Nintendo 3DS - test přístroje

Ačkoliv se přenosná konzole Nintendo DS a její varianty v zahraničí prodávají stále dobře, rozhodla se japonská firma vydat jejího nástupce. Hardware DS už je za zenitem a výkonnostně novým hrám nestačí. Ale proč příliš měnit něco, co bezvadně funguje a je o to stále velký zájem? Nintendo 3DS není žádná revoluce, jak se nám snaží výrobce namluvit, ale vcelku zdařilá evoluce.

Obsah balení

Nintendo 3DS už mám doma přes týden. Zařízení se dodává v malé krabici, kde tři čtvrtiny objemu zabírají cizojazyčné manuály, ten český absentoval. Nicméně k prodejním balením se české návody budou přidávat. Kromě manuálů je v balení samotná konzole, nabíječka, dokovací stanice a sada karet pro hry využívající rozšířenou realitu. V zařízení už byla vložená SD karta a připravený stylus. Dostal jsem 3DS v černé barvě "Cosmos black". Dokovací stanice je rovněž černá a je proto s podivem, že nabíječka je nevkusně šedá a barvou i tvarem prakticky stejná, co se dodává třeba k DSi XL. Řeklo by se žádná tragédie, ale protože energii žere 3DS jako divé, máte nabíječku stále po ruce a bylo by hezké, kdyby spolu s ostatními věcmi ladila.

Konzole samotná má rozměry 75 x 134 x 21 mm a váží 235 g. Její povrch je z lesklých plastů a hned po prvním ohmatání byly všude moje otisky. Na horní straně konzole jsou dva malé objektivy a dioda. Jde o 3D fotoaparát a dioda svítí vždycky, když jste připraveni snímat obraz. Nicméně neslouží jako blesk, jen pro informaci ostatních, že pořizujete fotky. Navíc i když máte kompletně vypnutý zvuk nebo zasunutá sluchátka, ozve se stále při focení zvuk spouště. Tajně s 3DS nic nezdokumentujete.

Boční strany jsou plné konektorů. Vezmu-li to zepředu, tam se nachází uprostřed 3,5 mm jack na sluchátka. Může se to zdát jako nepraktické, ale jiné místo prostě nebylo možné vybrat. Ze strany by vadilo při hraní a vzadu být nemůže, aby se dal horní displej celý otevřít. Když jsem do vstupu dával sluchátka poprvé, byl jsem překvapen, kolik síly musím vynaložit. Několikrát jsem se zastavil, protože jsem měl pocit, že bych mohl konzoli poškodit. Vpředu je pak mikrofon plus diody oznamující zapnutí a nízký stav baterie. Na levé straně je slot pro SD karty a ovladač hlasitosti, na pravé pak vypínač a dioda bezdrátové komunikace. Vzadu je ukryt stylus, slot pro herní karty, konektor napájení a infračervený senzor.

Ovládání

Nejzajímavější je Nintendo 3DS pochopitelně po otevření. Horní 3,5 palcový širokoúhlý 3D displej má rozlišení 800 x 240 (400 x 240 při použití 3D). Spodní obrazovka je dotyková (rezistivní technologie) a má velikost 3 palce a rozlišení 320 x 240. Starší dotyková technologie možná není v kurzu, ale pro hry ovládané stylusem jde určitě o lepší volbu než technologie kapacitní. Zobrazovací zařízení se mi na dnešní dobu zdají malé, zejména na výlučně herní zařízení. Spodní displej by asi zvětšit nešel, protože pak by se vedle něj nevešly ovládací prvky, ale horní mohl být určitě větší.

Spodní část přístroje má vlevo od displeje analogový joystick, klasický ovládací kříž, vpravo jsou čtyři herní tlačítka. Pod displejem se nacházejí další tři – Select, Home a Start. A musím se přiznat, že rozložení ovládání a celkové rozměry konzole jsou pro mě její největší problém. Chápu, že jde o prověřený koncept, nicméně na to, jak je krabička malá, jsou tlačítka příliš blízko u sebe.

Pokaždé, když hraji, mě po pár minutách začnou bolet ruce. Problém není jen nepohodlné uchopení, ale hlavně nutnost držet 3DS neustále ve stejné poloze a vzdálenosti od očí. Proto bych se raději smířil s většími rozměry a pohodlnějším držením. Další neštěstí jsou hardware tlačítka pod dotykovou obrazovkou. Nejsou vůbec vyvýšená a jejich stisk je tuhý. Naštěstí jsem je moc často nepotřeboval, tedy kromě Home, které jde s trochou cviku mačkat i stylusem. To má ale za následek, že už je po pár dnech viditelně opotřebované.

