POKROČILÉ DOJMY z opatchovaného Zaklínač 3
Po asi 20 hodinách hraní + 50 vlastních PS4 obrázků.
Vytoužený okamžik pro drtivou většinu hráčů konečně nadchází. CD Projekt RED dokončil vývoj podle svých představ (po odkladu za účelem doladění i těch posledních drobností), české obchody už naskladňují palety plné krabic na zahájení prodeje (koupit na Alza.cz) ... a do redakce Eurogameru dorazila finální konzolová (PS4) verze hry. Jde o lisovaný Blu-Ray, odpovídající obsahem tomu, co si odnesete v úterý z obchodu. Na PSN je už k dispozici také startovní patch 1.01 (velikost necelých 500 MB), po jehož aplikaci jsem tento víkend začal hrát. Zde popisovaná verze hry tedy opravdu odpovídá tomu, co vás na PS4 čeká v úterý. Samozřejmě se vyhneme všem spoilerům.
Nebylo pro mne velkým překvapením, že první hodiny hry zcela odpovídaly tomu, co jsem hrál před několika měsíci ve Varšavě (dojmy zde). Stejně tak se dalo čekat, že drobné vizuální a technické chybky, které jsem tenkrát zaznamenal, se v téhle verzi hry již nevyskytovaly. Žádnou zásadní změnu jsem si nevšiml u náplně úkolů či filmečků, ale ani u ovládání nebo inventáře. To potvrzuje slova autorů, že poslední měsíce opravdu věnovali už jen uhlazování hry a lovení posledních chybek. Opravdu smekám před testery CD Projekt RED, protože testovat takhle gigantickou a nelineární hru musí být docela peklo.
Po dohrání prvních čtyř hodin jsem pochopil, proč mě ve Varšavě právě tady vývojáři zastavili. Jakmile se totiž naplno rozjede ústřední zápletka, hra vám záměrně zadá hned několik "misí" najednou ve snaze pobídnout vás k prozkoumání všech klíčových regionů místního světa. Celá mapa se tak před vámi otevře a je opravdu jen na vás, kam se vydáte.
Musím říct, že při přechodu do druhého regionu mě čekal docela šok z jeho rozlehlosti. Alespoň minutu jsem se snažil nazoomovat mapu v domnění, že se dívám na "světovou mapu". Byla totiž obrovská a plná měst, vesnic i jezer a řek. Jenže ona to nebyla světová mapa, žádný zoom na nižší vrstvu se tedy nekonal. Opravdu šlo jen o mapu jednoho regionu z několika (zhruba pěti). V té chvíli na mě naplno dolehlo to vědomí, že tohle je ještě větší herní svět než Skyrim.
Zároveň je zde ale ještě více péče věnováno obsahu i vzhledu každičkého metru čtverečního. Kamkoliv jsem se vrtnul, ať to bylo podél hlavních cest nebo naprosto náhodně při zkratce před divoký les, měl jsem pocit, že daný úsek někdo z láskou piplal k dokonalosti. Vyvrácené pařezy a popadané stromy v lese, rozpadlé chatrče v bažinách, romanticky působící louka plná krásných (a užitečných) barevných rostlin... vše by si zasloužilo tisknout na pohlednice a rámovat jako krajinky na zeď. Samozřejmě hodně pomáhá, že to běží na nové generaci herního hardware.
Ani po celém víkendu hraní jsem si nedokázal zvyknout na detailnost textur (obzvláště na oblečení klíčových postav) nebo na úžasný efekt stromů a keřů, klátících se ve větru - nejen přímo okolo vás, ale i daleko na horizontu. Nedá se dost dobře vyjádřit slovy, jaká nádhera to je je - ani obrázky nebo video to dostatečně nevystihují.
Bohužel, i ve finální verzi hry zůstala místa, kde díky tomu trpí plynulost a snímky za vteřinu citelně poklesnou. Naštěstí se mi to skoro nikdy nestalo během hratelných pasáží - s výjimkou hustě zarostlé bažiny plné efektů prostředí i nepřátel, lovících ve větších smečkách.
Většinou ke zpomalení opatchované PS4 verze dochází během filmových sekvencí, kterých je ve hře obrovské množství a řada z nich maskuje nahrávání nové lokace. Zároveň se ale většinou dají přeskočit, pokud vám tedy nevadí jejich nahrazení černou obrazovkou v případě, že se data ještě nenahrála. Nejde tedy o problém, který by měl nějaký citelnější dopad na hraní. Spíš se jedná o estetickou záležitost, která vám občas připomene, jaký zázrak je rozjetí téhle hry v otevřeném světě v téhle kvalitě na konzoli. Bohužel vám to připomenou také dlouhé nahrávací sekvence při spuštění hry a hlavně při smrti.
