RECENZE Wasteland 2

Máte rádi Fallout? Postapokalyptický žánr? Kvalitní RPG? Pokud je odpověď na jakoukoliv otázku výše uvedenou kladná, pak si nový Wasteland 2 fakt užijete. Jde logicky o pokračování stařičkého RPG Wasteland, které ač více textové než obrazové, dokázalo pohltit spousty RPG pozitivních hráčů. A aktuální pokračování zrozené v hlavě veterána Briana Farga a financované pomocí Kickstarteru přidává i všechny moderní postupy, které od dnešních her očekáváme.

Za všeho nejdřív si samozřejmě musíte vytvořit své alter ego. Vlastně hned čtyři alter ega. Tvorbou kvarteta hlavních postav strávíte klidně hodinu nebo víc (i když si můžete vybrat z postav už předpřipravených - ale vlastní tvorba je zábavnější). Už tady je vidět obrovská propracovanost herního systému. V mnohém sice připomíná RPG systém SPECIAL z Falloutu, ale stejně si musíte (měli byste) přečíst přehledné popisky u vlastností a dovedností, abyste dokázali vytvořit efektivní tlupu rangerů. Zdejší herní systém s názvem CLASSIC (podle hlavních atributů - coordination, luck, awareness, strength, speed, inteligence, charisma) pojímá snad všechny možné stránky života v pustinách.

Kromě veledůležitých základních vlastností musíte chytře rozdělit bodíky do skillů, ideálně tak, aby kromě boje byli vaši boys and girls schopni také poskytnout kamarádům první pomoc, ukecávat či vyhrožovat ostatním obyvatelům, páčit zámky a sejfy, hledat pasti a skytá místa, blbnout s výbušninami... Je toho fakt hodně a najít ideální balanc je minihra sama o sobě. A dost těžká minihra, nutno dodat. Ale abyste nezoufali, že v rámci party prostě nemůžete obsáhnout všechny činnosti, prozradím vám, že k základním čtyřem bijcům můžete přibrat až tři další, a i ti samozřejmě mají bojové i nebojové schopnosti, tak že vám třeba tu s úpravou zbraní, onde s orientací v pustině pomohou.

of

Caption

Attribution

Něco rad pro tvorbu postavy

Snad to nebude vyloženě spoiler, když prozradím, že byste při tvorbě postavy měli sledovat, jak se podle vlastností mění takzvané sekundární atributy. Důležité jsou samozřejmě hitpointy (resp. zde nazvané constitution points), ale snad ještě víc dbejte na to, abyste měli solidní iniciativu a akční body. Podle toho totiž jednotlivé postavy v boji jednají (jde jak o pořadí, tak o počet akcí, které v tahu mohou provést). Nepodceňujte ani inteligenci (navyšuje mj. počet skill pointů, které můžete utratit při levelování) a charismu - ta zas kromě reakcí NPC ovlivňuje i zkušenosti za nebojové činnosti (XP za splnění úkolu, úspěšné ukecávání, vyřazení alarmu...).

Nárůst sekundárních ukazatelů přitom není vždy plynulý, někdy „skáče" až po určitých intervalech. Například výše zmíněná inteligence přidává další skill pointy v úrovni 4 a pak až v úrovni 8, čili pokud budete sledovat právě tenhle ukazatel, nemá moc smysl dávat si inteligenci třeba 5. Prostě si s tím fakt vyhrajte a klidně mrkněte na diskuzní fóra. Wasteland 2 je sice dobře znovuhratelný, ale stejně myslím nechcete po pár hodinách útrap v pustině zjistit, že vaše aktuální parta je na pytel a musíte si snížit obtížnost nebo začít celý příběh znovu s novým týmem. A obecná rada: pokud jste na nějakou tvorbu postav zvyklí z bety, tak v plné verzi si znovu jednotlivé statistiky nastudujte, protože vývojáři leccos v systému změnili.

Herní systém jako takový považuju za hodně propracovaný, ač mi přijde trochu nesmyslné, že neexistuje přímá spojitost mezi vlastnostmi a některými dovednostmi nebo herními situacemi. Můžete si tak například vytvořit silného a hloupého geroje, který ale i přes IQ houpacího koně bude trochu nelogicky dobrý v opravování věcí a práci s elektronikou - protože mu tam prostě nasypete skill body. Na rozdíl od Falloutu tady základní úroveň dovedností netvoří vlastnosti, s dovednostmi prostě začínáte na nule a musíte ji „vymakat" jen dovednostními body. A třeba charisma zas neovlivňuje nijak rozhovory. Falloutovský systém byl v tohmle ohledu o něco realističtější. Naopak není moc co vytknout dalším volbám: každý si zřejmě pohraje i se vzhledem, oblíbenou značkou cigaret, vyznáním, národností, a případně si napíše i vlastní background.

Omlouvám se, že jsem do tvorby postav zabředl o trochu víc, než by asi v recenzi bylo zdrávo... ale to jsem konec konců zabředl i do hry samotné a kolegům v práci jsem několik dní po sobě ráno lhal, že mám nateklé oči ne z hraní, ale z toho, jak do noci čtu chytré manažerské knihy o pozitivním jednání (i když stejně všichni víme, že funguje jen řvaní a fyzické tresty).

Různé cesty

O úvodu dobrodružství jste si už někde určitě přečetli a nebo si ho vyzkoušeli v betě. A další fáze příběhu bych vám asi vyzradit úplně neměl.. Takže jen načrtnu, že kopete za ochránce pustiny Rangers, nejprve pomáháte přilehlým osadám, abyste později řešili o dost vážnější problémy. Za důležitější spíš považuju prozradit, že celým dějem se vine spousta nelineárních voleb a jsou na něj nabaleny menší i větší nepovinné úkoly. Leckdy přitom není úplně jasné, jaké rozhodnutí je správné. Jak se říká, cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly, a i tady někdy prostě nevědomky a v dobré víře pomůžete padouchovi.

of

Caption

Attribution

Volby jsou někdy menší a lokální (třeba vyjednávání s konkrétní postavou po dobrém nebo po zlém), jindy jde o osudy celých osad. Třeba když si musíte vybrat, jakému ze dvou sídel v nesnázích půjdete na pomoc. Dopady vašich rozhodnutí jsou někdy patrné hned, někdy až o dost později: já tohle beru spíš jako plus, protože se prostě můžete do příběhu vžít a hrát jej opravdu reálně, tedy na první volbu. Ne si uložit pozici a vyzkoušet si několik variant zakončení úkolu a čekat, co která volba udělá. Tady byste se museli leckdy vracet i o pár hodin.

I když nebojových možností je spousta, někdy se řežbě s mutanty, bandity či roboty prostě nevyhnete. Pak přijdou na řadu zábavné tahové boje. Jednotliví aktéři se střídají ve svých tazích - v závislosti na iniciativě - a v každém tahu mohou utratit své akční body. Postavy se mohou pohybovat, přikrčit se, útočit střelbou i nablízko, použít granát nebo lékárničku... Navíc se tu hraje na kryty za překážkami, a taky si po vzoru UFO nebo Jagged Alliance můžete nechat akční body jako rezervu do tahu soupeře, kdy vaše postava automaticky vystřelí na neřáda, který ve svém tahu přiběhne na určitou vzdálenost.

Z aktuálních titulů se boje v principu podobají třeba skvělému Divinity: Original Sin. S určitými rezervami, samozřejmě. Boje nejsou úplně jednoduché, a až si budete myslet, že je vše v pohodě, objeví se noví tvrdší nepřátelé. Ale tvrdší proto, že vyrazíte do náročnější oblasti, ne proto, že by automaticky levelovali s vaším sílením jako v některých jiných hrách. Je ale pravda, že mnohdy nepředvádí zrovna výkvět taktické zdatnosti a útočí spíš hurá stylem. Stejně jsou ale boje celkem výzva.

Šetři s náboji!

Zvlášť z počátku můžete mít (tedy minimálně při vyšší zvolené obtížnosti) problém s nedostatkem střeliva. I proto se vyplatí mít aspoň u jedné postavy boj s chladnými zbraněmi/beze zbraně, protože aspoň na slabší výtečníky nemusíte tolik plýtvat náboji. Šetření střelivem prospěje i to, když vaše postavy budou používat rozmanité druhy zbraní. Když všechny budete cvičit v boji s útočnými puškami a kulomety (do kterých je stejné střelivo), budete pořád na suchu, a nalezené zásoby munice do brokovnic a pistolí vám budou k ničemu.

Kromě střeliva budete svůj tým zásobovat i dalším vybavením. Hodí se samozřejmě léky a lékárničky, protijedy a další zdravotnický materiál, lopata, záložní zbraně, granáty a výbušniny, různé „questové" předměty (elektronika, písemnosti)... a tahat budete taky hromadu harampádí, které nejspíš u prvního obchodníka prodáte. Na rozdíl od Falloutu sice „nevypadne" z každého zabitého protivníka všechno, co proti vám v boji opravdu používal (tedy třeba konkrétní puška, náboje do ní a zbytek granátů, které na vás nestačil hodit), ale i tak se po pár bojích budou vaši svěřenci tahat s věcmi na prodej.

Obchodníci jsou naštěstí v každé větší osadě/základně, a docela brzo narazíte i na doktora, který ošetří vaše šrámy. Stejně ale není od věci mít v partě jednoho felčara, už proto,že ve Wasteland 2 hrozí nejen zranění s úbytkem zdraví, ale i s dalšími efekty (otrava, nákaza, radiace, krvácení, omráčení...). Život v pustině prostě není sranda.

Nekonečné možnosti

Tahle hra je postapokalyptické dobrodružství se vším všudy, a při jejím hraní jsem opravdu zažíval podobné pocity jako při hraní nějakého „papírového" RPG (což je pro mě minimálně co do atmosféry a variability stále zábava nepřekonaná sebelepším CRPG). A to hlavně proto, že kromě chytlavých taktických bitev nabízí i spoustu nebojových možností. Už cestování po mapě může znamenat zážitek, ať už v podobě náhodných setkání nebo menších lokací. Rozhovory s NPC jsou hodně bohaté, vybíráte si ale „jen" témata, ne celé věty, což hru lehce urychluje. Na druhou stranu je většina rozhovorů bez možnosti voleb, prostě "prokecáte" všechna možná témata, a nanejvýš občas zvolíte ano/ne. Jen speciální vyjednávácí schopnosti mohou v rozhovorech odemknout další větve příběhu, můžete dostat třeba větší odměnu, vyhnout se boji...