Dvě tlačítka jsou i na zadní straně za displejem. Jasně, ve hrách je využijete a jste za ně rádi, ale při pohybu v menu jsou k vzteku. Aktivují fotoaparát a věřte, že se mi je podařilo omylem zmáčknout snad stokrát. Zavadíte o ně zejména v situaci, kdy uchopíte konzoli do jedné ruky, protože v druhé držíte stylus. Tedy přesně v tom momentě, kdy chcete udělat určitě něco jiného, než fotit. Za zmínku stojí jezdec, kterým volíte sílu 3D efektu. Je hezké, že je také „analogový", ale většinou jsem ho používal jen v pozicích vypnuto nebo na maximum.

Zkušenosti s 3D hraním

Tím se dostávám k nejvýraznější vlastnosti Nintenda 3DS a tím je trojrozměrné zobrazení bez nutnosti mít nasazené brýle. Oproti 3D filmům na velkém plátně v kině je obraz krásně čistý, ostrý a kontrastní. Velmi nepříjemná je citlivost displeje na jeho posunutí z ideální polohy před očima. Opravdu stačí malinkatý pohyb a obraz se rozmaže. Například ve Street Fighter 4 to v podstatě nevadí, i když mačkáte tlačítka jako diví, což konzoli stabilitu nedodá. U Pilotwings Resort naopak máte velký problém. V něm jsou totiž velmi ostré objekty (např. létající balóny) dlouhou dobu na jednom místě a pokud jen mírně posunete konzoli do strany, vše vidíte dvojmo.

V této hře jsem objevil ještě jednu zajímavou věc. V momentě, kdy je většina displeje tmavá a pohybuje se po ní nějaký jasný objekt, můžete mít displej před očima rovně jak chcete, ale stejně vidíte duchy. A to už je průšvih, kterého jsem se nezbavil, ať jsem nastavoval sílu 3D a jas jak jsem chtěl. Na druhou stranu, u jiné hry než u Pilotwings Resort, se mi taková věc nestala. Moc dobře si nevede 3D displej právě tam, kam dle zaměření konzole patří, tedy do terénu. V drncající tramvaji nebo vlaku si nedovedu představit plnohodnotné využití třetího rozměru. Takže na cestách na 3D raději zapomeňte. V podstatě nepoužitelné je Nintendo 3DS i venku při slunečném dni, kdy ani při maximálním jasu není v podstatě vůbec nic vidět.

A jak moc jsou unavené oči při hraní s aktivním 3D zobrazením? Nejdříve jsem měl pocit, že asi budu jedním z těch, kteří ho nebudou snášet dobře. Nakonec se ukázalo, že větší vliv na únavu očí a bolest hlavy má nastavení jasu. Když jsem o tom přemýšlel, tak i na svém telefonu mám 95% času utlumené podsvětlení a stejně sledování videí není příliš pohodlné. Nintendo doporučuje po každé půlhodině dát si na deset minut přestávku. Osobně jsem po vhodném nastavení displeje neměl problém ani při několikahodinovém hraní. Jen pak chvilku přeorientováváte zrak do normálu, takže před jízdou autem bych asi s 3D raději nehrál.

Přesto je přínos 3D pro hry diskutabilní. Zejména ty, které mají statičtější pozadí a tudíž můžete zaostřit na detaily, nejsou ve 3D na hraní příjemné. Naopak sledování filmů je i na malém displeji zážitek. V pátek byl uvolněn systémový update, který obsahoval krátké 3D video. Proti kinu se ostrost nebo kontrast nedají srovnat, bez brýlí je sledování filmů opravdu zážitek. Displej je samozřejmě malý a rozlišení také nic moc, ale jako přehrávač 3D filmů do letadla super! Ještě aby nám Nintendo kromě pár dílů Shaun The Sheep, které vyjdou na podzim, nabídlo další video obsah. Což se asi v České republice nestane.

Hříčky s rozšířenou realitou

AR games kombinují hraní s realitou. Funguje to tak, že na stůl položíte kartu dodávanou v základním balení, namíříte na ní objektivy a za chvilku z ní vyskočí krabička nebo postavičky. Hry jsou velmi jednoduché. Například míříte na terče, což děláte tím, že se pohybujete kolem karty. Chce to malý stolek a spoustu prostoru. Vše funguje na horním displeji i ve 3D, ale protože s konzolí musíte neustále hýbat, použitelné to není. S objekty vyskakujícími z karet se dá fotit, takže si můžete zachytit skutečné objekty s těmi herními.

Face Raiders jsou střílečkou opět kombinující skutečnost a virtuální realitu. Na začátku si vyfotíte sebe nebo nějaké kamarády a ti na vás potom útočí jako obří létající hlavy na skutečném pozadí. Zaměřujete pohybem samotné konzole, která snímá kamerkami obraz a dle toho ovlivňuje dění ve hře. Zajímavá hra na vyzkoušení, nicméně tohle uměly chytré telefony už před dlouhými roky. Na druhou stranu děti AR Games i Face Raiders doslova milují.

Na druhé straně recenze Nintendo 3DS: software, další využití, fotoaparát, přehrávač hudby, jak se na 3DS hraje a jak vydrží baterie?