RECENZE Might and Magic: Heroes 7

Máte hodně volného času? Tak to si nové „Heroesy" nainstalovat můžete. Už v hlavním menu je patrné, že u téhle hry můžete strávit opravdu hodně dlouhých večerů. A to nemusíte ani nijak zvlášť pátrat v nabídce samostatných map pro jednoho i více hráčů, stačí se podívat na příběhové kampaně. U válečné mapy sedí hlavní hrdina Ivan a šest jeho poradců, za každý z hratelných národů jeden. A každý nabízí svoji vlastní kampaň, po čtyřech až pěti scénářích. Pokud zdoláte aspoň dvě tažení, odemknou se vám finální Ivanovy boje...

(Ú)kladní vrahové

Jako první si vybírám hru za sympaticky tichého a slizkého vůdce bratrstva vrahů. Konec konců, národ assassínů tu ještě nebyl, tak jsem zvědav... Barevná mapa fantasy světa, temná mapa jeho podzemní části. Dva hrdinové do začátku a jedno město. Po krátké prohlídce zjišťuji, že klan vrahů je vlastně jen jiný název pro už provařený podzemní národ - temní elfové, minotauři, troglodyti... však to znáte z minulých dílů. A je to tak vlastně se všemi šesti hratelnými stranami, takže nepřátele můžete mydlit pod praporem lidské říše, lesního národa, orků, nekromantů, kouzelníků, nebo mých zabijáckých favoritů. Je pravda, že tahle paleta obsahuje v podstatě všechny myslitelné bytosti z fantasy univerza, a vymýšlet nové by už možná byla trochu křeč. Bojových jednotek je fakt hodně a jejich rozmanitost je naprosto dostatečná.

Klasika

Hráčům jakýchkoliv předešlých dílů série samozřejmě bude dobře povědomý i základní systém. Po mapě světa v tahovém režimu přesunujete své hrdiny a jejich armády. Zabíráte zdroje surovin, hledáte poklady, bojujete s neutrálními potvorami, které obvykle stráží cestu k něčemu zajímavému. A dobýváte města, která pak zvelebujete a verbujete v nich další jednotky. Jisté megalomanství sedmého dílu nekončí obrovským množstvím scénářů a tedy i opravdu dlouhou herní dobou, ale pokračuje i "uvnitř" map. Fantasy svět Ashan je poset pilami, doly, tábory různých učitelů, svatyněmi, kovárnami, rozhlednami... Ani tady mě ovšem nic v principu vyloženě převratně nového do očí netrklo. Pár rozdílů oproti většině předešlých dílů tu ale je - třeba nepřátelské doly a pily nelze zabrat pro sebe, jen vyplenit a získat tak jednorázově pár surovin.

of

Caption

Attribution

Taktické bitvy

Když narazíte na nepřátelské potvory, čeká vás samozřejmě boj. Buď zvolíte jednoduše rychlý výpočet ztrát na obou stranách, nebo pěkně po svém vedete svoji armádu (pokud bojujete s nepřátelským hrdinou, tak rychlá volba ani není k dispozici). Tady vás čeká klasický boj na válečném poli rozděleném na čtverce. Se svými jednotkami pohybujete a útočíte na blízko i na dálku. Zapojit se může i (nezranitelný) hrdina: buď útokem, nebo kouzlem. Na první pohled zajímavým prvkem je bonus při útoku ze zálohy, rozuměj zezadu nebo z boku. Na pohled druhý ovšem dochází k nelogickým situacím, kdy útočíte na osamoceně stojící (= s nikým jiným nebojující) jednotku, a jen proto, že ji obejdete (a ona se za vámi neotočí), dostanete bonus k útoku.

Autoři nešetřili ani podpůrnými stroji - při zdolávání měst máte samozřejmě k dispozici dobývací stroj. Jasně. Kromě toho ale můžete i v běžném boji používat dvě další válečné jednotky, které jsou - stejně jako hrdina - mimo samotné bitevní pole. Stačí si je pořídit ve městě. Jedna z linií schopností hrdiny (válečnictví) dokonce zvyšuje jejich účinnost.

Strategie nebo RPG?

V sedmém dílu je kladen opravdu velký důraz na RPG rozvoj hrdinů. Se získáváním zkušeností samozřejmě zvyšují své úrovně (do maximální třicáté), s čímž je spojeno jednak vylepšování základních statistik (útok, obrana, magie, vůdcovství...), a také vždy jeden dovednostní bodík. Věřte mi, že na každé úrovni budete dlouho přemýšlet, jak jej nejlépe investovat, možností je totiž opravdu hodně.

