RECENZE Sébastien Loeb Rally Evo
Nejlepší z nejlepších konečně ve vlastní hře!
Kvarteto znamenitých mistrů bahnitého volantu uzavírá ten nejlepší z nich. Po Tommi Mäkinenovi, Colinu McRae a Richardu Burnsovi má i alsaský rallyový velmož Sébastien Loeb svoji vlastní hru. Italské studio Milestone tak po sedmi plně licencovaných závodech WRC přešlo na druhou stranu barikády a místo svázanějšího mistrovství si vyrobilo vlastně svoji úplně první svobodnou rally hru. Seb Loeb ve štítu je ale hodně silný kalibr, však se chce jeho hra postavit hlavně proti konkurenci plnohodnotného WRC 5, jež milánští kompletně předali jinému studiu, když předvánoční DiRT Rally je stále úplně jiná liga.
Díky opuštění WRC licence se mohli v Milestone konečně pořádně vyřádit a udělat si rally hru přesně podle sebe. To povolení uzdy je myslím velice znát, protože Rally Evo je minimálně po obsahové stránce oproti minulým hrám stejného studia neskutečně našlapané. Však skoro 28 GB dat je toho jasným důkazem. Aby si tvůrci ulehčili práci, bohužel i nová hra běží na stále tom samém enginu, což znamená první zklamání. Nastavení grafiky a zvuku ve spouštěči mimo hru už je dneska totální přežitek, stejně jako u Italů už tradiční nepodpora myši v menu. Hra je celá Sebem Loebem doslova prošívaná, tak jsem byl zvědav, jak moc se mistr sám podílel na vývoji.
S pomocí mistra a Peugeotu
Předně při modelování tratí tvůrci použili Loebovy „onboardy" a telemetrii jako pomůcku pro správný styl lokace, již samozřejmě hlavně zaměřovali pomocí GPS. Podle slov hlavního designéra Alexe Zuccy u lokací nepoužili ze svých minulých her skoro nic. Fotografie, videa, plány a GPS data stála za výrobou každé trati pro klasické rally ve hře. Ostatně tým vývojářů jezdil po soutěžích (na nichž Loeb dříve drandil) s vlastním měřícím a záznamovým vozidlem, takže náročnější statické laserové měření nebylo prý potřeba. Možná někoho překvapí, že většinu automobilů tvůrci v reálu vůbec neviděli. Ani nemuseli, protože co šlo, to použili ze svých starších WRC titulů. Právě proto mají všechny vozy opět ne hrozné, ba naprosto příšerné a někdy doslova neposlouchatelné větrákovité a luxovité zvuky motorů.
Technické údaje a mapy od laskavých automobilek a detailní fotografie musí stačit. To bych tvůrcům nezazlíval, neboť Milestone je spíše malé studio a profi sběr dat, jaký dělá Turn 10 či Polyphony Digital, si rozhodně nemohou dovolit. Typickým příkladem je jedna z mnoha lokací ve hře - Pikes Peak. Z něj od Peugeotu tvůrci obdrželi všechny možné analýzy, data, fotky a záznamy, z nichž pak spolu s GPS zaměřením vznikla vcelku velice věrná trať do vrchu. Ale zpět k Loebovi. Ten měl již od začátku volný přístup ke všem testovacím buildům své hry a na dálku do Milána posílal připomínky. Asi toho nakonec nebylo moc, protože jeho perfekcionistický rukopis na hře moc vidět není. Nicméně zase se počítají velmi pěkné rozhovory, jež produkce natočila u Loeba doma, nicméně bez titulků mají neangličtináři smůlu.
Nedotaženo do konce
Dvakrát škoda, že pro čtení rozpisu neoslovili Loebova navigátora Daniela Elenu a také hlas herního průvodce Loebův rozhodně není. Kromě velmi střídmé konzultantské činnosti tak Seb stál hlavně jako lákadlo pro fanoušky - hra spíše působí jako pocta jeho géniu než jeho vlastní dítě. Každopádně se musí nechat, že s Rally Evo tvůrci rovnou několikrát překonali sami sebe. Nabídka jízdních režimů je výrazně širší a rozmanitější než kdy dříve. Malý prvotní tutoriál je ještě celkem ničemný, ale možnost testovacích i měřených jízd na vlastním zkušebním polygonu už zní podstatně lépe. Abych nezapomněl, na úplném začátku si postavíte vlastní tým. Dáte mu logo, jméno týmu i svého jezdce, národnost, pojmenujete vašeho navigátora a vyberete si jak registrační značku vozů, tak i startovní číslo.
