RECENZE Amnesia: A Machine for Pigs

Dvě hororové hry, dva úplně odlišné herní zážitky. Asi tak by se dal charakterizovat vztah mezi nedávnou peckou Outlast a A Machine for Pigs, pokračovatelem děsivé adventury Amnesia. Nelze zkrátka jednoznačně rozetnout, jaký z těchto kousků je nejtemnější hrou podzimu. Vývojářské studio The Chinese Room totiž připravilo adventuru, která se rozhodně vymyká žánrovým zvyklostem a kterou je obtížnější hodnotit, než námi již dříve vychválený Outlast. Proč tomu tak je?

The Chinese Room nejsou tvůrci předchozího dílu Amnesie, nýbrž zahloubané jednohubky Dear Esther. A Machine for Pigs doslova přetéká jejich specifickým rukopisem. Ovládání a grafika zůstala sice víceméně nezměněna, příběh je však mnohem odvážnější a poetičtější, než ten z prvního dílu. Bylo by ode mě troufalé, prozrazovat vám byť jen samotný námět. Strašidelný hrad je zde zkrátka zaměněn za kus Londýna v roce 1899 a v hlavní roli se tentokrát představí Oswald Mandus, bohatý továrník s úžasným anglickým akcentem.

Autoři si pohrávají s velmi bizarní a zajímavou myšlenkou, která je děsivá sama o sobě a jejíž gró se ostatně zrcadlí i v samém názvu hry. Dějový rámec je zapotřebí odtušit z příslušných audio-logů, deníkových útržků a zápisků hlavní hrdiny. Ty jsou na poměry videoher výtečně napsané a potvrzují, že The Chinese Room mají výjimečné básnické střevo. Jejich styl však zoufale vyžaduje náročnějšího hráče. Zatímco Outlast je vyprávěn polopaticky a filmově, Amnesia vyžaduje chápání souvislostí a čtení mezi řádky.

of

Caption

Attribution

Významně se liší i způsob, kterým Amnesia: A Machine for Pigs budí hrůzu. Během hraní Outlastu jsem si mnohokrát otíral mokré čelo z perfektních skriptovaných lekaček. Zde se sice autoři snaží o různé hřmoty, ale prvoplánově děsit se jim až tak nedaří. Temnými lokacemi zde přitom probíháte pouze s lampou, která na rozdíl od té z předchozího dílu nepotřebuje petrolej ani baterie. Akční styl zde ustupuje pozvolnému vyprávění a adventurním hádankám, na něž je kladen mnohem větší důraz, než v konkurenčním Outlastu.

Hra i nadále zůstává věrná fyzikálním hrátkám ala Penumbra, leč je zde šmejdění ve skříňkách, šuplících a vitrínách víceméně bezpředmětné. Hádanky převážně spočívají v nacházení konkrétních objektů a jejich přenášení na daná místa. Hra je oproti předchůdci mnohem lineárnější a řešení těchto hádanek tak není nijak zvlášť složité.

A Machine for Pigs disponuje několika druhy opravdu pěkných příšer, které vás mohou zabít, zatímco vy jim jejich prasečí rypáky rozbít nemůžete. Jejich herní zařazení je ale spíše kosmetické a doplňující atmosféru, než že by pro hráče znamenalo reálnou hrozbu. Zapomeňte na schovávání se ala Outlast. Nepřátelé v Amnesii spíše budí hrůzu svým vzhledem a nahání husí kůži svými pazvuky.

V grafickém ohledu je na tom Outlast o mnoho úrovní lépe. Amnesia: A Machine for Pigs je technicky totožná s třemi roky starým prvním dílem. The Chinese Room se navíc rozhodli celou hru halit až do nepříjemně intenzivní tmy, tudíž je celou dobu (i se zapnutou lampou) prachbídně vidět. Řekl bych, že je strach ze tmy tímto jejím nadužitím poněkud potlačen a pár světlejších pasáží by dle mého názoru celkovou ponurost příjemně umocnilo.

I přesto je však atmosféra A Machine for Pigs zvláštně silná a ke konci téměř až magnetická. Mamutí podíl má na tom excelentní soundtrack Jessicy Curry, která kupříkladu svým ani ne dvouminutovým trackem Mandus povyšuje zážitek ze hry o několik pater výše.

Amnesia: A Machine for Pigs pro PC vyšla s českými titulky 10. září.

koupit ze Steamu.

Zaváděcí cena recenzované hry je na Steamu bez jednoho centu šestnáct eur. V prospěch nákupu hovoří i fakt, že je i tato digitální verze hry opatřena českou lokalizací. Košaté věty jsou v ní navíc přeloženy s citem a dostatečně poeticky.