DiRT 3
Preview-verze nám toho ukázala hodně.
Nebývá zvykem, aby novinářská preview-verze byla tak obsáhlá, jako v případě třetího Dirtu, ale tím lépe, hra toho na sebe ještě před vydáním prozradila opravdu dost a já si to samozřejmě nemůžu nechat pro sebe. Xboxové preview sice nabídlo „jen" hratelný dvojboj počátku kariéry a multiplayeru, ale i všechny ostatní možnosti a módy byly alespoň přístupné, takže jsem mohl novou trojku ještě před budoucí recenzí pěkně prošmejdit!
Přitom s přiloženými materiály dali Codemasters nahlédnout i pod pokličku zákulisí celé nyní již osmidílné série. Minulá dvojka se stala zcela nejúspěšnějším dílem značky, která začala kdysi ještě jako Colin McRae Rally. Podle toho Dirt 2 vydělal tvůrcům 67 milionů dolarů, takže trojka má na co navazovat. První dobrá zpráva je, že trojka už není tolik poameričtěná, jako její dva předchůdci, ale s Evropou bych to cílení viděl přesně 50 na 50.
I nadále je ale hlavním protagonistou Ken Block se svojí fiestou, ale sekunduje mu i Brit Kris Meeke jako druhý a konečně i evropský supervisor hry. Zmínit můžu ještě dvojičku Tannera Fousta proti Sebastienu Ogierovi, ale superhvězdy typu Loeba nebo Latvaly jsem tu nikde neviděl. Drtivou část ze startovního pole ale znovu okupují jen anonymní smyšlená jména.
Vozový park slibuje docela pěkný rozsah, napočítal jsem celkem 49 vozů v rozpětí od šedesátých let do současnosti. Premiéru v sérii tu má např. nový Mini Countryman, nechybí vybrané speciály skupiny B, WRCčka, dvoutisícovky, buginky i trucky, ale ani jednu škodovku jsem tu i přes její úspěchy v šampionátu IRC kupodivu nenašel. Něco mi ale říká, že vozový park není v preview verzi zcela finální a úplný...
Jestli jste čekali od minula nějaký zbrusu nový koncept pojetí závodů, tak to ani nemusíte, základní osa hry je snad až moc podobná dřívějším Dirtům. Opět je to kariéra zvaná Dirt Tour, v níž pouze tvůrci vyměnili dřívější pyramidu a karavan za domino trojúhelníků, kde každý jeden znamená část čtyřleté závodní kariéry, tedy její stupínky s novými závody. Další trojúhelník s balíkem rozličných podniků mnoha typů se otvírá za určitý nastřádaný obnos reputačních bodíků, jež dostáváte za umístění v závodech, nevyužité flashbacky apod.
Stejně tak bych neřekl, že absolutní prim hrají klasické rallye erzety, jak bylo prezentováno, alespoň z té první části kariéry. Jsou tu, a to je důležité, když tvoří znatelnou část zdejšího povyražení, které znovu recykluje disciplíny z minula včetně Rallyecrossu, Trailblazeru, festivalů X Games, superspeciálek Head 2 Head a Land Rushe, k nimž přidává zcela nové módy kaskadérské Gymkhany a také driftování na prašných cestách.
Vězte, že maximální počet vozů na trati zůstal na osmi, což je i nejvyšší počet jezdců v multiplayeru. Ten dostal další velkou novinku v podobě hodně obsáhlého lokálního multiplayeru přes splitscreen (horizontální rozdělení obrazu) a párty režimu se střídáním za ovladačem. Jezdit v multiplayeru lze prakticky vše z kariéry, potěšila mě i možnost závodit spolu za jeden tým.
Trojka dosti omladila závodní lokace, které jsou ale v drtivé většině smyšlené na bázi skutečného místa někde na světě. Těšit se tak můžete na dříve představené Finsko, Keňu, USA, Norsko, Monaco a blíže neumístěná místa jako třeba starou huť. To vše poprvé v sérii v dynamickém počasí a v různém denním a nočním období, kdy se závody mohou jet. Taktéž poprvé si v Dirtu zajezdíte i na ledu a sněhu.