Vůbec auto lze docela příjemně personalizovat, včetně polepů, laků a barev ráfků, nechybí ani vcelku podrobné ladění vozů s možností ukládání konfigurací. Uzavřený polygon tak slouží nejen jako sídlo týmu, ale hlavně pro testování nových vozů buď na asfaltové ploše, nebo na podstatně širším terénním plácku opodál. Když jsem dříve hrával demo, hra se na šotolinové části neskutečně cukala, ať jsem nastavil grafiku na nízké i vysoké hodnoty. A vskutku, byť plná hra už je o něco lépe optimalizovaná, stále je např. proti mnohem lépe vypadajícímu DiRTu podstatně náročnější a technicky stále nedodělaná. I na výkonném počítači je hra s vypnutou synchronizací prakticky nehratelná, protože snímkování vesele skáče mezi 60 a 10 FPS a jízda se extrémně cuká. V-Sync pak sice uzamkne FPS na slabších 30, ale snímkování se již uklidní a jízda je celkem plynulá. Tedy aspoň na strojích, na nichž jsem hrál (i5, 16 GB, GTX660 a i7, 8 GB, GTX760).
Navíc evidentně odfláknutá optimalizace (na těch samých PC jezdím bez potíží mnohem náročnější hry) a vyšší nároky v tomto případě neznamenají nějak extra hezký obrázek. Prostředí je skoro bez života, diváky nevidět, grafika i na maximální detaily spíše průměrná (hráno ve Full HD), modely vozů místy slušné, místy zubaté a zastaralé jsou i mnohé světelné efekty. Když už jsou tedy alespoň vidět, což např. neplatí o předních světlech, jež za notně temného soumraku nejsou na vozovce vůbec promítnuta! Z těch tří aktuálních rally her je tak Loebova novinka grafikou i chodem asi nejslabší. Ale už jsem si dávno zvykl, že Italové mezi výkvět světových grafiků dávno nepatří.
Nejobsáhlejší rally hra
To se raději vrátím zpět k obsahu, protože v něm je Rally Evo velmi silné v kramflecích. Kromě zmíněného tutoriálu a servisky telegraficky prolétnu Quick mode s rychlými závody, ale tím hlavním, kde se skvěle vyřádíte, jsou rovnou dvě mistrovství světa plus celá Loebova i vaše kariéra k tomu! Šuplíček klasického rally proti časomíře obsahuje 8 podniků (Austrálie, Finsko, Francie, Itálie, Mexiko, Monako, Švédsko, Wales), každý s maximem 8 rychlostních zkoušek, což znamená celkový balík 64 erzet typicky v délce mezi 4 až 11 kilometry. Ty nejdelší se jezdí klidně i přes 10 minut, kdy máte co dělat, abyste vůz neroztřískali tak, že ani nedojedete do cíle. V zemi Galského kohouta se samozřejmě jezdí v Alsasku, kde se Loeb narodil a kde začal poprvé závodit. Tvůrci se zaklínají, že všechny erzety v celkové délce přes 300 kilometrů jsou vymodelovány podle reálných předloh, byť samozřejmě nejde o ty z WRC kalendáře.
Podobně jako DiRT Rally i Rally Evo obsahuje další plnotučný režim Rallycrossu, jenž sice již nemá ofiko licenci FIA na mistrovství světa, ale i tak nabízí 5 reálných lokací (Argentina, Francie, Itálie, Kanada, USA), kde se mistrák letos jezdí či jezdil. A to na 3 až 6 kol včetně toho suprového Žolíkového kola. Jak v klasickém rally, tak i zde je k mání tradiční trojka rychlého závodu, celého jednoho podniku či celého mistrovství (proto ty dva zmíněné šampionáty), nechybí k tomu ani časovka, v níž se můžete postavit nejen vlastnímu stínovému vozu či staženému z internetu, ale i proti času samotného mistra! Bohužel ale jezdí výhradně ve svém posledním DS3, takže s úvodním Peugeotem 106 ho nedohoníte ani s proudovým motorem v kufru.
