Redaktor
Featured articles
Od Martina Zavřela.
Sci-fi horor pro náročné se povedl.
DoporučenoRECENZE Dark Souls 3: The Ringed City
Brutální závěr trilogie.
DRUHÁ STRANA MINCE: Mass Effect: Andromeda
Stálo to za to?
DoporučenoRECENZE Horizon Zero Dawn
Martin Zavřel říká, že něco takového ještě neviděl.
SPECIÁL: Na co se Martin Zavřel nejvíce těší ve 2017
Výběr od srdce.
Minulý rok nám opět nadělil plno skvělých her (ačkoliv osobně trávím hraním docela dost času, opět mi v šuplících a na Steamu zůstalo několik opravdu velkých, které jsem ani nestihl) a ten právě začínající už teď hrozí, že bude ještě plodnější.
TÉMA: Nejlepší momenty The Last Guardian
Ohlédnutí nejen za koncem hry.
Tohle je článek pro ty z vás, kteří již The Last Guardian dohráli a mají chuť si zavzpomínat za nejlepšími příběhovými momenty, případně rozebrat, co je dělalo tak skvělými. Alternativně je následující text vhodný i pro ty, koho hra sice zajímá, ale vědí, že ji nebudou nikdy hrát.
DRUHÁ STRANA MINCE The Last Guardian
Odzbrojující krása ve dvou.
Hry jako tahle vás naučí, že existuje něco jako odzbrojující krása. Pamatuji se, jak se mi zatajil dech při sledování prvního traileru v roce 2009, jak jsem ucítil ten trhavý pohyb hrudi a podezřelou vlhkost v očích, když ty záběry a hudba vrcholily. Pamatuji se, že podobné emoce ze mě vydolovaly obě předchozí hry týmu Ico. V prvním případě naprosto nečekaně (myslel jsem, že to prostě bude lehce strašidelná plošinovka, ale pak jsem seděl s Yordou na lavičce, vítr ševelil v korunách stromů okolo nás a něco bylo jinak) a ve druhém případě mnohem víc, než jsem čekal (zármutek z pádu každého majestátného titána, krize s mým věrným ořem, naprosto zdrcující finále s jednou z nejkrásnějších hudebních skladeb všech dob).
DoporučenoRECENZE Final Fantasy 15
Vzkříšení legendy se koná či nekoná?
Final Fantasy série je pravděpodobně nejznámějším zástupcem "klasických" japonských RPG her. Každý z patnácti dílů byl ve své době velkou událostí, ať už šlo o osmibitové začátky nebo megalomanskou sedmičku na (v té době nevídaných) čtyřech CD. Nejnovější díl FFXV je také mimořádnou událostí, jelikož na něj hráči čekali opravdu dlouho - komplikovaný vývoj zabral celých deset let.
CRPG s neobvyklou zápletkou.
Vývojářské studio Obsidian má na kontě dlouhou řadu vysoce ceněných a nápaditých RPG, takže o jejich nové dílo by byl zájem, i kdyby nedisponovalo tak zajímavou zápletkou. V jejich nejnovějším izometrickém fantasy CRPG inspirovaném klasickými D&D hrami se bitva mezi dobrem a zlem odehrála ještě před vaším příchodem. Zlo vyhrálo a podobně jako většina světa i postav v něm, sloužíte nyní děsivému a krutému vládci. Jeho armády byly vyslány zlomit poslední zbytky odporu v odlehlé části země a vy se tam vydáváte jako Fatebinder - speciální pozorovatel, jehož hlavní rolí je rozhodovat spory mezi jednotlivými frakcemi, sloužícími vašemu vládci. Tahle funkce je samozřejmě jako stvořená k tomu, abyste dělali celou řadu fascinujících voleb, pokud jde o příběh a vaši vlastní definici spravedlnosti.
Nečekaně povedené pokračování.
Je to jako hrát ve filmu Jamese Camerona, napadlo mě několikrát během průchodu příběhovou kampaní Titanfallu 2. Určitě na to měl svůj vliv estetický design (mechové, stavby, ale třeba i zvířata na mimozemské planetě nápadně připomínají desaturovanou verzi filmu Avatar). Svůj podíl na tom ale má také celkové pojetí příběhu, který staví na zažitém tématu (příběh opravdového přátelství mezi člověkem a strojem) a využívá celou řadu všelijakých klišé z akčních i sci-fi filmů ze staré školy, aniž by přitom působil hloupě nebo přehnaně. Je to tím příjemnější překvapení, že předchozí hra z téhle série žádnou příběhovou kampaň pro jednoho neměla a na místě tak byly obavy z plytkosti a pocitu zbytečného přídavku k multiplayerovému jádru hry.
