Enslaved: Oddysey to the West
Hora svalů a krásná dívka pospolu.
Po celých zhruba 10 hodin putování bok po boku s Trip si kromě skákání, šplhání a soubojů, užijete už jen něco málo jednoduchých logických hádanek a také na můj vkus dost nepovedené finále. To by ani tak nevadilo, pročež se jednou krásné, jindy nudné prostředí neustále mění (paluba rakety, trosky velkoměsta, zbořené divadlo, vysoké skály...), ale když celou dobu narážíte na ty samé varianty nepřátelských mechů, tak to už se trochu ojí a nezachrání to ani občasné déletrvající bitky s obřími mechanickými bossy (jeden se mi totálně zasekl do zdi), jež jsou ale opravdu nápadití až chladně krásní.
Nemůžu ale ocenit zvolenou kameru, která se zasekla někde na půli cesty od striktně pevného pohledu v minulém Heavenly Sword. Nyní se totiž díváte každou chvíli jiným způsobem. Jednou opět z pevně ukotvené pozice a po pár metrech se kamera přesune zcela jinam a je zase volná. A takto se to střídá stále dokola, což při ovládání zbytečně mate. Když se najednou náhled sám přesune zpoza zad dopředu, musíte se sakra kontrolovat, jestli držíte správný směr. Naštěstí vás hra nechá spadnout a skočit pouze na příhodných a bezpečných místech, takže nějaký ošklivý pád zde vůbec nehrozí a akrobatický pohyb je vcelku plynulý, i když nikoli zcela přesný. Daní za to je zase svázaný postup, kde můžete hopsat pouze po tvůrci nalinkované cestě.
Drobné osvěžení při putování vám nabídne asi jediný čerstvý prvek hry, čímž je váš levitující prstenec zvaný Cloud, s nímž dostanete na pevně daných místech příležitost ke sklouznutí jako na skateboardu. Ale Andym Serkisem namluvený a nasnímaný Monkey není takovou hvězdou hry, jako tenkrát král Bohan v Nebeském meči. Tou je jediný humánní obyvatel, kterého potkáte, zvláštní prasečí človíček Pigsy, jehož zdobí příjemný humor a hlavně znamenitá mimika, v níž jsou ovšem Ninja Theory již dávno mistři. Velká škoda, že tvůrci nerozehráli citové jiskření mezi všemi postavami, jen trochu nastíněné emoce a láska je na možnosti zdejšího milostného trojúhelníku zoufale málo.
Kromě skákání a soubojů se v roli Monkeyho musíte věnovat taktéž sběratelství, neboť za volně pohozené orby si nakupujete nové útoky a vylepšené schopnosti, jež snad s výjimkou většího zdraví ale nejsou moc důležité. Přitom lékárničky se opět prostě jen tak povalují po cestě, stejně jako nové plazmové náboje do vaší bojové tyče, jichž ale nikdy není dostatek a tak prim hrají výhradně ruční bitky, kde nechybí ani funkční krytí za energetickým štítem, jakožto druhotné schopnosti vaší hole. Obejít se ale musíte bez zacílení na protivníka, což mnohdy i díky té tristní kameře vyústí např. ve zběsilé dobývání plotu místo pravého nepřítele.
VERDIKT: Přiznám se, že jsem od Enslaved čekal po povedeném Nebeském meči o dost více, než mi hra nabídla, i když kombinace plošinkového skákání a akční bojovky určitě není špatná. Nicméně herní náplň i prostředí trpí velmi kolísavou kvalitou, kdy krásné zážitky střídají bohapusté a nudné pasáže, ruku v ruce s nepříjemnými chybami grafiky a nepřesným ovládáním. Díky tomu hra zůstala ve stínu svého předchůdce a tak trochu na půli cesty, když ani jeden ze svých spojených žánrů nedokáže lépe využít.