RECENZE WRC 4

O něco lepší, zas o něco hezčí, znovu s přepracovanou kariérou závodního jezdce a samozřejmě s aktuálním jezdeckým a týmovým složením, díky oficiální licenci. Tak lze ve stručnosti charakterizovat, a vlastně i zhodnotit, WRC 4. Jestli jste čekali bůhvíjakou revoluci, či zcela nový přístup vývojářů, jste na špatné adrese. A pomalu asi můžete řadit zpátečku.

Říkám to nicméně jen kvůli škarohlídům a nespokojencům, kterým série WRC v podání italského studia Milestone z nějakého důvodu nesedí. Tvůrci samotní jsou s ní spokojení a zvolna se mění i nálada a názor hráčské obce. Ostatně vývojáři fanouškům naslouchají, ačkoliv se s přimhouřením oka zdá, že vlastně stačilo jen nasadit nový, schopnější, engine a s ním i líbivější grafiku. Ta je přece ze všeho nejdůležitější. Ale ironii stranou, jádro hry se za ta léta v podstatě nezměnilo. Už jednička byla dobrá a postupem času se pouze podařilo dopilovat řadu drobností, jakož i vyslyšet některé z výtek. Se čtvrtým dílem jsme tak došli na konec cesty a kritizovat takřka není co. Snad jen tu grafiku, mohla by být lepší. ;)

Spousta nového obsahu

I pro matadory téhle série, kteří nevynechali ani jeden díl, bude dozajista příjemným překvapením množství nových tratí, které dokázali designéři navrhnout a vymodelovat. WRC 4, věrna skutečnému světu rallye, nabízí všech 13 mistrovských podniků, přičemž každou soutěž tvoří šestice rychlostních zkoušek. Celkově se tak znovu dostáváme takřka k osmdesáti erzetám, z nichž je bezmála polovina zbrusu nová a dříve neviděná. Podivuji se nad tím pravidelně, takže letošek nemůže být výjimkou, ale máte někdo ponětí, jak to ti Italové stíhají?

of

Caption

Attribution

Tak malé studio, jen pár desítek vývojářů, a přitom zvládají rok co rok vytvořit hned několik přírůstků herních sérií (nezapomínejme na kvalitní MotoGP, nebo SBK), aniž by cokoliv výrazně recyklovali. Nabízí se pochopitelně srovnání s mnohem většími a zámožnějšími Codemasters. Pořádnou rallye hru jsme od nich už nějaký ten pátek neviděli a jejich zatím poslední závodní příspěvek je ukázkovým příkladem toho, jak vnutit zákazníkům předražený datadisk. Když ne rovnou update soupisek, takřka bez inovací. F1 2013 jistě má svoje kvality, zároveň je však bez přehánění pouhým „historickým DLC" k verzi 2012.

V tomhle světle působí WRC 4 jako dokonalý opak a také důkaz, že i ročníková hra, svázaná pravidly, licencí a nedostatkem času, může být výrazně proměněná a nová, alespoň co se obsahu či herních režimů týče. Tratě už nakousnuty byly a ještě se k nim vrátím, tahounem hry a stěžejním závodním módem je však kariéra. Konečně kromě ní už můžete jen pilovat jednotlivé zkoušky a celé soutěže, potažmo dovádět v multiplayeru. Již tradičně buď v lokální variantě (v podobě Hot Seat, na střídačku), nebo po internetu, v neskutečně vyrovnaných a nervy drásajících kláních, kde rozhodují doslova a do písmene setinky.

Z nadějného nováčka mistrem

Kariérní režim byl opět totálně překopán, předělán a letos na něj nahlížíme zase trochu jiným pohledem. Přestože scénář i pointa se výrazně nemění, když je hráč zase nováčkem, který to pár týdnech dotáhne až mezi světová WRC esa, Milestone to tentokrát pojali v podobném duchu jako v létě u motorek. Pokud vás MotoGP 13 minula, vězte, že tohle je jen o vás a o závodění. Na žádné budování týmu, shánění sponzorů, podepisování smluv, nebo vylepování samolepek, se tady nehraje, na to máte lidi. Opravdu, vytvoříte si vlastně pouze posádku (jezdíte pod svým jménem), pojmenujete svého spolujezdce, zvolíte manažera, přiřadíte pár fotografií ke jménům..., a pak už jen volant do ruky a jde se na to.

