Skip to main content

StarCraft II: Wings of Liberty

Jak se hrála beta?

Tento článek pro Eurogamer.cz napsal odborník na slovo vzatý - Jetro, administrátor největší české fanstránky o StarCraft II - StarCraftCZ.com.

Konečně! Neexistuje snad výstižnější slovo, které by vystihlo tu úlevu po několikaletém čekání na pokračování veleúspěšné real-time strategie StarCraft od firmy Blizzard Entertainment. Ve středu 17. února to vypuklo. Pokud jste patřili mezi velké šťastlivce, účastnili jste se akcí jako například BlizzCon, kde jste získali klíč do bety jako jeden z dárků, nebo patříte k těm několika fanstránkám, kterým Blizzard poslal klíč, otevřela se vám brána do ráje… ehm, do bety.

Je otázkou, jestli jsme si hru nemohli vyzkoušet už o několik týdnů (měsíců?) dříve. Nemyslím teď neustálé interní ladění samotné hry, mám na mysli nový Battle.net. Již v červnu loňského roku jsem měl možnost v sídle Blizzardu spatřit ranou fázi tohoto – podle Blizzardu revolučního – nástroje pro hraní her. Blizzard je však svým perfekcionismem všude znám a na jakékoliv dotazy o startu bety odpovídal svým typickým: When it’s done.

Jak charakterizovat nový Battle.net 2.0, první věc, kterou spatříte po nainstalování a spuštění bety? Má jít o revoluci, četli jsme o tom všude. Ale je to pravda? Battle.net 2.0 se má stát jakýmsi komunitním portálem pro majitele her od Blizzardu. Pro představu se okamžitě nabízí Facebook, ale tak daleko to doufejme, nedojde. Co se socializačních funkcí týče, máte například možnost si přidávat do seznamu přátele, chatovat s nimi, domlouvat se na zápasech, a dokonce si budete moct povídat se svými přáteli – a to i s těmi, kteří nehrají StarCraft, ale jakoukoliv jinou hru na Battle.netu, jako například Diablo nebo World of WarCraft a přesvědčovat je, aby si s vámi dali pár zápasů. Samozřejmostí pak je prohlížení profilů svých kamarádů, porovnávání dosažených úspěchů atp.

Další devízou nového Battle.netu je vylepšený systém pro automatické vyhledávání zápasů se stejně (nebo podobně) silnými protivníky. Už v betě tento systém vcelku slušně funguje (ačkoliv Blizzard upozorňuje, že má stále své mouchy), a tak se vám nemůže stát, že vás hra spojí s o několik tříd lepším či horším soupeřem. Pokud se poprvé přihlásíte do StarCraftu II, hra vás sama požádá o vybrání jedné ze tří obtížností a tím vlastně popíšete, jak zkušení si myslíte, že jste. Jste úplní začátečníci? Nevadí. Máte k dispozici 5 zápasů ve Cvičné lize (Practice League), kde se utkáte se stejně „ostřílenými“ soupeři a vyzkoušíte si, o co že v tom StarCraftu vlastně jde.

Cvičnou ligu můžete kdykoliv opustit a přejít k sérii zápasů, jejímž výsledkem bude vaše zařazení do jedné z divizí celkem čtyř výkonnostních lig. Moc vám to nejde? Dostanete se do měděné ligy. Válíte? Pak je tu pro vás platinová liga se stejně silnými soupeři. Samozřejmě se dá z těchto lig postupovat i sestupovat, a to na základě získaných bodů (tedy z měděné už není kam sestoupit, alespoň ne v této betě). Systém bych přirovnal k tomu, který se používá například v šachách. Pokud porazíte silnějšího soupeře, dostanete více bodů (a soupeř jich naopak vcelku dost ztratí), než když porazíte někoho slabšího. Nemusíte se ani bát, že při delší neaktivitě budete nějak znevýhodněni a spousta soupeřů vás v tabulce přeskočí.

Za dobu vaší nepřítomnosti získáváte jakési bonusové body (obdoba bonusových zkušeností v MMO), které se vám po první výhře po vaší neaktivitě přičtou k vašemu kontu a vy tak snáze dobudete vámi ztracené pozice v tabulce. Jen pro informaci, v jeden okamžik se můžete (a nejspíš budete) nacházet ve více ligách. Pro každý mód existuje separátní hodnocení, takže v režimu 1v1 můžete být například ve zlaté lize, ve 2v2 s náhodným spojencem ve stříbrné a ve 2v2 s vybraným kamarádem ve stálém týmu v další. Obdobně pak u ostatních módů: 3v3, 4v4 a FFA (všichni proti všem). Jen musíte odehrát dostatečné množství zápasů, aby vás systém mohl do vhodné ligy umístit.

Ale abych se už dostal přímo ke hře. Kdybych měl popsat celou hru jedním slovem, asi bych zvolil slovo „konzervativní“. Je to ale na škodu? Nikoho asi nepřekvapí, že tu máme opět Terrany, Protossy a Zergy, což se jako koncept třech naprosto rozdílných ras skvěle osvědčilo už v prvním díle. Proč zasahovat do něčeho, co už jednou tak výborně fungovalo? Pokud pominu grafiku (tu rozeberu podrobněji dále), na první pohled se vám možná bude zdát, že nic moc nového druhý díl nepřináší. Jsou tu pro mnohé začátečníky vhodní Terrané, technologicky vyspělí Protossové a Zergové zaměření na neustálé chrlení nových a nových jednotek, což vyžaduje rychlé prsty pro dobře zvládnutý mikromanagement.

Momentálně je v betě na výběr 14 map. Jsou to mapy jak zcela nové, tak i například stará známá mapa Lost Temple. Několik map se však zdvojuje, protože existují i ve variantě pro nováčky, kde jsou od počátku vstupy do základen chráněny zničitelnými skalami, aby se předešlo příliš rychlým útokům (rush). To obecně samozřejmě nezabraňuje rychlým hrám v řádech minut (maximálně jedné desítce), pokud zvolíte správnou taktiku a soupeř na ni nedokáže odpovědět.

Za Terrany můžete využít například Reapery s jejich jetpacky, kteří se přes tyto zábrany dostanou; samozřejmostí pak je letectvo všech tří ras, ale na průzkum nepřátelské základny třeba dělníkem nebo prvním mariňákem/zerglingem/zealotem můžete na těchto mapách zapomenout. V tomto směru ode mě získává Blizzard palec nahoru, jelikož ne všichni jsme profi hráči nebo Korejci a z neustálých drtivých porážek během pár minut by z nás rychle vyprchalo původní nadšení ze hry. Alespoň ze mě určitě.