Eurogamer.cz

Darksiders: Wrath of War

Biblická apokalypsa v přímém přenosu.

Jakmile spatří světlo světa hra, která si bere za vzor legendární sérii God of War, každý milovník akčních her zbystří svou pozornost. Tohle přesně je případ nepříliš propagovaného projektu Darksiders, jenž na přelomu roku zaujal šokujícími hodnoceními, které jej posunuly mezi naprosté hity. Nakolik se na výsledném číslování projevila vánoční přestávka a jakou část v sobě skrývají skutečné kvality hry, to jsme se rozhodli pečlivě posoudit.

Pravdou je, že příběh velkou díru do světa neudělá. Apokalyptických konců jsme již několik viděli a stejně tak nikoho neohromí ani věčný souboj dobra a zla. V tomto případě scénář nabízí poměrně absurdní zápletku, ale v dobrém slova smyslu. Jakožto jeden ze čtyř jezdců apokalypsy ztělesňujícího válku se ocitnete na Zemi, kde začal poslední soud. Mocnosti nebe a pekla tady svádí svůj věčný boj a vy se stanete jedním z hlavních protagonistů.

1

Jenže než se trochu rozkoukáte, ocitnete se naprosto bezmocní před soudem, který vás obviní z narušení rovnováhy sil. Jak už to v podobných případech bývá, někdo někde udělal chybu a vy se ocitnete v roli hlavního obžalovaného. Abyste vše napravili, musíte se vydat na strastiplnou výpravu, během níž si budete postupně budovat své ztracené renomé a obnovovat svou hrůzostrašnou sílu.

Už od prvních okamžiků na mě hra dělala dojem tak trochu nepovedené kopie God of War. Přiznám se, že jsem byl jednu chvíli hodně zoufalý a ani po čtyřech hodinách jsem nechápal, proč má tohle dobrodružství tak velký ohlas. Pak se však něco zlomilo a já objevil opravdu hodně hluboko ukryté kouzlo této zajímavé akce. Ale nepředbíhejme …

2

Úvod hry mě skutečně příliš nenadchnul. Darksiders se rozjíždí snad pomaleji, než plně naložený náklaďák na zledovatělém kopci. S obrovským mečem a jedním tlačítkem pro útok jsem probíhal šedivě jednotvárnými scenériemi a postupoval podle stále stejného zadání – doběhni támhle, posekej pár nepřátel, seber klíč, odemkni dveře a zabij velkého bosse. Tohle jsem opravdu protrpěl a první hodiny mě doslova ubíjely nekonečným stereotypem.

Postupem času však hra nabírá na síle a v pravidelných intervalech servíruje nejrůznější rozšíření a upgrady. Při putování v rozlehlém světě nacházíte nejrůznější artefakty a nakupujete nové vybavení a zbraně u Vulgrima, obchodníka z pekel. Tomuto obchodníkovi platíte dušemi zabitých nepřátel a bonusovými předměty, přičemž jeho stanoviště slouží také ke zrychlenému cestování pomocí portálů. Po nějaké době se tak z jednotlačítkové akce vyklube snad až přespříliš komplexní soubojový systém, kde používáte celý gamepad v občas dost krkolomných kombinacích.

3

Příkladem mohou být dalekonosné zbraně, např. házení bumerangu tvořeného čtyřmi čepelemi. Směrovým křížem si vyberete konkrétní zbraň, stiskem pravého analogu ji aktivujete, podržením levého triggeru a pohybem kamery označíte cíle k likvidaci a konečně stiskem pravého triggeru vystřelíte. Obvykle jeden zásah nepřítele nezničí, a proto musíte tento postup několikrát zopakovat (mimo výběru zbraně). Je to nejen docela komplikované, ale hlavně zdlouhavé a nepohodlné.

Ke komfortu ovládání pak příliš nenapomáhá ani občas neposedná kamera. Zejména v bojích s větším množstvím protivníků budete někdy nuceni k výpadům naslepo a natáčení kamery žádoucím směrem, pokud tedy nechcete uzamknout pohled k jednomu konkrétnímu protivníku. Tahle funkce sice problém nedokonalé kamery řeší, nicméně konkurenční hry ukazují, že to jde udělat mnohem lépe a efektivněji. V tomto případě však nejde o fatální nedostatek. Zmiňuji jej spíše pro pořádek, abych lépe objasnil, proč v mých očích nejsou Darksiders takovou peckou, za jakou ji označili zahraniční kolegové.

4

I přes doposud vyslovenou kritiku se nakonec z průměrné hry vyloupne zábavná „hack & slash“ akce s nádechem adventury. Výpady proti nepřátelům se neustále inovují a po rozšíření zbraňového arzenálu o hrůzu nahánějící kosu, nebo transformaci do velkého ďábla, spustíte dech beroucí tanec smrti. Ovládání je i přes občasné záseky povedené a akrobatické pasáže ve stylu Tomb Raidera nejsou zbytečně stresující.

REKLAMA

- komentáře (4)

Po 30 dnech od publikování článku se diskuse automaticky zavírají, ale v rozpravě můžete pokračovat v našem fóru!

  • Nahrává se...