Mistráky jsou plně upravitelné, takže si nejen navolíte počet erzet na soutěž (od 2 do 8), ale i přehodíte pořadí podniků či některé vykopnete z kalendáře fuč. Právě rallycross dokazuje jasné totální arkádové zaměření celé hry, jíž prakticky úplně chybí jakákoli vyspělá fyzika či jízdní model. Jestli je WRC 5 s velkým přimhouřením oka někde na pomezí, Rally Evo mi přijde i v tomto světle takřka na úrovni Ridge Racera. Auta mají dokonce často problémy udržet přímý směr i na suchém asfaltu. Tady Seb Loeb asi do kuchyně nenahlédl, resp. mu to tvůrci jistě nedovolili, protože s pořádnou fyzikou dvoustopých vozidel jsou na štíru prakticky od svého založení.
Horší jak autodráha
Jízda je zde usmýkaná až nepohodlná, nepříjemná, zcela bez citu a pocitu z hmotnosti vozů. Nic horšího jsem v kategorii rally závodů za poslední dobu nehrál. Když jsem pak za X360 joypad (občas jej hra vůbec nedetekovala) či volant (naštěstí ten můj Logitech Momo jako jeden z mála hra korektně podporuje) pustil virtuálního „neřidiče", nebyl schopný ujet ani pár set metrů bez klouzků do škarpy. Z níž občas není pomoci, protože při jízdě často nefunguje resetovací tlačítko a sama hra je ve vrácení na trať šíleně liknavá. Jízdní model nejen ve Švédsku, ale i všude jinde, jedno na jakém povrchu, zamrzl někdy v minulém století, to už se ve starších WRC hrách snad jezdí mnohem příjemněji. Ani asistence moc nepomohou (jízdní linku bych tu věru nečekal!), stále je to divně natřásaný klouzek v mantinelech vozovky. Mimochodem oproti fantastickým závějím v DiRTu, jsou ty zdejší zase pouze pevné a gumové.
To už jsem se jen zoufale smál, když mi slabá fiesta v rallycrossu po lehkém přejetí vnitřního pidi obrubníku vozovky šla klidně třikrát přes střechu či se rovnou vystřelila do vzduchu ve fantastických piruetkách! Však i ostatní soupeři na trati kvůli neexistující simulaci hmotnosti vozů a odfláklému počítání zavěšení (Italové totiž neumějí počítat v reálném čase každé kolo samostatně) dělají hotové divy! Tady si musel Loeb nasadit rovnou klapky na oči. Klepnutí do ručky zase často způsobí hodiny, lehké brzdění v zatáčce extrémní přetáčivost, takže zdejší jízda je výzvou sama o sobě i bez těch pěti soupeřů na trati. Ale i tak je cross díky tomu, že nikdy nevíte, kdy se sami vykosíte, velké a zábavné destrukční derby, kdy polovina aut na trati válí sudy a ta druhá jezdí kufrem napřed. To vám někdy ani těch 9 přetočení času nestačí...
Jsem Loeb. Jsem Loeb!
Tou nejviditelnější částí hry, na níž se Loeb podílel, je možnost jezdit ve stopách jeho kariéry mezi léty 1998 až 2013. Pamatujete na Poctu Ayrtonu Sennovi v Gran Turismu 6? Sébastien Loeb Experience je velmi podobný, ba mnohem rozsáhlejší. Tento boží režim pokrývá 27 různých závodů v 7 skupinách od prvních úspěchů v Citroenu Saxo po triumfální ovládnutí Pikes Peaku, jehož závod do vrchu tu má i samostatnou kolonku. Vše je ihned k dispozici, cokoliv lze jezdit i na přeskáčku, ale pro další jízdu v jedné skupině musíte dojet na bedně. Hraní v kůži Seba je rozděleno na časové úseky, jež uvádějí právě ty příjemné rozhovory u něj doma, kdy zajímavě vzpomíná na celou svoji kariéru a prokládá to autentickými fotkami. Jestli má Rally Evo nějaké opravdu velké lákadlo, je to tento skvělý režim, pro fandy naprosto povinný!
