Aion

Po měsíci ve světě rozervaném magickou katastrofou.

Testovaná verze: PC

Strašlivý konflikt dvou odlišných ras ve světě rozervaném magickou katastrofou vás nenechá v klidu. Zvlášť, když se na něj můžete podívat i z ptačí perspektivy. Aion je totiž úžasná fantasy onlinovka, ve které si užijete plnění úkolů, prozkoumávání pestrého světa, výrobu předmětů, řežby s ostatními hráči i neotřelé létání. Jde o titul s klasickým modelem poplatků, takže kromě nutného internetu musíte také cvakat několik stovek měsíčně. O hře se toho dá říct skutečně hodně, tak nezdržujme úvodem a pojďme na to. Čím je tedy třetí nejprodávanější hra podzimu v ČR tak zajímavá?

Úvodní výběr postavy je v podstatě samostatnou kapitolou. Vybrat sice můžete jen ze dvou (znepřátelených) ras, ale škála obličejů (respektive jednotlivých prvků – tvar a velikost obočí, očí, nosu, brady, rtů...) a účesů je obrovská. A navíc mi připadá, že vše k sobě dobře pasuje. Když připočítáte různá tetování, velkou paletu barev (chcete bledou kůži a zářivě zelené vlasy? Jak je libo...) a také spoustu nastavení, od výšky a rozložitosti postavy až po délku a sílu rukou či nohou, je jasné, že setkání dvou úplně stejných hrdinů je v podstatě vyloučené. A to je dobře.

01

Editor postav nabízí rozsáhlé možnosti.

Trochu škoda je, že dost prvků (mám na mysli hlavně tetování a účesy) je stejných pro obě rasy, čekal bych větší odlišnost... i když hříva a drápy Asmodianů se s křehkými rysy Elyosanů samozřejmě jen tak nespletou. Ještě podotýkám, že na serveru, kde začnete hrát, už si nemůžete vytvořit hrdinu pocházejícího z druhé rasy... můžete ale hrát na více serverech, takže řežba za Asmodiany i Elyosany vám znemožněna rozhodně není.

Kromě rasy a vzhledu vás čeká samozřejmě i výběr profese. A to volba víc než klasická: válečník pro rubanici zblízka, kněz léčitel a ochránce, mág disponující ničivými kouzly a zvěd, tedy šikovný bojovník v lehčí zbroji.

V první fázi na mě Aion působil hodně tradičně. I když vizuálně trochu připomíná Guild Wars, herním systém je hodně podobný MMO klasikám jako World of Warcraft nebo Lord of the Rings Online. Objevíte se v krajince, po které se prohánějí podivní malí humanoidi. První úkol zní jasně – pobít pár těhle neřádů. Pak následuje cesta do vesnice, první výspy civilizace. Tady proniknete do učebního procesu i obchodování, je tu taky poštovní schránka a letecká doprava do nedalekého kempu...

02

Všechny skilly si můžete přehledně vložit do lišty vespod monitoru.

Na první pohled bohaté rozhraní dává při bližším prozkoumání tušit, že tu najdete všechny klasické prvky. Ústředním mechanismem je používání skillů, které si můžete nasekat do lišt v dolní části obrazovky. Jasně, na začátku jich budete mít jen pár, ale časem bude nabídka bohatší; nové dovednosti se naučíte z knih koupených u učitelů nebo pomocí speciálních stigmat. K základnímu útoku a lepšímu výpadu přibude bojovníkovi úder štítem či smrtící komba, kouzelník se zas kromě jednoduché ohnivé střely později naučí i uspání nebo třeba ledová zaklínadla. Většina dovedností je čistě bojových, a po pár hodinách hraní zjistíte, že nikoliv náhodou – Aion je o bitvách docela hodně.

V prvních lokacích narazíte většinou na neagresivní nepřátele. Tím mám na mysli, že tvorové pobíhající po mapě na vás sami nikdy nezaútočí. Když se do nich pustíte, začnou se ale samozřejmě bránit. Až na nějakém pátém šestém levelu zavítáte do míst, kde už se prohánějí agresivní protivníci, kteří po vás sami půjdou. Třeba koboldi a zlí vlci – worgové.

03

Jakási veverka s baťůžkem (vpravo) - i takové postavy potkáte v Aionu.

Na soupeře můžete útočit základním výpadem – ať už na blízko či na dálku – ale účinnější jsou samozřejmě různé vychytané dovednosti. Používání skillů je stejně jako v jiných hrách omezeno energií, kterou spotřebovávají, a tzv. cooldownem, neboli intervalem mezi dvěma použitími dané dovednosti. Poměrně zajímavým (i když samozřejmě ne zcela originálním) prvkem je řetězení skillů. Některé dovednosti se otevřou až po použití jiné, a postava tak může vytvářet účinná komba se zbraní nebo třeba zvyšovat účinek kouzla: například po seslání základní ohnivé střely můžete zasaženého protivníka ještě dalším zaklínadlem zapálit...

Obtížnost bitev mi přišla kolísavá, dost záleží na tom, s jakou hrajete postavou. Celkem klasicky při hře s obrněnou postavou moc často neumřete, ale likvidace nepřátel zas není tak rychlá jako s čarodějem nebo vrahem. Umírat ale budete, ať hrajte za kohokoliv; není to žádná velká tragédie, objevíte se u oživovacího obelisku a pokud zaplatíte léčiteli pár peněz, doplní vám i zkušenosti, které smrtí ztratíte. Je ale fakt, že cesta od obelisku zpátky do víru boje mi občas trvala otravně dlouho.

04

Statistika i inventář postav je dostatečně intuitivní.

První říše mi připadala relativně lineární, a navíc designem hodně podobná při hře za Elyose i za Asmodeany; relativně krátká cesta s pár úkoly do vesnice, zabíjení/sbírání u nedalekého jezera, pak questíky v blízkém lese... Dokonce i samotné úkoly si jsou dost podobné (trhání bylin pro obchodníka, zabíjení vodních tvorů na maso, ze kterého kuchtík připraví něco na zub...), což je docela škoda. Na druhou stranu atmosféru jsem si užíval odlišně. Už první kroky totiž představují propastné rozdíly mezi oběma světy – krásným, prosluněným a místy až pohádkovým Elysea v kontrastu se zakaboněným, temným a lehce depresivním Asmodae.

Ať tak či tak, kolem deváté úrovně se dostanete k závěrečnému questu a také k ascendenci na daevu, vyšší bytost s darem létání. Až se tuhle dovednost naučíte – nebo vlastně v rámci příběhu až si na ni vzpomenete – budete se moci z vesnice teleportovat do hlavního města vaší roviny bytí, a poprvé tak navštívíte Sanctum nebo Pandemonia. Obě metropole jsou krásné, ale připadají mi až zbytečně velké a cestování po nich trochu zdlouhavé.

- komentáře (8)

Po 30 dnech od publikování článku se diskuse automaticky zavírají, ale v rozpravě můžete pokračovat v našem fóru!

  • Nahrává se...