Skip to main content

Stalker Call of Pripyat

EXKLUZIVNĚ: potřetí do Zóny. Jak se proměnila?

Ze hry, která původně málem ani nevyšla, se nám postupně vyklubala pěkná série. Dokladem toho je již třetí samostatné pokračování s podtitulem Call of Pripyat. To se od svých starších sourozenců odlišuje již svým pojetím. Zatímco první díl Shadow of Chernobyl byl více než tajemný a bylo na hráči, aby střípek po střípku sám složil pozadí příběhu, druhý díl Clear Sky zase fungoval jako prolog, který se odehrával v časové ose před událostmi jedničky.

Call of Pripyat řeší pozdější události než předchozí dva díly a to v kompletně novém prostředí, což se v zásadě čekalo. Už lokace v Clear Sky byly z velké části recyklovány z prvního dílu, takže zkrátka muselo přijít něco nového a to včetně příběhové linie. Ta je nyní více přímočařejší a hlavně je vám vše v samotném začátku celkem obšírně vysvětleno. Víte, kde přesně se nacházíte, co se odehrálo a co se od vás vlastně očekává. Už tedy žádný další start v momentě, kdy jste se probrali z mrákot a nic si nepamatovali.

Blíží se další emise! Je na čase najít si nějaký vhodný úkryt.

Hra je cílena nejen na původní hráče, ale i na úplné nováčky, kteří žádného z předcházejících Stalkerů nehráli. Proto je úvodní intro poměrně zdlouhavé, protože se zaobírá minulostí černobylské katastrofy, dále popisuje vznik Zóny a charakterizuje její obyvatele - stalkery. I člověk, který o této herní sérii tedy nic neví, se poměrně snadno vpraví do děje a zjistí, o co zde kráčí.

Situace v Zóně se v úvodu Call of Pripyat stala neúnosnou pro ukrajinskou vládu, která se prostřednictvím své Rady národní bezpečnosti a obrany rozhodla pro mohutný vojenský výsadek. Bojové vrtulníky naložené vojáky vletěly do Zóny, ale byť jejich navigátoři měli přesné mapy, aby se vyhnuli nebezpečným oblastem, všechny stroje postupně havarovaly a žádný z nich se nevrátil zpátky na základnu.

Tovární komplex Jupiteru - místo, kde dobrou noc dávají mutanti, slepí psi a další havěť.

Vojenské špičky Ukrajiny byly touto situací zděšeny, ale neodvážily se až do vyřešení celé události do Zóny vyslat další síly. K rozlousknutí záhady vpravdě až detektivní je proto povolán Major Děgtarev, nová hlavní postava, jíž se zhostíte. Major je již zkušený stalker a pro ostatní obyvatele Zóny tak není žádným zelenáčem. Je to ale poprvé, co vstupujete do Zóny v roli vojáka, který hájí státní zájmy a musí za každou cenu zjistit, co stojí za totálním neúspěchem výsadkové operace.

Startujete s poměrně solidním vybavením a i když je hlavní linie více než přímočará, sami si můžete zvolit, jakým stylem budete hrát. Od samého začátku se lze věnovat příběhovým úkolům, nebo si nejdříve jít vlastní cestou a řešit takové věci jako je průzkum, rozhovory s NPC postavami, obchodování, hledání artefaktů či plnění vedlejších misí.

Tenhle bandita číhal za keříkem, naštěstí neměl příliš dobrou mušku.

Asi nejmarkantnější změnou ve hře je nové prostředí Zóny s odlišnými lokacemi. Zatímco v původních dílech byla mapa rozkouskována na velké množství menších oblastí, mezi kterými šlo přecházet i svépomocí, v Call of Pripyat je jiný systém. Lokace jsou zde dohromady jen tři (Zaton, Jupiter a Pripjať). Co ztrácí oblasti v počtu, to dohání svou rozlohou, takže ve výsledku se jedná o velmi slušnou herní plochu, která si v ničem nezadá s Clear Sky a Shadow of Chernobyl. Přechod mezi oblastmi se řeší přes navigátory, kteří vás za určitý obnos dovedou, kam si řeknete. Výjimku tvoří oblast Pripjatě, která je nejdříve zamčená a až v průběhu plnění hlavní příběhové linie dostanete možnost se podívat i tam.

Velkou výhodu spatřuji také v tom, že po celou dobu hry se stále můžete vracet do libovolných míst celé Zóny, což dříve nebývalo zvykem a stávalo se častým terčem kritiky. Ona to vlastně není jen možnost, ale i nutnost. Jeden z pozdějších úkolů přímo nařizuje, abyste například ukořistěnou Gauss pušku nechali spravit u technika nalézajícího se ve startovní lokaci, takže volnost po celé Zóně je zde opravdu chtěná a účelná.

Stanice Janov, tady je vždycky pěkně živo a je s kým pokecat.

Po prvotním průzkumu okolí a možná i pár vedlejších questech (vesměs se zaobírají řešením osobních i obchodních problémů místních usedlíků), se jistě pustíte i do plnění příběhových misí. Jejich zadání vypadá na první pohled dost nudně a monotónně. Máte totiž důkladně prozkoumat několik pozic, kam se zřítily vojenské vrtulníky a dopátrat se příčiny jejich havárií. Časem ale zjistíte, že vraky se nacházejí na většinou dosti komplikovaných místech například na nedostupné vyvýšené plošině nebo uprostřed pole anomálií či v útrobách zdánlivě opuštěné továrny.

Aniž bych chtěl vyzrazovat nějaké detaily z pokročilejších částí hry, příběh vás zkrátka navede od havarovaných vrtulníků k dalším místům, která jsou označena jako evakuační místa pro přeživší trosečníky a postupně se propracujete až do lokace Pripjatě, kde se odehraje ta nejdůležitější fáze celého příběhu.