Uncharted 3: Drake's Deception

Velmi efektní je také nový "stealth" způsob zabití, kdy se Nathan z výšky spustí přímo na záda nic netušícího nepřítele. Všechny tyhle nové pohyby vám dle autorů mají usnadnit orientaci v prostoru a přispět k počtu řešení, kterého se lze dobrat s každým puzzlem. Nepsaným evergreenem celé série je fakt, že všechno, na co Drake vyleze nebo skočí, se začne okamžitě hýbat: proto by vás nemělo překvapit, až hlavní hrdina uprostřed šplhání po žebříku udělá salto nazad a chytne se velkého křišťálového lustru, který se rozhoupe tak mocně, že může každou vteřinu shodit celé patro nad sebou.

Od té chvíle, co vila začala hořet, pobíhá Sully jako zmatený kolem dokola a marně hledá východ, takže mu zpočátku musíte být v patách a krýt jej, pokud zrovna vběhne nepříteli přímo na mušku. Sully však východ sám nenajde, protože čím déle uvnitř domu zůstanete, tím větší je šance, že všechny východy začnou hořet nebo se propadnou společně s trouchnivějícím dřevem. Protivníci nejeví sebemenší pud sebezáchovy a dál po vás fanaticky střílejí, zatímco se vám pod nohama propadá podlaha a místnost se plní kouřem, kvůli němuž nelze vidět na krok - to je ale šlamastyka!

Nad propastí

K sérii Uncharted už tak nějak patří, že velká část událostí ve hře je dopředu naskriptovaná, ale ve třetím díle autoři tuto vlastnost ještě mnohonásobně zvýraznili. Často se třeba Drake rozběhne k východu, načež mu přímo před očima spadne kus stropu; jindy se hrdina pokusí vklouznout do díry, jenže vzápětí se za ním sesuje zbytek podlahy a Drake tak zůstane viset nad desetimetrovou ohnivou propastí.

Stejně efektní je to v případě, kdy chce Nathan skočit z jednoho okapu na druhý, nicméně nestihne se včas chytit, spadne o podlaží níž a jen tak se zachytí v poslední možné vteřině. Jedna adrenalinová situace střídá druhou a i když napodruhé už to jistě nebude tak překvapivý zážitek, při prvním hraní Uncharted 3 půjdou na slabší nátury leckdy mdloby.

Zatímco v předchozích dílech si postavy pomáhaly nanejvýš tak, že jedna druhou někam vytáhla nebo ji poplácala po ramenou, Uncharted 3 chce koncept koooperativní hry dovést mnohem dál. Jako ideální příklad poslouží scénka, kdy Drake se Sullym vybíhají schody, ale Nathanovi se zasekne noha v propadlém dřevu a nemůže se hýbat. Sully v té vteřině přiskočí k Drakeovi, klekne si a nohu mu vyprostí, zatímco Nathan s pistolí v ruce opětuje nepřátelskou palbu.

Víc kouře!

Na celkovém dojmu ze hry přispívá i počet přidaných kontextuálních animací, což jsou většinou naprosté drobnosti, kterých si nepozorný hráč ani nevšimne: jednou je to způsob, jakým Drake se Sullym efektně vykopnou dveře, jindy to, kterak si hlavní hrdina v horku začne otírat pot z čela a chránit si oči před žhavým ohněm, nebo jak s rostoucím napětím postupně změní svůj postoj. Čím víc bude v místnosti kouře, tím hůře se Drakeovi bude dýchat, až se v samotném konci hry na každém kroku divoce rozkašle.

Jestli nás po krátké návštěve ve studiích Naughty Dog něco zajímalo, pak bezpochyby to, jak celý tenhle únik z francouzské vily skončí. V poslední vteřině Sully spadne a zůstane viset na okraji pod ohněm, zatímco se Drake marně snaží svého přítele vytáhnout. Když už to vypadá slibně, celá plošina se nahne, na oba hrdiny se začne vallit spousta smetí a zdá se, že hlavní protagonisté mají smrt téměř jistou. Kdyby tu tak byl třeba žebřík...