad lze uvést jednoduchou kalkulačku. V prvním díle nějaký nadšenec vytvořil sčítačku dvou čísel. Vše fungovalo mechanicky a sčítací mechanismus zabíral celý level. Ve druhém díle již existovaly způsoby jak matematických operací dosáhnout pomocí logických operátorů. Takové násobení sice zabralo větší mikročip, ale již bylo přehlednější. No a v posledním díle si sčítání i násobení provedete pouze jedním jediným logickým prvkem se dvěma vstupy a jedním výstupem. Což je samozřejmě k HW mnohem šetrnější, než emulace komplexního tištěného spoje. Na tomhle příkladu je asi nejlépe vidět evoluce možností celého editoru.

Podobných usnadnění je tu více. Například i materiálům lze hned v základu nastavit vlastnosti, které bylo v minulém díle nutno upravit přes různé modifikátory. I zobrazování textu a číselných proměnných lze nyní zajistit přes jeden existující prvek. Výsledkem je, že i když editor nerozchodí tak komplexní operace jako na PS3, tak to nevadí, protože na provedení stejné či podobné operace tu nepotřebuje tak komplexní výtvor.

Jako další příklad bych uvedl i svůj první pokus s editorem, kdy jsem se pokoušet udělat jednoduchý Sudoku level. Logiku pro volbu čísel jsem začal tvořit tak, jak jsem byl zvyklý z minulého dílu. Tím jsem Vitu málem zavařil. Ale stačilo si všimnou pár novinek a zjistil jsem, že vše lze udělat pomocí čtyř komponent. Což editor rozchodil s přehledem. Nakonec se mi tedy level nejen podařilo vytvořit, Ale stálo to mnohem méně úsilí, než kolik by bylo třeba v LBP2.

Editor jako celek je perfektní, nabízí široké možnosti a při tom si zachovává uživatelskou jednoduchost. Osobně si myslím, že v současné době nemá konkurenci. Oproti předchozím LBP dílům je bohatší na funkce. Oproti Minecraftu mnohem interaktivnější. A oproti jiným herní editorům netrpí jednostranným zaměřením. Přijde mi, že jediné co LBP editoru dokáže konkurovat jsou až profesionální vývojářské nástroje, což je ovšem jiná liga. Ale je mi jasné, že editor jako zábava poslouží pouze úzké skupině hráčů. Pokud do této skupiny patříte, pak utíkejte jak pro hru, tak i pro Vitu. Nákupu litovat nebudete.

S editorem opět přichází možnost sdílení levelů a komunitní funkce. A zde zatím není téměř co hodnotit. Kvůli jiným ovládacím prvkům na Vitě, a prý i kvůli pozměněnému enginu, nefunguje vzájemná kompatibilita levelů. Na Vitě si tedy nezahrajete žádný z již existujících. Navíc nedošlo k žádné portaci z Bety, takže při vydání hry se začíná úplně od nuly. Již nyní sice pár levelů stáhnout lze. Ovšem v době psaní této recenze je jich k dispozici celých dvanáct a jejich kvalita samozřejmě zcela mizerná, protože se jedná jen o výsledky testování editoru pár recenzenty.

Jak to dopadne po vydání je zatím ve hvězdách a nemohu soudit. Review verze bohužel přišla bez křišťálové věštecké koule. Počet a kvalitu sdílených úrovní nepochybně negativně ovlivní počet prodaných kusů Vity a tím menší počet tvůrčích hráčů. Na druhou stranu není až tak důležité, aby ve hře tvořilo levely milion netalentovaných hráčů. Stačilo by, pokud se na ni vrhne to nejtvořivější jádro. A to se skládá s největších nadšenců, kteří po Vitě nejspíše šáhnou jen a pouze kvůli LBP. Takže kvalitních levelů se třeba dočkáme i u této verze.

LittleBigPlanet pro VITA vyšlo 19. září za 899 Kč.

koupit z Xzone.

Komunitní funkce samotné jsou naprosto totožné jako ve druhé díle. Uživatelské levely je možno prohledávat dle klíčových slov, filtrovat dle tagů, nebo zobrazit dle několika různých kritérií. Samozřejmě ke všem můžete přidávat své hodnocení, screenshoty a recenze. Nově přibyla pouze jedna funkce a to možnost stáhnout si levely na paměťovou kartu. Pokud vás nějaká sdílená minihra zaujme, můžete si ji vzít na cesty a hrát v offline režimu.

Po technické stránce není hře co vytknout. Vše se hýbe plynule a je prokresleno do krásných detailů. Už jen hrané intro může sloužit jako krásná ukázka kvalit displeje Vity. Vzhledově i zvukově lze LittleBigPlanet Vita bez ostychů přirovnat k PS3 verzi. Jediné čím hra zaostává za staršími bratříčky je menší úhlopříčka obrazu. Což se naštěstí neprojevuje na detailech prostředí. Pouze u bublin s odměnami není vždy poznat, co daná bublina obsahuje. Což vadí při opakovaném hraní, protože někdy nepoznáte, zda bublina stále obsahuje nějakou odměnu modré barvy, nebo je již vyžraná a tak má pouze svoji universální namodralou barvu. Ale nic víc mi při hraní nevadilo ani nepřekáželo.