Bionic Commando

Když vás svrbí ruka.

Hrdina stejnojmenné 2D herní klasiky z minulého století - Nathan "Rad" Spencer, se vrací v ambiciózním pokračování, zasazeném do poutavého trojrozměrného světa. Znovu je v hlavní roli jeho bionická paže, která z něj dělá těžko zastavitelnou zbraň, umožňující provádět vskutku nevídané kousky. Příběh, který se tu před námi postupně odkrývá, nabízí nejprve pohled do minulosti, v níž byla spousta bionicky vylepšených vojáků, sloužících "vlasti". Vlasti, která se k nim ale posléze obrátila zády a většinu z nich perzekuovala, včetně Nathana, čekajícího nyní ve vězení na vykonání trestu smrti. Vykoupením se mu však stane nečekaný teroristický útok na Ascension City, který mohou mít na svědomí biorenegáti, a který tohle město promění na dokonalý obraz zkázy a zmaru. Nathan je proto namísto popravy spěšně vyslán do akce, aby zjistil, co se vlastně děje.

Na začátku snad ještě pár nezbytných slov ke grafickému zpracování, které je určitě povedené. Na druhou stranu nepotěší neustálé zaostřování obrazu ve směru, kterým se právě otočíte, což působí hodně rušivě, stejně jako časté loadingy. S audio složkou je to podobné, co s grafikou. Vedle stylového nadabování tu občas zaznívají moc hezké hudební motivy, podkreslující atmosféru. Jindy se však zase hudební kompozice moc nepovedla. Ale vzato kolem a kolem patří audiovizuální ztvárnění k lepším momentům v Bionic Commando.

2

Radar v rohu obrazovky napomáhá k lokalizaci nepřátel.

Od grafiky rovnýma nohama přejděme k velice atraktivnímu hernímu prostředí. Město, kterým se budete pohybovat vstříc svému poslání, je nesmírně autentickou kulisou pro vaše snažení, zbavenou veškerého civilního života. Pouze trosky a sutiny, poškozené mrakodrapy a zřícené mosty, hluboké krátery či ulice zaplavené vodou. A do toho radiace, tvářící se co namodralý opar, jenž tvoří přirozené hranice zdejšího apokalyptického obrazu. Byla-li řeč o životě. Pravidelně tu budete konfrontováni s hlídkujícími skupinkami nepřátelských vojáků, skrze jejichž postavení musíte projít. Potažmo s velkými robotickými protivníky, co jsou zhusta výrazně nebezpečnější, nejenom kvůli své lepší mobilitě. Bionic Commando je tedy zčásti third-person střílečkou, která nabízí využití několika klasických střelných zbraní, počítaje v to brokovnici, pušku odstřelovačku a nebo naváděcí raketomet. Nicméně využití je to hodně omezené. Proč? Počítejte se mnou.

1

Občasné příběhové sekvence, které ovšem nenabízí nic nezapomenutelného.

Malý inventář, kde je prostor jenom pro pár zbraní, co se pohříchu obměňují přesně dle záměru tvůrců. Dobře, může být. Co je horší, je skutečnost, že munice je skutečně pomálu a použít lze pouze tvůrci předpřipravené zásobníky, které poházeli v daném levelu. Zcela zásadní výtkou pak je způsob precizního zaměřování potenciálních hrozeb, jemuž citelně chybí všudypřítomná dynamika a do jisté míry vás znevýhodňuje. Ano, jsou tu úhybné manévry, ale jsou stejně kostrbaté jako terén, který vás mnohdy dokáže vystrčit z dočasného úkrytu na odiv nepřátelské střelbě. Přičemž Nathan nepatří zrovna mezi typy, kteří by měli nějakou mimořádnou výdrž. Nicméně i tady nakonec stačí prosté stáhnutí se z centra dění, aby případné šrámy dokázal vzápětí zase rozdýchat. Abychom si rozuměli, konfrontační pasáž za využití zbraní není úplně špatná, ale ve srovnání s dostupnými tituly na trhu nepřináší tolik potřebnou satisfakci.

- komentáře (2)

Po 30 dnech od publikování článku se diskuse automaticky zavírají, ale v rozpravě můžete pokračovat v našem fóru!

  • Nahrává se...