Po lokacích jsou poházené bedny, sejfy či zakopané vybavení, na některých dveřích či truhlách je alarm nebo výbušná past - a i tady přijdou vhod specifické nebojové dovednosti. Tady se ovšem projevuje možná až přílišná překombinovanost systému: třeba skillů na otevírání dveří či beden je hned několik a nejsou vzájemně zastupitelné.

Na svoje oblíbené zbraně si časem namontujete (pokud tedy máte v partě schopného zbrojíře) různá vylepšení, třeba rozšířený zásobník nebo lepší mířidla. Hrdiny jsem postupem času vybavil lepším brněním a doplňky, jako jsou třeba amulety pro štěstí (které fakt zvyšují „Luck" :)) nebo šikovným baťohem pro zvýšení nosnosti. A taky různými kosmetickými doplňky, jako jsou třeba různé slušivé (i neslušivé) hučky, klobouky, přilby a masky. A narazil jsem i na různé podivnosti, jako třeba svatyně přidávající dovednostní body nebo na toastery (ano, toastery, to je asi zvláštní humor autorů), ze kterých po opravě vypadne speciální předmět. I proto se vyplatí prošmejdit každé zákoutí a pokecat se všemi sdílnými postavami, na které narazíte.

Tu a tam pomůžete či využijete nějaké zvíře, má-li někdo dostatečnou dovednost pro jednání s místní faunou. Svátkem je pak samozřejmě setkání s postavou, která se k vám chce přidat. Ať už je to kolegyně rangerka, vděčný horník, mladý divoch, profesionální komik nebo přiožralý stařík, každý vám udělá radost a může v něčem pomoci. Management party je přitom při hře celkem jednoduchý: když někoho vykopnete z party (abyste třeba mohli nabrat někoho jiného), počká na vás na základně.

Možností je zkrátka hojnost veliká, a svět je navíc dostatečně otevřený. I když samozřejmě v praxi ne úplně celý hned přístupný: pokud hned na začátku vyrazíte po globální mapě někam hodně daleko, tak vás zabijí buď drsní nepřátelé, nebo radiace, proti které ještě nemáte dost ochranných prostředků. Jo, a nebo vám dojde voda. Vyberte si. Každopádně pojetí herního světa se mi hodně líbí a dává mi vzpomenout na několikrát zmíněný Fallout, což je moje srdeční záležitost a subjektivně jedna z nejlepších sérií herní historie.

Nad grafikou přivřete oči

Mě se Wasteland 2 vlastně líbí úplně celý, nebudu to zapírat. Objektivně jsou tu ale rezervy ve zpracování: i přes velké množství detailů není grafika úplně top a čistá, a co hůř, postavy vesměs působí dost humpolácky. Hra je ale přehledná, jednotliví hrdinové sice nepříliš hezcí, ale aspoň rozpoznatelní (pokud si tedy nevyrobíte jednovaječná čtyřčata a nenavléknete je do stejných hadrů) a prostředí dostatečně neutěšené... což znamená, že atmosféra je autentická. Větší lokace (osady, bunkry, farmy, rozbité vlakové nádraží laboratoře či základny) jsou dobře a uvěřitelně navržené.

Jen mě otravuje, že východ z lokace na hlavní mapu je obvykle jen jeden, což znamená přebíhání přes celou lokaci, abyste se dostali ven. Rangers mají naštěstí solidní pathfinding, takže vlastně stačí kliknout k východu a pak jen chvíli počkat, až hrdinové doběhnou. Mapa by mohla být přívětivější a nabízet třeba vkládání poznámek. Ozvučení, diář, inventář, interface - to všechno je v pohodě a podtrhuje skvělý herní zážitek.. Ještě jsem se sice nepustil do opakovaného hraní, ale vzhledem k množství voleb a příběhových „rozcestí" to nejspíš časem zkusím (samozřejmě s jinak poskládanou partou).

Wasteland 2 pro PC vyšel 18. září v angličtině digitálně za 1100 Kč i v krabicové speciální edici s dárky od Cenegy za 899 Kč.

koupit na Xzone.

Letošní rok je pro fandy RPG fakt příznivý a tohle je jen další důkaz. Navíc je Wasteland 2 představitelem nepříliš počtené skupinky postapokalyptických titulů a představuje fajn alternativu ke všem těm fantasy rytířům a kouzelníkům. Je sice fakt, že pro začínající nebo příležitostné hráče může být tenhle titul lehce překombinovaný a nesrozumitelný. A taky dlouhý - desítky hodin jen to hvízdne. Pro mě je to ale jedno z nejlepších RPG roku, společně s Divinity: Original Sin.

Sledujte také LETS PLAY od Eruogameru.