Hra se tedy vrací ke svým kořenům, oproštěná od (zbytečného?) balastu. Jistě, třeba výběr mechaniků a určování směru vývoje vozu měl něco do sebe, na druhou stranu, tohle asi v reálu závodní jezdec vážně neřeší. Stejně tak loňská rozjuchaná kampaň a showmanský styl, byl zábavný, byla to fajn změna a trochu kopírka DiRT série, ovšem skutečný svět rallye je o něčem jiném. Kdepak driftování, divoké skoky přes horizont a předvádění se po vzoru Kena Blocka. Na tohle všechno tentokrát zapomeňte a usaďte se ve svém karavanu. Ten je středobodem celé kariéry, vidíte z něj do garáže, na auto i mechaniky, stejně jako na televizi, s nášupem zpráv a informací, po ruce je také počítač a tablet. Výsledky, statistiky, emaily, nabídky i zvěsti ze zákulisí..., nic víc nepotřebujete.

Jak vidno, tvůrci se v MotoGP 13 vyloženě vzhlédli, byť je škoda, že WRC 4 nemá třeba tamější rádoby Twitter. Kde se jednotliví jezdci hecovali mezi sebou a k vidění byly též vzkazy od fanoušků. Ale možná i to je důkaz, že rallye je poněkud serióznější disciplína, minimálně do té míry, že piloti se tu mnohdy neoblékají jako klauni a nešaškují po závodě podél trati. Nuže WRC 4 a její seriózní kabát, dopisujete si vlastně jen s manažerem a vedením stáje - což je obvyklá korespondence, po čase se opakující, informující a zadávající v pravdě dílčí úkoly a cíle. Na druhou stranu, tohle úplně stačí, víc vědět nemusíte. Pouze hromadíte bodíky reputace, sledujete cvrkot a zájem o vaši osobu, no a po sezóně, při troše štěstí, podepíšete lukrativní smlouvu.

Co nevidět budu ve WRC!

Pro příklad, toho jak to funguje a jak je hra ušitá na míru (nebo to byla náhoda?), nastíním své putování světem rallye. WRC 4 kariéra přirozeně začíná zkrácenou sezónou, když vás šikovný manažer protlačí na sedačku slaboučké Fiesty R2. Jen na několik závodů, ale slibný nováček se přece prosadí. V závislosti na tom, jak se bude dařit a kolik reputace posbíráte, posléze (předpokládám) dostanete nabídky na stálé místo v Junior WRC šampionátu. Já si ale plácnul rovnou s českým týmem Semerád, z kategorie WRC 2, přičemž ony první krůčky mezi juniory jsem absolvoval pro změnu ve slovenských barvách Styllex Motorsportu. Náhoda? Klidně se podělte v diskusi, jak se vedlo vám.

Kariéra hráče na každý pád protáhne všemi třídami (když nebudete vyčnívat), jakož i po všech mistrovských podnicích. Je proto nasnadě, že vydrží pěkných pár desítek hodin. Putování za vysněným angažmá, v továrním WRC týmu, je letos navíc ozvláštněno rivalitou s ostatními závodníky, ať už formou novinových titulků, či televizními komentáři. Zkrátka zase jako v MotoGP, přičemž atmosféře rozhodně prospívá, když vidíte jak si s vámi Robert Kubica neví rady, potažmo jak vás sportovní tisk s předstihem pasuje na vítěze aktuálního ročníku.

of

Caption

Attribution

Podobně jako s týmovým angažmá, nevím zcela jistě, nakolik je to dáno scénářem a nakolik hra tvoří v závislosti na výsledcích. Určitě však potěší, když si po prvních dvou erzetách, během zastávky v servisní zóně, přečtete, že Kubica na vás ztratil několik vteřin, přestože „měl skvěle připravený vůz, ovšem na Marka Beniače to nestačilo, ten dnes jel opravdu skvěle". WRC 4 takhle vytváří „příběhy a komentáře", podle toho jak rychlostní zkouška skončí. Časem se možná budou opakovat, občas nad nimi možná zapochybujete, ale působí to výborně. Něco podobného pamatuji snad jen z Richard Burns Rally. A stejně tak zmíněné sportovní stránky, jistě se vám hned pojede líp, když uvidíte momentku z právě odjetého závodu s titulkem jako Unstoppable, What Talent, či Exceptional Season!

Jinak vše při starém, určitě na nic nesahejte

Což je pochopitelně vzkaz pro Milestone a vlastně zbytečný, jelikož oni až tak na nic nesahají. Rozhodně ne na to dobré, fungující a pro podstatu rallye hry důležité. Mluvím teď třeba o garáži, přestože WRC 4 není žádný simulátor, auto lze relativně podrobně nastavit a setup si i uložit. Změny samozřejmě mají na chování vozu vliv. Podobně servisní zóna, díky solidnímu modelu poškození (když auto pocucháte o něco víc, ztratí výkon, špatně se řídí..., zkrátka jste rádi, že ho s obrovskou ztrátou dovezete do cíle) je mnohdy docela alchymie vejít se do časového limitu, respektive stihnout bez penalizace opravit vše podstatné.

Nově je každá rallye rozdělena na jednotlivé dny, ale jde řekněme pouze o kosmetickou záležitost. Servis po dvou erzetách byl samozřejmostí už dříve. Avšak letos je to vizuálně doplněno tím, že skutečně vidíte vymodelované stání, s často hodně rozbitým autem, s mechaniky radícími se opodál, a s fanoušky povzbuzujícími v pozadí. Ostatně i menu v karavanu je 3D, tak jak to známe z MotoGP, když se sedíc na sedačce rozhlížíte po virtuální místnosti a listujete jednotlivými nabídkami.

Že by reakce tvůrců na celkový - ne zrovna výstavní a vyloženě AAA - vizuál předchozích dílů? Je to možné, vždyť i grafika všech menu již není tak divoká a v art stylu WRC 3. Naopak, podkresem jednotlivých voleb jsou nově efektní zpomalené záběry, sestřihy a reálná WRC videa. Jak už správně tušíte, přesně jako to má MotoGP 13. Už zase a opět. Hry od Milestone asi dostávají jednotný střih.

Skvěle to jezdí a slabě brzdí

Co se jízdního modelu týče, stále se pohybujeme ve středním proudu, tedy žádná akurátní simulace (při vzpomínce na skvělého Richarda Burnse by to stejně bylo zbytečné), ale ani usmýkaná arkáda se vznášedly, na vzduchových polštářích (nebudeme jmenovat). Auta se na každý pád chovají trochu odlišně, při srovnání s minulým dílem, první hodinku-dvě se mi zdála relativně přetáčivá. S dalším hraním však již tenhle pocit zmizel a později se mi už kontrola nad vozem, a případná jízda ve smyku, jevila velmi dobrá, ať už pod koly ubíhal asfalt, nebo šotolina.

Největším rozdílem tak asi zůstávají o poznání slabší brzdy, jejich účinnost byla rozhodně snížena. Letos rozdováděný rallye speciál stoprocentně na pár metrech nezastavíte. Nakolik to odpovídá realitě (čekal bych možná jedovatější brzdové kotouče?) je otázka, vůz specifikace WRC 2013 jsem neměl možnost řídit. ;) Ale svoji práci mohou odvést i tradiční pomocníci, WRC 4 má k dispozici obvyklé helpy, od automatické převodovky, přes kontrolu stability, až právě k výpomoci s decelerací. Tudíž necháte-li si „do řízení kecat", možná ta (ne)ovladatelnost nebude zase tak zásadní.

I nadále však platí, že WRC 4 jezdí lépe než kterýkoliv Colin a jeho následovníci. Letos je radost sledovat speciálně práci podvozku, slušně působí i hmotnost vozu. Pro co možná nejlepší zážitek je nicméně nutno řídit z pohledu té správné kamery. Čtvrtý díl opětovně nabízí hned dvojí výhled z kokpitu, s volantem i rukavicemi pilota, kameru na předním nárazníku a kapotě, no a také jednu externí, vznášející se za autem, která je hrozná. Lépe řečeno téměř nepoužitelná a dojem kazící, když je rádoby spojená s vozem a zvláštně plovoucí. Nepůsobí to zrovna dobře a zvlášť u realističtěji pojaté hry tím trpí odhad, přesnost a správné načasování. Opovažte se ji vůbec zapínat!

