Recenze Sonic and All-Stars Racing Transformed

Na zemi, ve vzduchu i na vodě. Možná závodní hra roku.

Vypadá to jako arkádovka pro děti, ale relativně vysoká obtížnost, spletité okruhy a odlišné charakteristiky vozidel o sobě dají brzy vědět.

Jednou z prvních her, které jsem kdy hrál (jestli vůbec ne první), byl Spy Hunter. Proč to důchodcovské vzpomínání, ptáte se? Protože jednou z posledních letošních her, které jsem hrál (pokud vůbec ne poslední - speciálně jestli dopadne plánovaný konec světa), byl Sonic & All-Stars Racing Transformed. Aktuální to závodní novinka firmy SEGA, navazující na dva roky starý a téměř stejnojmenný originál. Spojitost se Spy Hunterem? Překvapivě velká.

Na zemi, ve vzduchu, i na vodě!

Podtitul Transformed je vlastně vševysvětlující, zvlášť pokud jste viděli některý z trailerů. Místní závodní vehikly se totiž umí transformovat za pochodu, za běhu, za letu…, prostě kdykoli je to třeba a především kdykoli to prostředí a terén žádá. Čímž se vracím znovu na začátek, ke vzpomínce na Spy Huntera. Hráli jste? V kostce šlo o akční závody s ozbrojeným autíčkem, neustálé bitky s ostatními o každý metr silnice a mimo jiné také o vtipné morfování vozu v motorový člun. Stačilo jen využít zkratku, sjet odbočkou k souběžně vedoucí řece a voila, v mžiku se závodilo na vodě.

Sonic & All-Stars Racing Transformed je na tom úplně stejně, snad jen s tím rozdílem, že vývojáři tentokrát nezůstali vůbec při zemi a velmi často posouvají boje o pozice také do oblak. Konečně už v předchozí hře sedlali někteří jezdci stáje SEGA aeroplány, vybavuje si mi hlavně lištička Tails a její žlutý jednoplošník. Tentokrát si tenhle luxus užívají všichni, jelikož všechny zdejší postavičky disponují vehiklem schopným být tu loď a tu vznášedlo, či letadlo, podle toho jak je třeba. Závodní stroj se přeskládá doslova během vteřiny (a naštěstí automaticky, ruční ovládání by vše hodně ztížilo) a promptně reaguje na nástrahy tratě.

A že je nač reagovat! Tvůrci ze studia Sumo Digital navrhli znovu vskutku pestré a jaksepatří náročné závodní okruhy, s bezpočtem zkratek, všelijakých odboček a tajemných křižovatek. Častokrát je volba ponechána na hráči, nejednou je však překvapivé pomyslné přehození výhybky v rukou vývojářů - takže nebuďte moc zaskočeni, až se tam kde byla v prvním kole ještě pevná zem a relativně pěkná cesta, už v kole druhém objeví vodní kanál plný válečných min. Aby se ve třetím zbortil i ten a poletovali jste mezi troskami někdejších staveb? Inu i to se může stát.

Stejná, i když vlastně dost jiná a z velké části nová

Sáhodlouhé rozbory jsou v případě Sonic & All-Stars Racing Transformed skoro i zbytečné, zvlášť pokud máte zkušenosti s prvním dílem série. Znovu můžeme mluvit o nehorázném klonu klasiky jménem Mario Kart, bezostyšně vykrádajícím také další hry toho typu. Myšleno nicméně v dobrém, vždyť i sama SEGA má ve svém portfoliu legendy jako OutRun a SEGA Rally, takže je vůbec otázkou, kdo a co opisoval od koho. První Sonic & All-Stars Racing jsem navíc tituloval za pokořitele Mario Kart (při vší úctě k Nintendu), jelikož byl nejen výborný, ale též multiplatformní.

Transformed jede ve stejných kolejích a i bez (ne)obvyklé dvojky v názvu předkládá v hollywoodském duchu ještě větší a bláznivější akci. Což je vlastně vše, co potřebujete vědět. Druhé Sonicovo hvězdné závodní matiné je stejně dobré jako to první, když ne ještě lepší - vzhledem k již zmíněným novinkám. Původní hra ani náhodou nenudila a byla i obsahově přebohatá, nu a „dvojka“ všechno jen násobí. Když je každá z navržených tratí hned trojnásobně pestrá (silniční, vodní a vzdušná část), jezdci i prostředí inovované, herní módy snad nekonečné a power-upy, jakož i závodní styly, řádně zremixované.

Řídím motokáru poprvé, kde to má řadící páku?