Každý bijec se může zdokonalovat v deseti různých oblastech; každá má několik stupňů a s nimi spojené dovednosti a bonusy. Najdete tu klasické bitevní směry, které pomáhají v boji jednotkám nebo vylepšují použití válečných strojů. Samozřejmě nechybí ani schopnosti věnované šesti magickým školám. Najdete tu i průzkum, diplomacii, ekonomické skilly... Ale taky třeba specialitu "Zahalení", která skoro až ve zlodějském stylu přidává zajímavé „stealth" bonusy a schopnosti jednotkám na bojišti.

Věrní hoši a dívky

Je fajn, že hlavní hrdinové se posouvají v rámci kampaně mezi scénáři a můžete si je tak piplat vždy od začátku příběhu až do konce. Nezůstávají jim ale k dispozici magické artefakty, které během scénáře posbírají (a kterých je - jak jinak - ve hře taky obrovské množství).

of

Caption

Attribution

Autoři se na RPG notu snaží brnkat i systémem úkolů ve scénářích. Samozřejmě, většinou jde stejně jen o záminku, jak hráče nasměrovat k vybití nepřátel na mapě a zabrání jejich měst, ale zápletky jsou někdy (na poměry strategie) relativně zajímavé. Třeba v jednom z prvních scénářů za vrahounský klan musíte napadnout tři různé národy a nechat tam falešné stopy útoku (což se stane tak nějak automaticky, samozřejmě), abyste mezi nimi vyvolali válku. I kvůli poměrně rozmanitému popisu úkolů je fajn, že hra je v češtině. Překlad je v pohodě, pár drobných překlepů a nepřesností si asi ani nevšimnete, a pokud ano, zážitek vám to určitě nezkazí.

Home, sweet home

Vývoj hrdinů a jejich bitvy s nepřáteli nejsou samozřejmě jedinou vaší kratochvílí. Jak je v Heroesech zvykem, budete taky zvelebovat svá města. Zejména stavěním a vylepšováním budov, ve kterých lze rekrutovat vojáky či hrdiny, kupovat válečné stroje, nebo třeba biflovat nová kouzla. Ani tady nečekejte nic v rámci série převratného, a i když se od sebe města jednotlivých stran vizuálně hodně liší, v principu jde vždy o to samé. Autoři si trochu ušetřili práci a různé úrovně některých městských budov se vizuálně neprojevují na statické (a taky drobet odfláknuté) obrazovce města.

Pokud si chcete projít všechny mapy, čekají vás týdny a týdny hraní. Ovšem, ne vždy je to zábava. Některé mapy naštěstí stále navozují známý syndrom "ještě jeden tah a jdu spát", ale jiné zas ne. Hratelnost není úplně vybalancovaná, a některé mapy jsou prostě zbytečně zdlouhavé - třeba proto, že po prozkoumání celé mapy a vybití všeho živého i nemrtvého musíte ještě několik týdnů (herního času, ne skutečného!) čekat na dostatečný přírůstek rekrutů, abyste sestavili armádu k poražení nepřátelského bose. Takže jen klikáte a klikáte. Aspoň, že někdy lze přesuny jednotek a hrdinů urychlit některými speciálními kouzly (přivolání vojsk z města nebo teleportace hrdiny), případně vystrojením karavany.

Might and Magic: Heroes 7 v češtině vydal Playman koncem září za 1099 Kč.

koupit na Alza.cz.

Trochu odfláknuté, přesto nadprůměr

Technické zpracování je trochu rozporuplné. Barevný svět i detailní jednotky během bojů potěší, ale hodně mizerná prezentace mezi scénáři kazí atmosféru. Zoomované obrázky místo pořádných filmečků v roce 2015 už asi moc lidí nedojmou, a těžko se vžijete do role vojevůdce Ivana, když vidíte jeho vytřeštěné oči a strnulý výraz na statickém obrázku, během jehož sledování vypravěč vykládá zápletku k dalšímu dění. Na některých strojích taky naštve pomalost hry - ani ne tak animací, ale spíš jakéhokoliv nahrávání. Občas hra dokonce zamrzne.

Celkově mi sedmička připadá jako velká sázka především na kvantitu, a už méně na kvalitu a vypilovanou hratelnost. Pořád je to fajn tahová strategie s osvědčenými herními principy. Ale tak nějak mě nedokázala pohltit jako některé předcházející díly (proto bez udělení medaile). Fanouškům série doporučujeme, pro ostatní je to „jen" dobrá fantasy tahovka. Což vlastně není zas tak málo.

Stále ještě můžete soutěžit o hru i tématické předměty v prodloužené soutěži, její výsledky vyhlásíme během tohoto týdne.