DoporučenoRECENZE Dark Souls 3: Ashes of Ariandel
Mrazivý přídavek delikatesy pro náročné.
Pro fanouška akčních fantasy RPG od From Software (recenze Dark Souls 3 z dubna) neexistuje žádná náhražka, žádná jiná hra od jiného týmu nenavodí to příjemné mrazení v zádech, když poprvé vstupujete do nové lokace od těchto tvůrců. Když se ocitnete v zasněžené krajině uvnitř obrazu Ariandel, čeká na vás přesně ten příjemný mix strachu a zvědavosti, kvůli kterým jsou tyhle hry tak zábavné. Obzvlášť když se v dálce mezi mlhou a sněhovými vločkami míhají siluety mohutných válečníků s parožím na helmách a okolím se rozléhá vlčí vytí.
RECENZE singleplayeru Battlefield 1
Návrat k válečným hrám minulosti.
Válečné videohry tak trochu uzavřely kruh, když se po několika letech experimentování s všelijakými variacemi na moderní a futuristická témata vracejí zpátky do historie (příští Call of Duty se údajně má věnovat válce ve Vietnamu). Není to ale tak docela návrat do původních kolejí, jelikož místo druhé světové války jsme tentokrát dostali blátivé příkopy té první.
Nekonečný vesmír není pro každého.
No Man's Sky
Audiovizuální nádhera od tvůrců Journey.
Abzu
Sám a pronásledovaný, uvnitř tajemného experimentu.
Některé zážitky mají mnohonásobnou hodnotu, pokud přijdou nečekaně. Čím víc se na něco těšíte, tím větší jsou vaše očekávání, tím větší je šance, že budete zklamaní. Čím víc si o něčem dopředu zjišťujete, tím víc tomu ubíráte na potenciálu vás ohromit. Určitě to dobře znáte: upoutávky na očekávaný film vyzradí příliš mnoho. Nadšené reakce lidí na sociálních sítích vyzradí příliš mnoho. V době internetu a intenzivních marketingových masáží je skoro nemožné udržet se ohledně klíčových titulů ve tmě, bez vyzrazených aspektů očekávaného díla. Snad nikdy jsem ale ještě nehrál hru, u které je tolik potřeba, jako právě u téhle. Ani se mi o tom nechce psát, protože čím méně o Inside budete vědět před prvním hraním, tím lépe pro vás. Tajemno je nejsilnější zbraní tohoto jedinečného klenotu.
DoporučenoRECENZE The Division po dvou měsících hraní
Složitý porod přímého konkurenta pro Destiny.
Z hlediska morálky, profesionální etiky i slušného vychování je nevhodné pro herního novináře, aby stavěl své hodnocení jakéhokoliv titulu na základě srovnávání s konkurenčními hrami. Je to laciné a často neférové. Přesto jde ale mnohdy o nejúčinnější způsob, jak rychle někomu něco popsat. A jelikož samotná Division se ve svém marketingu nerozpakovala přímo opřít do svého konkurenčního vzoru (Destiny), nebudu se tentokrát rozpakovat ani já. Division je RPG střílečka a druhá konzolová hra, spojující tento žánr s online persistentním světem. Zatímco Destiny je v první řadě střílečka a pouze okrajově RPG, Division se na všemožné statistiky, výrobu výzbroje a další hardcore RPG mechaniky soustředí mnohem víc, přičemž ale ani její akční složka není zanedbaná. Zatímco Destiny najdete pouze na konzolích, Division si užijete i na počítači.
Velkolepé finále kultovní série pro skutečné hráče.
Pokud jste v posledních letech ochutnali některou z her From Software, pak dobře víte, že tomu pocitu se nic jiného nevyrovná. Jistě, za tu dobu vznikla spousta napodobenin, často až neuvěřitelně „vykrádajících" mechaniky či estetiku originálu. Ale nikdo neumí vyčarovat rozlehlý svět plný melancholicky temné fantasy, groteskně fascinujících monster a křišťálově čisté hratelnosti s takovou bravurou, jako Hidetaka Miyazaki. Stačí první vteřiny dusivě depresivního intra a první kroky nelítostným údolím smrti, aby se vám zježily vlasy na zátylku, naskočila husí kůže a probudila se ve vás duše kovaného hráče, plně zaujatého, soustředěného a odhodlaného vydobýt si každý krok napříč touhle zdrcující zkouškou pozornosti a dovednosti.
Nahlaste dovolenou, černý kůň na poli fantasy RPG dorazil.