Pro hráče žánrem nepolíbené (existuje-li někdo takový? opravdu neznáte Mario Kart? ani žádnou z automatových SEGA klasik? OutRun? Nic? Crash Team Racing na PlayStationu? Wacky Wheels na PC?) by možná bylo dobré v rychlosti nastínit, čím se takové kart závodní arkády vyznačují. Třeba zrovna tou rychlostí, bláznivými tratěmi, bláznivými závodníky - často rekrutujícími se z řad zvířátek a karikovaných hvězd - a pochopitelně zbraněmi a řadou vylepšení, díky kterým sobě pomůžete a těm ostatním cestu k cíli řádně znepříjemníte.

Rukopis studia Sumo Digital je tady všudypřítomný, jezdí se proto povětšinou smykem a stále v turbo režimu. Přičemž ovládání je samozřejmě maximálně jednoduché a přístupné, stačí jen pomyslnými pedály brzdy a plynu vyvolat před každou zatáčkou drift, a udržet ho. Odměnou je turbo, nitro…, cokoliv jen chcete, vozítko jednoduše ještě více zrychlí. Na častých rampách, skokáncích a vlastně kdykoliv se dostanete do vzduchu, je potom možné předvést něco málo kaskadérských skopičinek (má je v režii pravý analog), což hra odmění jak jinak než turbem po dopadu. Tu a tam na cestě potkáte i speciální turbo plošinku (copak asi dělá?) a tu a tam se z řady vyskládaných sklenic může vyloupnout vylepšení, v podobě… turba!

Ale dost legrace, že se jezdí rychle a převážně smykem, to už asi všem došlo. Navíc většina power-upů ze sklenic je spíš násilného a likvidačního charakteru, nicméně znovu v duchu zábavy a legrace. Na krev ani velkou destrukci se tady nehraje. Kvituji ovšem obměnu arzenálu, snad všechny power-upy jsou nové, žádná recyklace. Jakkoliv jejich účinky a škála nepřekvapí. Rakety, sněhové koule, nafouknutá ostnatá ryba, co vás upoutá do bubliny…, klasika. Se soupeři slušně zamává i vzdušný vír, nebo naváděné RC autíčko s výbušninou. Obranou pak budiž (kromě vašeho řidičského umění) asi jen velká baseballová rukavice, pomyslně strážící zadní nárazník.

Výborná zábava a skvělá hratelnost, jak to jen dělají?

Těžko říct, to nikdo neví. Zdálo by se, že na vývoji jednoduché závodní arkády není nic složitého. Naházíte tam bláznivá autíčka, tratě, piloty a zbraně..., na tom se přece nedá nic pokazit? No asi dá, nedávný pokus Codemasters s karikovanými efjedničkami budiž toho důkazem. Nějak to nebylo ono, kdo ví proč, ale už po pár závodech bylo zřejmé, že hit to asi nebude. Sonic je na tom přesně naopak, od první chvíle se bavíte, ale určit proč přesně vlastně ani nejde. Asi to mají dobře namíchané, asi jsou znát zkušenosti, asi vědí jak to má vypadat.

Přitom i když Sonic & All-Stars Racing Transformed vypadá jak hra pro děti, relativně vysoká obtížnost a spletité okruhy o sobě dají brzo vědět. Já začal hrát na prostřední obtížnost a v prvním závodě skončil čtvrtý. Hmmm, jednotlivé tratě je dobré poznat, zjistit co, kde a jak… teprve potom lze pomýšlet na úspěch. Inu typická „automatovka“ a SEGA arkáda. Přístupná pro kohokoliv, na easy se hned chytíte, zahraje a zabaví se klidně celá rodina (split-screen pro čtyři je samozřejmostí), avšak na nejvyšší obtížnost už se nejeden zkušený pařan pořádně zapotí, aby zvítězil a získal všude zlato.

Ač se to nezdá, jednotlivá vozítka mají dost odlišné charakteristiky, každé vyniká v něčem jiném a každé se často hodí i pro jiný typ závodu. Odjezdit, odlétat a odplout celou hru jen s jednou postavičkou a jedním vehiklem se jeví takřka nemožné. Tím spíš, když se po transformaci často karta obrátí. Můžete řídit silniční žihadlo, ale po vjetí do vody z něj rázem bude nic moc lodička. Ne zrovna rychlá, ne moc dobře ovladatelná…, sice žádná vyložená tragédie, ovšem támhle kolegovi to jede mnohem líp? A totéž v oblacích, nenechte se zmást, že někdo pilotuje div ne práškovací letadlo, když má další málem stíhačku. Vzhled někdy klame, rozhodují údaje z tabulky. A to se ještě později do věci vloží mody, odemykatelné modifikace, lehce upravující a tunící vlastnosti vehiklů.