A na závěr to nejdůležitější, grafika!

Že je na prvním místě ;) a zase o něco líbivější, už víme. Hned ale dodám, že na špičku, a vysokorozpočtovou závodní konkurenci, to pořád nestačí. Takže jako vždy, ačkoliv není čas kochat se okolím, při jízdě po úzké lesní cestě a s ručičkou tachometru daleko za hranicí stovky, existují rozhodně i hezčí hry. A je škoda, že nelze licencovat třeba EGO engine, to bychom si pošmákli. Ovšem i tak se Milestone zase snažili, všechny rychlostní zkoušky vymodelovali znovu a kompletně od nuly, přidali množství vegetace, kamení, skal, a vůbec objektů kolem cesty, lépe a detailněji to zatím nikdy nevypadalo.

Opětovně si pohráli také s nasvícením a efekty, což mělo nejmarkantnější dopad na denní dobu. Nově lze závodit za svítání, za soumraku, či v pravé poledne, přičemž je k nevíře, jak výrazně jinak potom trať vypadá. Proměnlivý povrch erzet a počasí už je samozřejmost, stejně jako technické a úzké tratě. Tady se pomalu žádný Colin/DiRT se svými dálnicemi opravdu nechytá. Fandové postupně žádali více horizontů, vraceček a rozbitých silnic, a dostali je. Italové však i nadále pilují a přestavují, takže se připravte na zbrusu nové Německo (asfalt a vinice), Finsko (opravdu rychlá soutěž, plná skoků a nepřehledných lesních pasáží), Švédsko (úplně jiné, ale zase na sněhu a ledu), nebo Austrálii (nově i s asfaltovými úseky, evokuje CMR v nejlepších letech).

Dokonce i relativně původní rychlostní zkoušky, třeba ty italské, či argentinské, prošly vcelku radikální obměnou. Takže jsem docela na vážkách, co fakticky je a není nové. Mnohé pasáže jsem jasně poznával, kupříkladu zrovna Itálie je ovšem natolik změněná, že ji ve výsledku málem absolutně nepoznáte. O tratích se dá zkrátka mluvit jen v dobrém a snad i v superlativech, jezdit WRC 4 je jednoduše zábava a výzva. Přičemž za konkurenci se dá v tomhle směru považovat zase asi jenom Burns, to ostatní je buď nuda, nebo dálnice.

A taky zvuk, nechceme vysavače!

Drobnou kaňkou budiž každopádně fakt, že Milestone tentokrát vynechali oblíbené(?) super-speciálky. Ony divácky atraktivní souběžné dráhy, situované na stadiony, dostihová závodiště a tak podobně, kde se paralelně utkávaly vozy proti sobě. Není to vyloženě tragédie (byť online se jezdily často), konečně bylo jich asi jen pět. Přísný pohled směrem k Milánu si za to však tvůrci zaslouží - doufám, že si je neschovali pro DLC? Tak jako už v minulosti historická monstra skupiny B.

WRC 4 pro PC, PS3, X360 a VITA vydal na přelomu října a listopadu v angličtině Comgad.

koupit na Xzone.

Úplně na konec ještě zvuk, asi nepřekvapí, že také motory a efekty vůbec, byly vylepšeny. Ve prospěch realističnosti a k umlčení „zní to jako vysavač, nebo včelí úl" kritiků. Nuže vrčí a rachtá to vskutku lépe a syrověji, kvituji též spoustu doprovodného skřípění a cvakání - okamžitě jsem si vzpomněl na RBR. I ta vám hned dala najevo každý kamínek, větev, nebo poškozenou část vozu. Ozvučení je celkově propracovanější a obecně dospělejší. To už mluvím především o instrumentálním soundtracku, který by se svojí dramatičností, dravostí a mnohdy až naléhavostí, klidně uživil v nějakém béčkovém akčním filmu. Je to opravdu změna, oproti dřívější elektronice, rocku, nebo dokonce jazzu. K WRC 4 vám nikdo prozpěvovat nebude, natož pak k tanci, letos to je závodní thriller.