Dragon´s Dogma mají na svědomí japonští vývojáři, stojící za kultovními tituly ze série Resident Evil nebo Devil May Cry. To by mělo stačit pro získání pozornosti jakéhokoliv hráče. Pokud k tomu ale přidáme informaci, že jde o variaci na veleúspěšnou (v řadě médií oceněnou jako RPG roku 2011) konkurenční Dark Souls, posouváme se ještě do úplně jiné ligy. Všechno tohle dědictví se na hře citelně podepisuje: z Resident Evil zde najdete nekompromisní hororovou atmosféru (v podzemních labyrintech nebo když se venku setmí), z Devil May Cry zde najdete fantasticky pestrý a efektní repertoár zbraní i chvatů a z Dark Souls pochází svět otevřený ke zcela volnému zkoumání či unikátní online prvky. Navíc má ještě hra neochvějný punc "přirozenosti", který učinil například z procházek divočinou ve Skyrimu onen pohlcující, "uvěřitelný" zážitek.
PovinnostRECENZE Metal Gear Solid 5: The Phantom Pain
Velkolepé rozloučení s jedinečnou ságou.
O víkendu jsem dohrál závěrečný díl Kojimovy ságy a od té doby dostávám ze všech stran stále stejné dvě otázky, pořád dokola. Jak jinak tedy začít recenzi, než odpověďmi na dvě věci, které zřejmě zajímají úplně každého: "Má cenu MGS5 rozehrát, když jsem nehrál předchozí díly?" Ano, má to cenu. Zápletka pátého dílu je soběstačný příběh pomsty velitele, kterému vyvraždili jeho jednotku. Je to válečný "velkofilm" o hrdinech, bratrech ve zbrani a jizvách (nejen na těle), které si vojáci z bitev odnáší. Příběh i hratelnost si snadno užije úplně každý hráč.
FOTOSERIÁL po dohrání Metal Gear Solid 5
Martin Zavřel vybral 20 momentek z celé hry.
Od dnešního rána je na pultech (Alza.cz) k dostání hra, která je podle mnohých tou nejlepší v letošním roce, když překonává i Zaklínače 3, navzdory "faktoru Konami". Ano, řeč je o rozlučkovém dílu slavné stealth série od Hideo Kojimy.
Nenávist není žádná věda.
Někteří lidé prostě jen chtějí vidět svět shořet. Je to patrné, kdykoliv vyjde nějaká hra s otevřeným prostředím, založeným na naší realitě. Velice rychle se objeví zástupy těch, kdo začnou testovat jeho limity a vymýšlet co nejdivočejší a nejkrutější způsoby, jak se na daném světě a jeho obyvatelích podepsat. Za všechny případy stačí jmenovat umlácení prostitutky po poskytnutí jejích služeb basebalovou pálkou (a sebrání peněz, které jste jí předtím zaplatili, z její mrtvoly) nebo vražedné gangy v Černarusi, mučící ostatní online hráče zdlouhavým ponižováním, než je nechají umřít.
DoporučenoRECENZE knihy Zaklínač a jeho svět
Skvělý doplněk pro znalce a fajnšmekry.
Když jsem se poprvé doslechl o existenci téhle knihy, přiznám se, že jsem byl poněkud skeptický. Očekával jsem snahu o přiživení se na vycházející hře, které se bude projevovat relativně zbytečným obsahem a dětinským "vysvětlovacím" stylem, zaměřeným na "mladé hráče". Když jsem si ale vyzvedával na poště balík se vzorkem knihy k posouzení, jeho překvapivá tíha mi naznačila, že mám co do činění s něčím mnohem vážnějším.
POKROČILÉ DOJMY z opatchovaného Zaklínač 3
Po asi 20 hodinách hraní + 50 vlastních PS4 obrázků.
Vytoužený okamžik pro drtivou většinu hráčů konečně nadchází. CD Projekt RED dokončil vývoj podle svých představ (po odkladu za účelem doladění i těch posledních drobností), české obchody už naskladňují palety plné krabic na zahájení prodeje (koupit na Alza.cz) ... a do redakce Eurogameru dorazila finální konzolová (PS4) verze hry. Jde o lisovaný Blu-Ray, odpovídající obsahem tomu, co si odnesete v úterý z obchodu. Na PSN je už k dispozici také startovní patch 1.01 (velikost necelých 500 MB), po jehož aplikaci jsem tento víkend začal hrát. Zde popisovaná verze hry tedy opravdu odpovídá tomu, co vás na PS4 čeká v úterý. Samozřejmě se vyhneme všem spoilerům.
První killer titul nové generace konzolí.