All-Stars i Super-Stars

Připomínat, že tahle série je jakousi výstavní SEGA skříní, ve které se producírují hvězdy jejich stáje patrně netřeba. Úvodní desítka závodníků tak nemohla nezahrnout ježka Sonica (a jeho parťáky Tailse, Knucklese, Amy…), nechybí ani bláznivý Crazy Taxi(kář) Joe, opičky AiAi (Super Monkey Ball) a Amigo (Samba de Amigo), Beat z Jet Set Radio, či roztančená Ulala ze Space Channel 5. Každý charakter závodí jinak a každému je blízký jiný styl, vlastní vozítka jsou potom kapitolou samou pro sebe. Na strategii a volbě vhodného stroje vskutku záleží, totéž ostatně platí pro volbu stopy. Pakliže váš svěřenec skvěle pilotuje, budete asi vyhledávat rampy co vás dostanou do vzduchu.

I jakýsi jízdní model zaslouží pochvalu, tahle řízná arkáda skutečně ctí svá pravidla. Nepřekvapí, že v uvozovkách driftovat a smykovat tu mohou i čluny a letadla, na druhou stranu věrné zpracování vodní hladiny a vln na ní překvapilo. Hned se mi vybavil jeden ze startovních titulů pro Nintendo 64, Wave Race. Na rozbouřené vodě vskutku není snadné manévrovat a výbuch bomby či podvodní vír to jen ztíží. Leckterá vážná a seriózní arkáda by mohla Sonicovi fyziku závidět. Výběr závodníka tak mnohdy určí nejen sympatie, ale i daný okruh a „povrch“ na němž se utkáte. Marná sláva, je-li k mání závodní člun, formule, či futuristický letoun a následující trať je pro něj jako dělaná, ještě rádi vyměníte lišku za kočku.

Mířím tím k hostujícím hvězdám, protože jakkoli má značka SEGA převahu, do startovního pole tentokrát proklouzlo i několik celebrit z venku. Za kočku je tady Danica Patrick, americká IndyCar a NASCAR závodnice. A ač zkarikovaná, tak stále v uvěřitelných proporcích, obří… hlavy á la F1 Stars od Codies se nekonají. Účastní se také Wreck-It Ralph, respektive Ralph, hvězda stříbrného plátna od Disneyho. Svou hvězdností však ostatní nezastiňují, minimálně co se All-Stars power-upů a komb týče. Stejně jako minule, i tentokrát se totiž čas od času zjeví ultimátní pomůcka, povětšinou nakopnuvší vás z chvostu do čela. All-Stars Move mnohdy soupeře odsoudí do role statistů, tady zkrátka žádný závod není ztracený.

Startovní trailer

Obsahově našláplá, různorodá i překvapivá

Hry z téhle kategorie bývají obvykle jak stvořené pro multiplayer a Sonic není výjimka. Závodí se online i na rozdělené obrazovce, mulťák nabízí kromě klasiky i speciální deathmatch arény. Nicméně také nabídka singlu, jakož i různorodost herních módů, je řekli bychom překvapující - pokud by nebyla řeč o SEGA titulu. Tady už je to vlastně standard, že vám tvůrci hru několikrát doplní, převrátí úplně na ruby a když už to vypadá, že jste viděli vše, vystřelí ji na další level. Kupříkladu naprostý základ, jakýsi kariérní režim, sestávající z tradičního pavouka a mapy jednotlivých klání. Objevují se v něm postupně další odbočky a větve, odjet a poodemykat to všechno pár dní zabere.

Prostřednictvím zlatých hvězd (sbírají se přímo na tratích) a řidičských dovednostních bodů si vylepšíte nejen virtuální řidičák (je pak jakousi vizitkou, každý hned vidí co jste zač, jaké skalpy a samolepky máte), ale také zpřístupníte další a další obsah. Už jen šoféři a vozítka, začíná se s deseti, ale hra jich má dohromady víc jak 2x tolik. Totéž závody, že to nebude jen tradiční kroužení na tři kola zjistíte hned záhy. Brzo se začne i driftovat (při projíždění checkpointů je čas zmražen pouze při jízdě ve smyku), či boostovat (za podobných pravidel) a dojde i na souboje s rivaly. Tahle „vyvražďovačka“ evokuje režimy eliminace/last man standing, mód Versus je zase velice podobný soubojům z Need for Speed, kdy musíte soupeře dojet, předjet a udržet se před ním.

Zajímavý je i takzvaný Traffic Attack, když se na trati objeví běžná doprava a po vzoru OutRunu ji musíte v daném čase prokličkovat. Některá z polo-průhledných aut jsou spojena paprskem a suplují checkpointy, další dvojice přidají v obdobném duchu čas navíc, objeví se i atakující policie. Destruktivní touhy pak možná ukojí Pursuit, sestávající z pronásledování a likvidace obřího tanku. Pomalu se šinoucí monstrum trousí miny a další pasti, později i zátarasy, vaše řízené rakety to ale zvládnou. Nadšení piloti potom uvítají Ring Race, s prstýnky a ježkem Sonicem sice dohromady nic společného nemá, avšak při průletu prstenců po imaginární trati to nikomu vadit nebude.