Na vyšší obtížnost musíte hrát opravdu takticky - nejen mistrně uskakovat (jako třeba v Bloodborne), ale také vhodně využívat magii i alchymii. Ani na nižší obtížnost ale neprojdete hrou jako nůž máslem - nepřátelé na citelně vyšší úrovni nebo někteří bossové vás snadno sundají během pár vteřin, když nejste opatrní. To samé docela snadno dokáže smečka protivníků, pokud se necháte obklíčit. Proto je půlminutové až minutové nahrávání po každé smrti docela bolestivé. Částečnou kompenzací je automatické ukládání hry po klíčových událostech a možnost ukládat pozici i na konzoli kdykoliv kdekoliv, pokud zrovna nebojujete.
Zatímco během soubojů jsem neměl žádný větší problém s ovládáním (snad kromě nemožnosti namapovat všechna kouzla na nějaké kombo tlačítek nebo občasného spletení si zkratek pro jednotlivé předměty), během samotného procházení herním světem jsem párkrát nemile narazil (doslova). Jako kdyby setrvačnost při chůzi nebo běhu byla větší než ideální, zatímco při jízdě na koni zase nedochází k tam šikovnému automatickému dolaďování směru a kolizí, jako třeba u Red Dead Redemption (který jinak jízda rozlehlou krajinou často připomíná). Opět nejde o příliš častý ani zásadní problém, ale sem tam vás vytrhne z onoho parádního zážitku. Frustrovat dokáže snad jen během závodů nebo pronásledování na koni.
Při soustředěném hraní v domácím prostředí, s využíváním prostorového zvuku domácího kina i kvalitních sluchátek, jsem postupně shledal, že největší slabinou hry zatím překvapivě bylo ozvučení. Na mnoha místech najdete plno skvělých zvukových efektů - štěkání psů v dálce, cvrlikání ptáků na stromech, praskání větviček v lese atd. Nicméně přesto to není tak bohatá kulisa, jak bych od takto propracované hry čekal. Možná že ta vizuální nádhera polyká tolik výkonu, že na audio prostě nezbyl dostatek kanálů? Navíc v exteriérech mimo města prakticky vždy všechno přehluší až příliš agresivní zvuk větru, který působí opravdu přehnaně a nepřirozeně.
Součástí problému je bohužel i dabing, i když ne ve všech jazycích (české titulky promo kopie neobsahovala, ale v prodejní PS4 verzi už bude). Anglický dabing mi přijde v pořádku, ale polský zní příliš uměle, jako nahrávka ze zvukotěsné místnosti bez jakékoliv ozvěny - což prostě nezapadá do některých scén tak, jak by mělo. Součástí asi bude i jeho přehrávání do sterea, nehledě na pozici mluvícího ve světě. Úplně spokojený nejsem ani s hudbou, která sice má čarovný slovanský náboj, ale hodně skladeb je poměrně krátkých a opakují se neustále v takové smyčce, že začnou nakonec lézt na nervy.
Jenže nic z výše popisovaných slabin nedokáže dostatečně kompromitovat obrovitost, propracovanost a originálnost hry jako takové. Hlavní příběhová linka je sice během prvních desítek hodin poněkud stereotypně stavěná podle šablony "hledej stopy po své dceři - někdo má informace - musíš pro něj něco udělat - on tě za oplátku posune v hledání o kus dál". Nicméně desítky vedlejších příběhových linek a úkolů, stejně jako stovky ještě drobnějších, roztroušených po nástěnkách a v divočině, přetékají nápaditostí a pestrostí - podobně, jak to předvedl třeba ten Skyrim.
I taková vedlejší mise vás přitom bude nutit dělat nesnadné volby, nabídne extra kořist těm, kdo hledají obzvlášť pečlivě nebo se nebojí podstoupit nějakou tu bojovou výzvu navíc. Několikrát mě vedlejší mise nebo aktivity v otevřeném světě strhly natolik, že jsem se dlouhé hodiny nedokázal vrátit k hlavnímu příběhu. A zřejmě právě o tom bude i váš herní zážitek: každý si v tomhle obrovském a nádherném světě najde to svoje, ten svůj nezapomenutelný okamžik a důvod, proč hře snadno odpustí nějaké ty slabší momenty.
Recenze Zaklínač 3 bude na Eurogameru napsána až z české PC verze, kterou začneme hrát v úterý - podrobnosti o rozsáhlém pokrytí vydání hry najdete v tomto přehledu, čtěte také reportáž z ladění české lokalizace ve Varšavě.