If you click on a link and make a purchase we may receive a small commission. Read our editorial policy.

E3 DOJMY z Metal Gear Solid 5: The Phantom Pain

Přízračná bitva mezi neviditelnými.

V marketingové kampani kolem hry Metal Gear Solid 5: The Phantom Pain na jméno Hideo Kojima možná nenarazíte, ale jinak z celé hry přímo čiší. Přes intro ke každé misi vyskakuje sekvence titulků, ve kterých se jeho jméno vyskytne pokaždé alespoň jednou. Snad jde o políček do tváře Konami, ačkoliv je možné, že právě tento druh honění ega jeho zaměstnancům lezl na nervy. Ať už si o vnitřním rozbroji v této korporaci myslíte cokoliv, poselství je jasné: The Phantom Pain nás zcela bezpochyby zavede zpět na Kojimovu půdu.

A to je podle nás velmi dobrá zpráva. Minulý rok jsme se díky Metal Gear Solid: Ground Zeroes mohli podívat, jak bude Metal Gear Solid fungovat v otevřeném světě, a proto by náplň hry v podobě neustálé infiltrace, průzkumu a akce fanoušky neměla překvapit - úvodní hodina této hry je ale překvapí určitě. Aniž bychom cokoliv spoilovali, můžeme prozradit, že v ní nenajdete víc interakce než v prologu k The Last of Us, akorát je - zcela poplatná Kojimově zvyku - asi tak čtyřikrát delší než trýznivý začátek od Naughty Dog.

Omezovat hráčovu interakci pouze na pohyb kamery a pomalý pohyb postav po tak dlouhou dobu by mohlo být nudné - a při opakovaném hraní to nudné dost možná bude -, ale právě díky schopnostem Kojimy coby pseudofilmaře tento konkrétní prolog není nikdy, opravdu nikdy nezáživný. A v tom spočívá jeho odkaz. Zpočátku onen prolog nemusí nutně dávat příliš dobrý smysl (a když už jsme u toho, nezačne ho dávat ani po 15 hodinách), ale je záměrně abstraktní, a to způsobem, který dokáže ohromit veterány série i naprosté nováčky.

Jakmile se prolog uzavře, dobrodružství v otevřeném světě se započne řádně odvíjet na skalnatých pouštích Afghánistánu, které skýtají hřiště, na němž budete odškrtávat položky z neustále se rozšiřujícího seznamu misí a vedlejších úkolů, ze kterých sestává celá kampaň. The Phantom Pain v mnoha ohledech připomíná další stealth/akční velikány s otevřeným světem jako Assassin's Creed či Far Cry - hlavně co se týče plížení z pohledu třetí osoby v tom prvním a zasazení do džungle v tom druhém -, ale Metal Gear Solid 5 díky několika klíčovým rozdílům přece jen vyčnívá.

Jedním z nich je komplexnost a ovládání. Ve Snakeově dobrodružství najdete mnohem větší výbavu a výzbroj než ve velkých sandboxových značkách od Ubisoftu. Jasným favoritem fanoušků je ikonická lepenková krabice, ale můžete si také urychlit čas přízračným doutníkem, odlákat pozornost nepřítele pomocí časopisu, použít brutální sílu v podobě přivolaného náletu, odtáhnout bezvládné či mrtvé stráže do kontejnerů nebo pomocí umístěné nálože C4 vyhodit do povětří tank a způsobit tak rozruch.

Dokonce i souboje působí rozmanitěji díky jízdě na koni a ve vozidlech. Ne každý mechanismus v The Phantom Pain je novinkou, ale celé se to hraje jako antologie těch nejlepších trháků složená ze všech prvků z ostatních zástupců téhož žánru, které jsou zde podány s gustem a sebejistotou.

Dalším důvodem, proč bylo našich 15 hodin v The Phantom Pain lepších než ty strávené v podobných titulech, bylo obrovské množství opravdu vzrušujících tajemství, která můžete odhalit. Hra je až po okraj plná podivných a úžasných věcí, jež můžete najít: například jednooký pes, kterého můžete najmout, aby vám pomohl s průzkumem okolí; medvěd, kterého můžete ukrást přímo ze zoo na mateřské základně, nebo řada chytlavých popových skladeb, jež si můžete přidat na iDroid. Mezi další easter eggy patří plakát na Ground Zeroes a jeden rozhlasový záznam z P.T., který hraje v každém táboře. Objevovat tohle všechno je skutečná radost.

Potěšení skýtají i praktičtější odměny: třeba když budete na poli hledat zdroje, které posílí vaši mateřskou základnu. Jak jsme viděli v Peace Walker, hráči mohou unášet nepřátele pomocí Fultonových balónů, které je vynesou až do nebes. Na základně jsou vaši noví rekruti automaticky přiřazeni na různá oddělení (například výzkum, rozvědka, zdravotníci a souboj), avšak vy si je můžete dle libosti kdykoliv přeházet. Díky posílení vašich řad obdržíte lepší vybavení jako třeba raketomety, odstřelovačky, silnější Fultonovy balóny schopné unést náklad a mnoho dalšího. Můžete i sbírat materiál, s jehož pomocí vybudujete nové platformy na své pobřežní základně. O důvod víc, proč prozkoumat opravdu každičký kout bojiště.

Na rozdíl od většiny stealth her, kde se celá hratelnost točí kolem toho, že vás nikdo nesmí spatřit, proslula série Metal Gear svými souboji s bossy, které jsou směsí robustních systémů plížení, střílení, odstřelování, kladení pastí, vyhledávání krytů a kontaktního boje. Rozlehlost The Phantom Pain má jeden vedlejší účinek: narazíte zde na méně bossů a také jsou mezi nimi větší prodlevy, alespoň tedy v úvodních hodinách hry.

Ačkoliv vám nechceme zkazit překvapení, prozradíme, že naše první setkání s opravdovým bossem působilo povědomě, ale zároveň epičtěji díky zdánlivě náhodným písečným bouřím, které střídaly dynamiku smrtící hry na kočku a na myš. Stejně jako v předchozích hrách i zde najdete dodatečné nastavení obtížnosti, při kterém nepřátelům budete ubírat výdrž namísto zdraví, což je samozřejmě vítaná výzva pro elitu značky Metal Gear.

Další velkou výhodou oproti konkurenci je fakt, že vás Metal Gear Solid 5 nevodí za ručičku. Možností, jak splnit úkoly, je ve hře opravdu hodně, takže budete mít větší pocit svobody a snáze se do hry vžijete, než kdybyste se hrou měli prostě jen proplížit nebo prostřílet. V závislosti na druhu mise můžete osobu, kterou máte zachránit, najít tak, že vyslechnete stráže, najdete patřičné dokumenty, zachráníte spoluvězně, půjdete po stopě nebo na ni prostě narazíte čirou náhodou. Ve hře se budete opravdu cítit jako špioni infiltrující základnu než jako zhýčkaní superhrdinové, kteří se zuby nehty drží scénáře.

Náš čas s Metal Gear Solid 5 skončil po zhruba dvouhodinovém pachtění v obzvláště zákeřné misi. Každý ze šesti lidí, se kterými jsme mluvili a kteří tento quest splnili, jej dokončil jiným způsobem. Někteří využili společníky s umělou inteligencí, jiní se ocitli ve zdlouhavých přestřelkách a museli si několikrát vyžádat shození zásob, další měli vylepšené vybavení umožňující alternativní řešení a jiní využili možnosti seslat nálet, na který je snadné zapomenout. Ano, v této misi jsme sice nemohli ani zaboha uspět, ale to není chyba hry. Byla to naše chyba.

V jedné chvíli jsme ovšem opravdu měli za to, že za náš neúspěch může špatný design. Jedna z těch delších a obtížnějších misí končí honičkou, ve které se snažíte setřást pronásledovatele, aby vás mohl vyzvednout vrtulník. Samozřejmě jsme zapískali na koně a zdrhli do kopců. Najednou jsme byli varováni, že opouštíme oblast mise a že tím bude naše mise ukončena. Než jsme vůbec stihli zareagovat, varování zmizelo: neúmyslně jsme se dopustili nedovoleného opuštění mise a přišli jsme o poslední hodinu hry kvůli zavádějícím pokynům. Když jsme tuto záležitost předestřeli jednomu ze zástupců Konami, řekl nám, že někomu dalšímu se stalo přesně to samé, takže se to snad opraví předtím, než hra v září vyjde. Na druhou stranu jsme se za těch 15 hodin hraní The Phatnom Pain s varováním o opuštění oblasti mise setkali jen dvakrát, takže to není nijak častý jev.

Další nevýhodou otevřeného světa v Metal Gear Solid 5 je neustálé a potenciálně zdlouhavé pobíhání sem a tam mezi počátečními body mise a to, že ty dvě možnosti rychlého cestování ve hře nejsou zrovna rychlé. Díky jedné si můžete přivolat vrtulník, který vás přepraví na bližší místo na mapě, ale přistávacích ploch je málo a jsou daleko od sebe. Vrtulníku navíc trvá minutu, než přistane, další minutu, než vás naloží, a ještě jednu minutu, než vás přepraví na další přistávací plochu. Případně také můžete z předsunuté základny ukrást štítek s adresou, nalepit jej na svou lepenkovou krabici a ošálit nepřítele, aby vás na dané místo odeslal. Většinu času však uděláte líp, když se tam vydáte na hřbetě svého věrného oře D-Horse. (Co znamená to D? Diamant? Dalekonosný? Dopravní? Každopádně je to Dáreček.)

Hry s otevřeným světem jako takové mívají problémy s tempem příběhu, jelikož se snaží vyvážit volnou hratelnost s naskriptovaným dějem, a Kojima je známý svým přehnaným smyslem pro rozmáchlý obsah, takže nikoho nepřekvapí, že vyprávění příběhu v The Phantom Pain hraje druhé housle a ustupuje stále intenzivnějšímu průzkumu. Někoho to možná zklame, neboť struktura hry připomíná spíše hry pro přenosná zařízení jako Peace Walker či Monster Hunter než velkorozpočtové číslované díly série. To je ovšem jen malá cena za hlubší a nekonečně znovuhratelný zážitek.

Ti, kteří hráli Metal Gear Solid 5: Ground Zeroes, si vzpomenou na to, jak byla veřejnost zklamaná, když se doslechla, že kampaň zabere jen pár hodin, a jak pak byla nadšená z toho, že to vlastně vůbec nevadí. Jediná mise v Ground Zeroes byla prošpikována alternativními cestami, tajnými místy a výzvami, díky kterým bylo možné tuto krátkou kampaň hrát téměř donekonečna. The Phantom Pain je ještě dynamičtější díky tomu, že hlídky mění svou cestu v závislosti na střídání dne a noci v reálném čase, díky zdánlivě náhodným písečným bouřím a dešti a tomu, že nepřátelské bitevní vrtulníky prozkoumávají velkou část mapy.

Metal Gear Solid 5: The Phantom Pain vyjde 1. září pro PS4/PS3/X360/X1 a 15. září pro PC.

rezervovat na Alza.cz.

Kojima se nechal slyšet, že The Phantom Pain je 200krát rozsáhlejší než Ground Zeroes, a ačkoliv velká část hry se skládá z relativně pustých oblastí, je pořád několikrát delší díky široké škále vychytávek a herních stylů, se kterými se můžete vyblbnout. Řekněme si to na rovinu: překvapilo by nás, kdyby naše herní doba The Phantom Pain do konce roku nedosáhla trojciferného čísla.

Každá takto rozsáhlá hra nutně musí představovat žně pro všechny hnidopichy - nemotorně umístěný záchytný bod tady, chabě rozvinutá postava tamhle, neuspokojivá nahrávka klasické skladby někde jinde -, ale když se vše sečte a podtrhne, je to nad slunce jasné: Metal Gear Solid 5: The Phantom Pain je tou nejzábavnější akční stealth hrou, kterou jsme kdy hráli. Pokud to skutečně bud poslední Metal Gear od Hidea Kojimy, a vše tomu opravdu naznačuje, je to ta nejkrásnější labutí píseň, jakou jsme si jen mohli přát.

Find out how we conduct our reviews by reading our review policy.

Comments

More Recenze

Latest Articles