A když si myslíte, že jste už viděli všechno...

Suma sumárum, je to nějakých devět herních módů jen ve World Tour. A to tvoří jen část kariéry, dál tady jsou ještě doprovodné turnaje (režim Grand Prix) aneb další hodiny a hodiny závodění…, a ani tím to nekončí. Protože jezdit se dají i jednotlivé tratě, s nastavením jaké si zvolíte a v záloze je také Time Attack. Zdánlivě jen nezáživné kroužení a vylepšování dosažených časů. Ve skutečnosti ale velice zábavná a návyková záležitost, když soupeříte s duchy tvůrců a postupně zdoláváte jednotlivé obtížnosti.

Tenhle druhý díl vlastně nepřenáší z prvního vůbec nic. Tam kde si jiné série a vývojáři pomáhají a kopírují ostošest, vyházeli lidé ze Sumo Digital snad úplně všechno a od nuly vymysleli nové módy, režimy, navrhli tratě, vybrali prostředí, závodníky…, což zvlášť v dnešní době docela zarazí. Před hraním jsem ze hry fikaně viděl sotva jeden-dva trailery a byl pak v průběhu kariéry překvapován téměř na každém kroku. Postupně se objevujícími novými režimy (ještě někde za polovinou), dalšími závodníky a jejich vehikly a hlavně potom novými a novými prostředími. Pár už jsem jich zmínil během představení řidičských hvězd (každá postava tu obvykle má i „svoji“ hru), ale že se naděju i levelů inspirovaných klasikami jako Golden Axe, Shinobi, Panzer Dragoon, Skies of Arcadia, nebo Afterburner, to jsem věru nečekal. Zvlášť když na sebe občas dají také čekat a zaskočí vás klidně v až poslední třetině kampaně.

Oznamovací trailer

Tu a tam si blikne a do bláta se zaboří

Čímž se pomalu dostávám ke zpracování, protože všechny obsažené hry a „SEGA světy“ pochopitelně mají svůj specifický soundtrack, databanku zvuků i grafický styl a ráz. Což je samozřejmě paráda. Napočítal jsem nějakých 13 SEGA her, které si aktuální závodní Sonic pro své dovádění vypůjčil a přestože se pár světů objevilo už v jedničce, byly stejně jako ty nové (a těch je většina) zcela předělány. Takže další palec nahoru, podobně jako za design všech tratí a jejich proměňování. Transformují-li se na popud vývojářů, připomínají svým způsobem Split/Second, díky stále se měnícím jednotlivým okruhům.

Hra Sonic and All-Stars Racing Transformed vyšla v listopadu pro PS3, X360, WiiU, VITA a 3DS (PC verze později) od ConQuestu za 899-1199 Kč.

koupit na Xzone.

Staromilce jistě potěší sympaticky rozeřvaný komentátor, ten jednoduše k SEGA titulům neodmyslitelně patří, stejně jako typická grafika, která ve své pestrosti a barevnosti kašle na velké detaily a počty polygonů. Konečně znázorňuje ony letité klasiky, tak se přece nepřetrhne s x-krát propracovanějšími modely a speciálními efekty. I díky tomu běží hra absolutně plynule a bez zádrhelů, přestože hardware tady opravdu ani nemá co pořádně vytížit. Nicméně je to právě technické zpracování, ke kterému míří snad jediná výtka a „tohle se mi nelíbilo“ záležitost. Proč? Viděl jsem třeba pár poblikávajících textur, což je asi věc, kterou si grafici mohli a měli ohlídat. Hrát PC verzi, podezřívám ovladače, ale na Xboxu? A viděl jsem i kolečka bořící se do terénu. Čehož si na startu, díky kameře poletující kolem, nebo v cíli, při detailním záběru na křepčícího vítěze, nelze nepovšimnout.

VERDIKT: Závodní hra roku? Dělám si legraci, ale dávám devítku a zároveň říkám, že tahle oddychová arkáda, jak vystřižená z dávných časů coin op automatů, kdy jméno SEGA ještě něco znamenalo, opravdu odvedla svou práci dokonale. Má zabavit, má nabídnout hratelnost pro jednoho i pro celou rodinu, nemá se opakovat a zaujmout na dvacet minut i na dvě hodiny. A také to se jí vzhledem k našlapanému obsahu a spoustě herních módů skvěle daří, navíc za fajn cenu. SEEGAAAA!

9 / 10

Recenze Sonic and All-Stars Racing Transformed Marek Beniač Na zemi, ve vzduchu i na vodě. Možná závodní hra roku. 2012-12-12T12:00:00+01:00 9 10

- komentáře (4)

Po 30 dnech od publikování článku se diskuse automaticky zavírají, ale v rozpravě můžete pokračovat v našem fóru!

  • Nahrává se...