Stál jsem opět před kamenným průčelím, vedoucím na hřbitov. Chvíli jsem jen tak naslouchal hučení větru v setmělých, mokrých ulicích. Zhluboka jsem se nadýchl, jako člověk, který se chystá pustit do něčeho opravdu těžkého... co je ale potřeba udělat. Koneckonců, tenhle pokus bude jen dalším z řady, snahou o pochopení taktik a schopností mého nepřítele, abych ho snad jednoho dne konečně porazil. Škubnul jsem zápěstím a čepel mého upraveného sekáčku na maso za řinčivého zvuku a několika jisker vyjela z prodloužené rukojeti. Udělal jsem rozhodný krok dovnitř, vstříc jisté smrti. Můj protivník také nezaváhal. Vrhnul se na mě okamžitě, se stejnou divokostí, jako vždy. Dva lovci, podobně vyzbrojení, se začali zuřivě šermovat mezi náhrobními kameny.
DoporučenoRECENZE Ori and the Blind Forest
"Umělecká" hra, která se navíc skvěle hraje.
Pojem "umělecká hra" nepřijde na přetřes zas tak často. Zřejmě proto, že není zas tak mnoho her, které se o tento specifický žánr snaží - a ještě méně těch, které uspějí i obsahem, nejen formou. V posledních letech jsme každopádně takové "přesahové" hry nacházeli spíše na konzoli Sony, především díky ThatGameCompany a jejich titulům Flower nebo Journey. Za zmínku rozhodně stojí i taková Unfinished Swan. Pokud jste po vyslovení těchto jmen zpozorněli, jelikož jde o vaše modly, připravte se na menší šok.
DoporučenoRECENZE The Order: 1886
Jak se hraje film z neo-viktoriánského Londýna?
The Order: 1886 není hra pro každého. Pokud jste ale fanoušek žánru nebo máte slabost pro mimořádně výpravné/technicky zdařilé hry, budete z ní pravděpodobně docela nadšení. Tvůrci si totiž svoje cíle vytyčili docela jasně a šli po nich opravdu důsledně. Vznikla tak hra s mimořádným důrazem na filmovost - ať už po stránce audiovizuálního provedení, nebo prostým poměrem filmových sekvencí s těmi herními. Zároveň je patrné, že byla věnována velká péče výstavbě herního světa, jeho historie a zákonitostí. Ačkoliv tohle byly jasné priority projektu, bylo by nefér prohlásit, že se zapomnělo na hratelnost. Jen prostě spadá do žánru přímočarých koridorových stříleček, což ostatně sedí s konceptem "filmové hry". Klasickou „předchystanost“ jsem si uvědomil hned na začátku, když nepřátelé začali střílet na můj tým skrz dveře, ale přitom z mé strany byly ty samé dveře neprůstřelné.
EXKLUZIVNÍ ROZHOVOR s tvůrci hry Zaklínač 3
Co všechno nám v Polsku prozradili?
Během lednové návštěvy studia CD Projekt Red ve Varšavě (dojmy, fotoreportáž, úvod do příběhu) jsem měl možnost vyzpovídat členy vývojového týmu Zaklínač 3. Otázky pro tento rozhovor byly dány dohromady spolu s komunitou kolegů, přátel a fanoušků. Odpovídal na ně VFX grafik (grafik, zaměřený na vizuální efekty ve hře) Jose Teixeira. V minulosti se podílel na hrách jako Bulletstorm nebo Gears of War. Při rozhovoru ho podporoval a doplňoval PR specialista CD Projektu, Robert Malinowski.
TÉMA: Úvod do příběhu hry Zaklínač 3
O poutu Geralta s Yennefer a vtahujícím zážitku.
V pondělních dojmech z hraní Zaklínače 3 jsem se schválně vyhýbal veškerým zmínkám o příběhu. Úvodní hodiny hry jsou totiž plné překvapujících odhalení a nechtěl jsem nikomu kazit překvapení. Existuje ale i jiní hráči, kteří se nějakého toho spoileru jen tak nezaleknou a chtějí v předstihu vědět co nejvíce informací, nebo si dát již známé skutečnosti do souvislostí.
FOTOREPORTÁŽ z návštěvy studia tvůrců hry Zaklínač 3
Nahlédněte s námi do útrob polského CD Projektu!
Během mé návštěvy u Zaklínače 3 došlo vedle zahrání (exkluzivní dojmy) i na komentovanou exkurzi po varšavském studiu CD Projekt Red, včetně všech jeho místností, pater a oddělení. Ještě než si o povídání tvůrců hry přečtete v podrobnějším článku, můžete zatím nasát atmosféru z následujících fotografií s komentářem:
