Druhá strana mince Tomb Raidera aneb jak nás tahali za fusekli?

Výčet argumentů, čím tvůrci parazitují na slavné sérii.

Tajuplný ostrov Lary Croft se líbí. Hra sbírá devítky jak na běžícím páse, prodeje jsou velmi dobré a Square Enix si mohou mnout ruce, tenhle tah jim vyšel. Nejeden vydavatel by měl rád vlastní Uncharted a série Tomb Raider k němu přece nikdy neměla tak daleko. A spojíte-li to s restartem, návratem ke kořenům a slibem, že hráč uvidí zrod slavné Lary, úspěch je pomalu zaručen. Co na tom, že nejste zrovna originální a inspiraci kousky Nathana Drakea nelze popřít. Nebo že chvílemi vypadáte jak Prince of Persia, připomínáte King Konga, či Lost: Via Domus. A bezostyšně používáte řadu mechanismů z Gears of War, neřku-li Assassins Creed.

Tahat hráče za fusekli byste ale nemuseli. Stejně jako slibovat to, co nemůžete splnit a vyprávět o něčem, co vůbec nemáte a nedokážete nabídnout. Ponechme zatím stranou, že mnozí pravověrní příznivci Lary Croft by její nové mladší já nejraději hnali s holí v ruce. A začněme tím, že aktuální Tomb Raider není ani náhodou takový, jak produkce Crystal Dynamics říkala.

1) Sliby, chyby?

Pamatujete? Na pohádky o survival hororu? O drsné a realisticky zpracované hře o přežití? Na povídačky o tom, jak bude mladičká a ještě nezkušená Lara bojovat o holý život? Jak bude vyděšená málem z každého zvuku a stínu? Kam se poděl tenhle Tomb Raider?

Ve finále jsme dostali trochu něco jiného a přestože hře nelze upřít vysokou kvalitu, raději nad ní moc nepřemýšlejte, ani nevzpomínejte, co mělo být a není. Mohli byste se totiž dostat do fáze, kdy se tahle moderní akční podívaná promění v naprosto hloupou až stupidní záležitost, kde půlka věcí nefunguje a ta druhá nedává moc smysl. Ačkoliv jsem se hraním docela bavil a těch řekněme 8/10 bych dal klidně taky, není všechno zlato, co se třpytí a ony do očí bijící nesmysly, a boty všude vůkol, celkový zážitek hodně srazily. Přitom rozehráno to sestava z Crystal Dynamics měla moc dobře.

1

Bez zbytečných spoilerů a přístupně i pro ty, kdož se na březích tajemného ostrova zatím ještě neocitli, nutno říct, že na slíbené trosečnické vlně jede Tomb Raider sotva pár desítek minut. Zpočátku vskutku vyděšená a navrch ještě zraněná Lara neskutečně trpí, doslova při každém pohybu. S ránou v boku, kterou si tak úzkostlivě drží, to ale nebude moc vážné - konečně mezi vším tím úpěním a hekáním nemá problém přitáhnout se na kdejakou plošinku. A pokud s ní soucítíte ještě po úprku z jeskyně, nejpozději s prvním příběhovým videem vás to asi přejde.

Bebíčko v boku už nás rázem nebolí, noha cvaknutá v pasti na medvědy jakbysmet a už nám ani není zima. Jen v tílku přece vypadáme tak sexy, takže si ho necháme až do konce hry. Na pasáže na sněhu a ledu, či na brouzdání rozbouřenými potůčky nehleďme. Ta etuda před chvílí u ohníčku a drkotání zubama, to jsem jenom hrála, to bylo jen divadýlko. Protože, jen tak mezi námi, jedou v tom úplně všichni. Třeba nejmenovaný člen posádky lodi Endurance. Báli jste se o jeho nohu, ošklivě pokousanou vlky? Ani chodit nemohl a nevypadalo to vůbec dobře. Ale už za pár minut byl jako rybička, když s provizorní hůlkou skotačil po skalách. Kdepak boj o život a o přežití, to jste nám skočili na špek.

2) Obyčejná britská studentka?

Dvakrát žhavé to není ani s údajnou Lařinou rozpolceností. Vzpomínáte na tklivé reklamní video se zabitím srnky? Přestože pro ni jistě nebylo snadné něco takového udělat a přestože neměla údajně na výběr, ve skutečnosti je tomu přesně naopak. Střelecká mezihra s lukem, v duchu zabij zvířátko - jinak nepřežiješ, je pouze nezbytnou částí tutoriálu. V průběhu dalšího hraní již nejsou nové oběti žádány a nepočítám-li smečku vlků, dalším zástupcům fauny jsem už neublížil. A lidští nepřátelé? Znovu jen zbytečný tyátr. Dejme tomu, že první dva šípy v zádech protivníků jsou pro Laru nepříjemné. Zmíní to v jednom ze svých četných monologů a pak i při pokecu rádiem.

Jenže pět minut na to již bezostyšně rdousí nepozorné stráže a bleskurychle si osvojí i tradiční střelné zbraně. Headshoty a štěkání samopalu rázem nejsou pro mladou a nezkušenou dívčinu problém, tahle holka se snad zabijákem narodila. Což je asi jediné možné vysvětlení, když se vám (ani ne po hodině hry) hlavní hrdinka tak zázračně promění před očima. Neherní pasáže a renderované filmečky si však dál jedou to svoje, když ukazují rozervanou a zranitelnou Laru, co má v jednom kuse na krajíčku. Nejednomu hráči by v takových chvílích skoro i slza ukápla, když vidí jak se snaží a dosahuje dílčích úspěchů. Jenže sotva si osušíte očka po vyslání SOS signálu, bez mrknutí oka s touhle dívčinou vyvraždíte přilehlou vesničku. Kam se poděl ten slibovaný Tomb Raider a jeho hrdinka?

2

3) Expert na bojová umění a také zbraně

Chvílemi mi Lara skutečně připomínala Kratose, objevem horolezeckého cepínu se totiž podívá nejen tam, kam dosud nevkročila, ale získá i nové možnosti boje na blízko. Také v tomhle směru autoři relativně mlžili a hráče vlastně pěkně vodili za nos. Hra totiž zdánlivě nabízí lehké RPG prvky a možný vývoj postavy. Zkušenostní bodíky investované do škatulky „zálesáka“ například zlepší ony vyhlídky na přežití, zefektivní lov zvěře a podobně. Tedy jen na oko. Protože nic z toho dělat nemusíte, Lara přežije i tak.

Podobně též schopnosti boje, čím většího zabijáka si prostřednictvím získaných XP bodíků nakonfigurujete, o to více a lepších komb bude k dispozici. Tedy teoreticky. V reálu nemohli tvůrci tušit jak šikovní budete, kdy a jaké množství XP obdržíte, ani jak je využijete. Hra jednoduše musí fungovat (a zůstat hratelná) za všech okolností. Tudíž i bez všech těch úderů kamenem do hlavy, šípem do kolena a do krku, či cepínem vraženým do obličeje. I bez nich dokáže slabá a vystrašená (na papíře) hrdinka zlikvidovat kohokoliv, včetně protivníků tužších a obrněných.

Dost vtipná je i kolonka zbraňový specialista, snažící se vyvolat dojem, že palebnou sílu máte pod kontrolou a bez vylepšování arzenálu to nepůjde. Jistě, hráč má na výběr. Prohledáváním beden s haraburdím získá časem spoustu rezavého šrotu, který potom KDOSI a NĚJAKÝM ZÁZRAKEM použije na upgrady. Samotná Lara to být nemůže, to je jisté. Jako studentka archeologie, a zcela bez zkušeností, by jenom stěží dokázala přestavět zrezivělou starou pušku na armádní model, vybavený granátometem. Nebo vylepšit pistoli o větší zásobník a tlumič.

4) Nedržím moc pohromadě a zakládám si na tom?

Výraz absurdní jednoduše vystihuje takřka vše, co se v Tomb Raiderovi děje. V neherních pasážích má Lara na krajíčku, v herních by od ní dostal naloženo i John McClane. Vybrán záměrně, snad kvůli vynalézavosti a špinavému tílku. Lara je vlastně nesmrtelná, nemusí se léčit ani hledat medicínské balíčky (ostatně žádné tu nejsou), v základních táborech má však přesto možnost pilovat své trosečnické dovednosti. Které by nás patrně měly přesvědčit, že bez občasné pečínky a mrtvé srnky na nehostinném ostrově nepřežije.

3

Lara se může stát lepší bojovnicí, vylepšit svou výbavu a kosit nepřátele efektněji (včetně zpomalovaček a QTE kousků), ovšem každého zabije i ve své základní „dobrý den, neviděli jste moje učebnice“ verzi. Lara dokáže na koleně přetvořit svoje pistole a brokovnice, aby měly větší zásobníky, lépe se držely, střílely přesněji, bylo možné je snáze přebíjet, používat zoom a alternativní režim palby, přestože to nepotřebuje a mnohem efektivnější je na dálku a s lukem. Může být i obratnější a z mrtvol všude kolem vydolovat víc nábojů a zásob, ale proč by to dělala, když se na každém rohu povalují bedny se střelivem a toulce plné šípů?

Bez legrace, mám sto chutí rozehrát hru podruhé, všechno ignorovat a nic nesbírat. Protože částečně už se mi to povedlo (žádná další mrtvá zvířátka, nějaké zbývající XP body po kapsách…) a také vím, že všechno to opravdu potřebné a nezbytné stejně dostanu od NPC. Samozřejmě, je snadné namítnout, že je to jen hloupá hra. Ovšem jednak popírá sebe sama, své vlastní mechanismy i design, a v neposlední řadě máme stále v paměti ony četné video-deníčky, vývojářské rozpravy a pohádky producentů o realitě, boji o život a přežití. Vážně bylo tak těžké přiznat, že dělají jen Uncharted klon a v uvozovkách stupidní akční hru na efekt?

5) Vysílání pro pamětníky? To ani náhodou!

Zrovna optimisticky nevyznívá ani již nakousnutý pamětnický pohled. Respektive dojem hráče, který zažil a pamatuje předchozí a „pravé“ díly série Tomb Raider. Sám se za fanouška zrovna nepovažuju, ale hrál jsem je téměř všechny a docela živě si vzpomínám i na rozruch, jaký vyvolal první díl. Rozumím nadšení z Tomb Raidera model 2013, zvlášť když je to „multiplatformní Uncharted, no na tohle jsme čekali“. Nicméně při hraní jsem si mnohokrát v duchu postesknul, kam se to Lara Croft posunula a co nám tímhle, no a proboha tímhle - to už snad nemyslí vážně - chtěli vývojáři vlastně říct.

Brečet nad tím, že je hra lineární je asi zbytečné. Lineární byly i klasické díly. Ve smyslu, že úkoly i jejich pořadí bylo dané a průchod levelem téměř taky. Že je ale nový Tomb Raider silně tuneloidní a samý skript, to už docela překvapí, zvlášť když se mluvilo o otevřeném světě a volném pohybu po ostrově. Ve skutečnosti jsou tu tak 3-4 větší náměstí a prostranství, kde se Lara může trochu proběhnout a vydovádět. A ze kterých dá se říct vyráží na svoje výpravy, aby se po chvíli zase vrátila. Většinu času se však pohybuje právě v semknutých koridorech a tunelech. Které jsou mnohdy tunely, přestože vyloženě nejde o plížení se v jeskyních, ze kterých není úniku a které znají jen jednu možnou cestu a řešení.

4

6) Všechny cesty vedou na dvorek

Je docela tristní, když narazíte na rozcestí (s vidinou průzkumu a volby), které se sotva po pár metrech zase spojí s vedlejší pěšinkou. Pobavilo i rozvržení map - můžete si být jisti, že každá boční chodbička po pár zatáčkách a metrech končí. Ale aby nebyla jen slepou uličkou, za snahu jste vždy odměněni nějakou tou krabičkou na konci. Mohou to být náboje, nebo třeba artefakt. Konečně i rádoby tajné kobky, kterých tu na hru nesoucí jméno Tomb Raider není zase tolik, sestávají jen z několika zamotaných chodbiček, zakončených menším dvorečkem. S jednoduchou fyzikální hádankou a o něco větším pokladem.

Výše popsané lze bohužel aplikovat takřka na všechny pasáže hry. Vymykají se jen souboje s bossy, akčnější QTE jízdy (například známá scéna s padákem v korunách stromů), nebo pro změnu běžecké/šplhací úseky, kdy v časovém presu mačkáte kontextová tlačítka a občas prubnete i výskok, protože podlaha se už už bortí. Jinak je to ale celé na střídačku a jako kolovrátek, chodbička - dvoreček (hledáme luk a zabíjíme srnku), chodbička - dvoreček (rozhovor s trosečníkem, zadání úkolu), chodbička - dvoreček (jsem zpět a nesu věc XY) a za odměnu pak chodbička - náměstíčko. Kde je toho na objevení konečně víc, vedou odsud tři nové chodbičky a Lara se sem několikrát vrátí. Na otevřený svět trochu přechodbičkováno, ne?

7) Jízda po kobkách s automatickou převodovkou

Je nová doba a hry se hrají (skoro) samy. Mnozí už jsme si za ta léta zvykli, ale že to potká i značku Tomb Raider? Vlastně proč by se ona měla vymykat, zase tak výjimečná není. Je proto zbytečné se rozčilovat, že se Lara na spoustě míst automaticky zastaví, případně ani nemůže spadnout z útesu. To je možné pouze tam, kde prostě má spadnout, nebo je jí to dovoleno. Lara též neumí plavat a neleze do vody. Tedy leze a často po pás, klidně i po krk. Ale znovu, jen tam kde se to hodí a dělá to téměř automaticky. Což je další až tragikomický prvek.