Druhým podobně znamenitým módem, jenž by sám vydal na celou hru, je kariéra. V ní je krásně vidět, jak se tvůrci odvázali po opuštění licencovaných WRC her. Obrovitánská kariéra se viditelně inspiruje v silničních GRiDech a forzách, když skrývá více než 300 závodů a jízd ve 30 turnajích. Kariéra v unikátním balíku 11 rozmanitých typů soutěží zastřešuje všechny výše uvedené závody, jež opět můžete jezdit a vybírat dle libosti bez omezení. Za úplně všechny jízdy nejen v této kolonce vyděláváte kredity na nákup nových vozů. Aut má hra v garáži snad nejvíce v historii rally her. 70 kousků od 17 automobilek (48 unikátních) v 11 třídách od sedmdesátek po současnost je opravdu velké číslo, které vylepšuje několik naprostých unikátů, jež běžně v rally hrách nevidíte. Však BMW 2002 či Peugeot 504 jsou toho jasným důkazem.
Sébastien Loeb Rally Evo je v prodeji na PC, PS4 a XONE v digitální i krabicové verzi.
Koupit na Alza.cz
Hra je na dárky v podobě nových vozů docela skoupá, nicméně kromě nákupu si lze někde zdarma, jinde za kredity další vozy i vypůjčit, ovšem jen z omezené nabídky. Silné a drahé si musíte napřed zasloužit a vyjezdit zvyšováním své reputace a postupem na jezdeckém žebříčku ze 401. místa výše. Pro ilustraci za vyhraný závod typicky nahrabete 20 - 100 tisíc kreditů, za celé podniky i milion, zatímco laciná auta stojí od 60 tisíc (Fiat Abarth 500) až po milionová monstra z Pikes Peaku. Každopádně kariéra baví, baví náramně, protože se v ní střídají rozmanité závody jak na běžícím pásu: jednorázové erzety, celé rally podniky, eliminační okruhy (poslední vypadávají), rallycross, driftování, časovky na sektory, jízdy s checkpointy, do vrchu (Pikes Peak), celé mistráky a dokonce i bodovačky správné jízdy. A to ve dne, za soumraku i v noci, ale dynamickou denní dobu ani počasí tady nemají.
Multiplayer je i není
Možná škoda, že bez licencí tvůrci již nedosáhli na skutečné soupeře, však takový skalp Petera Solberga, dvojnásobného mistra světa v rallycrossu, by byl velmi cenný. Místo toho soupeříte proti anonymním závodníkům. A rozhodně nepočítejte s multiplayerem, který tu sice v online podobě nechybí, ale večer jsem zatím nikdy nechytl ani jednu seanci. Když jsem pak založil vlastní, zase se nenašel vůbec žádný živý soupeř.
Rally Evo je tak hlavně o lákavém a nabušeném obsahu, který v rally hrách není obvyklý. Na tomto poli hra naprosto exceluje a překonává všechny ostatní, však nabízí parádní rozmanitost závodů, v nichž si budete velmi lebedit a jen tak rychle je nedohrajete. Jenže po odmávnutí startéra se všechno rozplyne v totální bídě zastaralé arkády, jejíž jízdní projev motorového člunu snad nikdo nemůže myslet vážně. Italové prostě lepší nebudou, takže v celku z toho splácali zase lehce nadprůměrný pokus o rallye, byť nyní s pomocnou berličkou slavného jména. Burnsovu a Colinovy hry zná a jezdí i dnes kdejaký virtuální rallyeman, ale bojím se, a živého Loeba je mi za to i líto, že za chvíli po jeho hře neštěkne ani pes. Jen zvučné jméno totiž špičkovou hru samo jen těžko zařídí.