O chodbičkoidním designu už byla řeč. A jde-li Lara chodbou, nemůže vlastně nic. Často jsem trávil dlouhou chvíli rozhlížením po okolí, třebaže toho moc k vidění nebylo. A dokonce i to málo co by hráč dělat mohl je mu znemožněno. A tak se Lara sama přikrčí, když je to potřeba. Sama si zapálí pochodeň, když dozná, že je prostě tma a vy asi budete chtít vidět - třeba její zadek. Blíží-li se na konec chodby, zvolní tempo a klidně zaklekne. A uhasí třeba i louč. Samozřejmě sama, nač vás tím obtěžovat. Následuje-li na konci chodby nepřátelský dvorek, kde se na vás už chystají, zpomalí krok a občas dokonce vytáhne vhodnou zbraň. Má přece pod čepicí.

5

Bez velkého přehánění, ve spoustě pasáží stačí jen vychýlit levou páčku vpřed a držet. Případně se ještě můžete dívat na obrazovku, abyste z té „hry“ taky něco měli. A viděli, jak Lara sama leze do vody, snaží se držet hlavu nad hladinou, zapaluje pochodeň aby viděla, vhodně s ní manipuluje aby nezhasla, vyhýbá se dřevěným výztuhám v tunelu, tiskne se na skálu a protahuje štěrbinou, pomalu přechází po úzké římse… Takový úsek trvá klidně 2-3 minuty, akcí je provedeno bezpočet a různorodých, nicméně hráč jen sedí a kouká jako puk. "Hraní si" reprezentuje jen červenající palec na vytrčeném analogu.

8) Necvičím, nehádám, se svou pověstí si zahrávám

Tomb Raider býval kdysi dávno o pohybu. O mnohdy až akrobatických kouscích, šplhání a ručkování. Něco málo mu sice zůstalo, ale tak nějak (polo)automaticky a pochopitelně ve znamení QTE. Skáčete někam dál? Buďte si jistí, že nedoskočíte a bude nutno drtit chvíli akční button, aby se Lara chytila. Ale to je pomalu vše, co bude potřeba. Kotouly, přemety, lezení po čtyřech, tisknutí se na stěnu, složitější horo-lezení a ručkování…, nic takového už tady není, vše bylo zjevně shledáno jako zbytečné a podružné. Konečně i pokud by bylo (a drobné náznaky občas jsou) stejně to jede (a jelo by) na automat.

Mělo to jistě působit jako vtípek, ale v jedné scéně slečna Croft utrousí, že nenávidí hrobky. Krypty, kobky…, je celkem fuk jak si to vyložíte, jedno je ale jisté. Tahle mladá Tomb Raiderka je nerada Tomb Raiderem. Vykládejte někomu mladšímu, pro nějž je tato hra premiérou, že se Lara musela kdysi vyhýbat pastem, strkat a tlačit objekty, hledat klíče, otvírat mříže, přepínat páky a podobné „archeologické“ nesmysly.

Dnes je tohle všechno redukováno na pouhých pár mechanismů a rádoby hádanek, které obstará jedno tlačítko a nejčastěji cepín použitý jako páka. Hlavně hráče nevyděsit a nenechat ho zakysnout. Vestavěná nápověda je proto přiložena, pokud by snad někdo váhal.

Vítejte v budoucnosti!

Pár let zpátky by taková hra byla označena za interaktivní film. Což by rozhodně nebyla pochvala, ale spíš hanlivá poznámka. Dnes je to standard, mainstream a akční jízda jakou svět neviděl. "9/10 kámo, možná i deset! Tuhle hru musíš mít!" Bezpochyby pobaví a zaujme, uznávám. Toho skutečného hraní je v ní ale minimum, rozhodně o dost méně, než jsme bývali zvyklí a jednotlivé hodnoty stále klesají. Dnešní hry (jakož i jejich publikum) jsou jednoduše jiné, barvitě to nastínil už boxík s pohledem ke světlým zítřkům. A kdo ví kdy (a jestli vůbec) se něco dramaticky změní.

6

Takže: nový Tomb Raider se povedl a přes všechny výtky patří k tomu nejlepšímu, co jsme letos na svých obrazovkách mohli vidět. A všechno je vlastně v nejlepším pořádku. Je poplatný své době, pohodlně si parazituje na slavné značce, i hvězdných kolezích, a v podstatě dává hráčům to co chtějí. Že předvádí něco jiného, než měl, obsahuje hromadu zbytečných a na hlavu postavených prvků/nesmyslů v herním designu, nikdo neřeší. Proč taky. Asi bychom se měli radovat, že se takové hry dají (zatím ještě pořád a alespoň trochu) hrát.

Reklama

Související obsah

Také na webu...

- komentáře (71)

Po 30 dnech od publikování článku se diskuse automaticky zavírají, ale v rozpravě můžete pokračovat v našem fóru!

Schovat komentáře s nízkým hodnocením
Pořadí
Vlákna